Zimní přípravné období zahájí většina z nás v nejbližších dnech a autor dnešního článku Jiří Formánek vám dnes nabízí jednoho z jeho herně-kondičních cvičení, kterými lze - pokud máte k dispozici hrací plochu - nahradit stereotypní, hráče demotivující a neoblíbené výběhy v terénu při kterých v zimních podmínkách hrozí zbytečná zranění.
Druhá část cvičení Kondiční centry na polovině, podobně jako Dva souboje 2:2 bez branek s 8 nahrávači nebo Kondiční stromeček, je zaměřeno na obnovu a další rozvoj rychlostně vytrvalostních schopností hráčů v přípravném období a to herní formou, tak jako tomu v první variantě.
"Obvykle cvičení zařazuji do hlavní části tréninkové jednotky a opakuji ho ve dvou nebo třech sériích, případně jako jedno cvičení při skupinovém tréninku," říká autor článku. Cvičení zvládnou již hráči žákovských kategorií.
Cíl herně-kondičního cvičení:
Cílem herně-kondičního cvičení je rozvoj rychlostně-vytrvalostních a rychlostně-silových schopností hráčů a to herní formou. Od hráčů, kteří jsou zapojení do akce požadujeme submaximální intenzitu provádění před zakončením akce, ale i po ní, kdy se hráči musí vrátit do svých původních pozic intenzivním během na úrovni 75-90% maxima.
Popis kondičního cvičení:
- herním prostorem je polovina hrací plochy- na brankové čáře je postavena velká branka
- před pokutovým územím jsou postaveny dva kužely
- jejich rozestup je 15-30 metrů
- v křídelním prostoru (vlevo, vpravo) je jeden , asi jeden metr od autové čáry
- cvičení je minimálně určeno pro:kužel
(a) 2-3 brankáře
(b1) 9 hráčů do pole (jednostranná varianta)
(b2) 12 hráčů do pole (dvoustranná varianta)
- hráči v průběhu cvičení pracují ve trojicích
- v jednotlivé akci jsou hráči na pozicích:
(a) krajního obránce
(b) krajního záložníka
(c) středního záložníka nebo útočníka
(d) jeden brankář akci zahajuje
(e) druhý pak pak chytá v brance
- všechny míče má k dispozici brankář ve středovém kruhu
- akci zahajuje brankář výhozem na krajního obránce
- krajní obránce přihrává míč na krajního záložníka
- po odehrání míče obránce nabíhá do křídelního prostoru
- krajní záložník přihrává prvním dotykem na středového hráče
- krajní záložník po odehrání míče nabíhá na zadní tyč
- středový záložník dává předfinální přihrávku do křídelního prostoru
- a nabíhá na přední tyč
- krajní obránce centruje na dvojici nabíhajících hráčů
- útočící hráči se pokouší o zakončení akce
- po zakončení akce se dva útočníci i centrující hráči vrací do svých výchozích pozic
- a to intenzivním během (75-90%) až do úrovně kuželů
- následuje další akce
- délku jedné série doporučuji na 4-6 minut
Varianty:
- centrující hráči hrají finální přihrávku do pokutového území na (1,2) doteky- do pokutového území přidáme jednoho stálého bránícícho hráče
- předfinální přihrávka do křídelního prostoru jde:
(a) po zemi
(b) vzduchem
- centrovat míče je možné pouze z jedné strany
Pomůcky:
- 1x velká branka
- 6x mety (kuželky, kloboučky)
- rozlišovací trika (2-3 barvy)
- 10x míč
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.