Trenér a autor Mgr. Ladislav Šurek, je po Ondřejovi Skokanovi druhým přispivatelem trenérského portálu trenink.com ze Slovenska a naplňuje tak naši vizi českého a slovenského trenérského portálu určeného trenérů různých věkových i výkonnostních úrovní.Dnešní odpolední článek navazuje na první, druhou a třetí část seriálu na téma rozcvičení z pohledu fyziologického i psychologického. Čtvrtá část má název Formy rozcvičení.
Celý článek ponecháváme úmyslně v "původním znění" bez titulků a nabádáme také další kolegy ze Slovenska, aby přispěli do archivu tohoto portálu, protože počet návštěvníků od našich východních sousedů stoupá a je škoda nevyměnit si trenérské zkušenosti a postřehy formou článků a cvičení.
Formy rozcvičení
Pri rozcvičení rozlišujeme rôzne triediace kritériá, ktoré uplatňujeme podľa využitia jednotlivých foriem v tréningovom procese resp. pred zápasom alebo pred striedaním v zápase:
(a) na základe uplatnenia predmetu hry rozlišujeme rozcvičenie:
- bez lopty
- s loptou
(b) pri rozcvičke je dôležitým faktorom aj počet prítomných hráčov na tréningu. Od tohto počtu závisia potom tiež rôzne formy rozcvičenia v skupinách:
- s malým počtom hráčov
- so stredným počtom hráčov
- s veľkým počtom hráčov
(c) podľa časovej následnosti ďalej rozlišujeme formy rozcvičení:
- prúdové
- paralelné
- kyvadlové
- kruhové
(d) z hľadiska usporiadania hráčov v priestore rozlišujeme formy rozcvičení v tvaroch:
- cik - cak
- blesk
- rebrík
- kríž
- stromček
(e) formy rozcvičení z hľadiska sociálnych interakčných foriem (SiF)delíme na:
- individuálne
- skupinové
- kolektívne
(f) podľa uplatnenia organizačného elementu rozlišujeme formy rozcvičení:
- samostatne
- spoluhráčom
- trénerom (kondičný, asistent, hlavný)
(g) ďalším triediacim kritériom, ktoré zohľadňujeme pri klasifikovaní foriem je miesto rozcvičenia:
- na ihrisku
- v hale (v telocvični)
- v posilňovni
- v prírode
(h) formy rozcvičení podľa hráčskych funkcií:
(1) rozcvičenie hráča v poli
- obranca
- stredový hráč
- koncový hráč
(2) rozcvičenie brankára
(ch) podľa činnosti, ktorá nasleduje po rozcvičení rozlišujeme formy:
- rozcvičenie v prípravnej časti tréningovej jednotky
- rozcvičenie pred zápasom
- rozcvičenie pred striedaním v zápase
Rozcvičenie pred tréningom
Na začiatku každého tréningu po príchode na ihrisko začínajú spravidla hráči postupne zaťažovať svaly a šľachy prihrávkami alebo streľbou na bránku. Je to svojim spôsobom určitý druh rozcvičenia, nie však správny. Nedodržuje totiž určitý postup, ktorý by pri rozcvičení mal byť.
Ako som už uviedol, rozcvičenie by malo vychádzať z toho, aké cviky alebo cvičenia budeme realizovať počas hlavnej časti tréningovej jednotky. Čiže rozcvičenie by malo nadväzovať na herné cvičenia v hlavnej časti tréningu - rozvoj rýchlosti, sily alebo rozvoja rýchlosti vo vytrvalosti. Dôležité je brať v úvahu podmienky v akých sa pripravujeme (poveternostné podmienky, ihrisko-telocvičňa).
Rozcvičenie pred zápasom
Samotný zápas kladie v súčasnosti vysoké nároky na športový výkon hráčov. Úspešnosť v ňom je hlavným meradlom práce trénera a hráča. Preto by tréneri mali tejto bezprostrednej príprave na zápas venovať stále väčšiu pozornosť. Zamyslieť sa nad praktickou realizáciou rozcvičenia pred zápasom, aby tak hráčov čo najlepšie pripravili na maximálny športový výkon.
Rozcvičenie pred zápasom by malo prebiehať pod vedením skúseného hráča alebo kapitána mužstva. Odborné vedenie rozcvičky však musí zabezpečiť tréner mužstva alebo asistent trénera. Je potrebné postupovať podľa štandardných metód, ktoré si volia tréneri z vlastných skúseností ale aj iných odborných poznatkov. Mal by sa však nechávať priestor aj individuálnemu rozcvičeniu, vzhľadom k tomu, že každý hráč je rôzne typologicky stavaný. Niekto sa hrá radšej s loptou iný obľubuje behy. Rozcvičenie pred zápasom rozlišujeme aj podľa hráčskych funkcií. Dĺžka rozcvičky pred zápasom by mala trvať približne 30 minút.
Čo sa týka výstroja v chladnejšom počasí by malo byť samozrejmosťou teplejšie oblečenie. Pred začiatkom zápasu asi 10 minút sa hráči vracajú do kabín k uskutočneniu posledných príprav - nápoje, toaleta, výmena dresov, pozdravy, krátky pokyn od trénera. Na ihrisku tesne pred výkopom by mali hráči ešte vykonať niekoľko krátkych štartov, výskokov a pod.
Rozcvičenie pred striedaním v zápase
Striedanie hráča alebo hráčov v zápase je jedným z možných prostriedkov, ktorým môže zasiahnuť tréner do priebehu úspešne alebo neúspešne vyvíjajúceho sa zápasu z čoho vyplýva, že pripravenosť hráča je veľmi dôležitá. Keďže má však malý časový priestor na rozcvičenie nie vždy zachytí tempo zápasu.
Sú aj opačné prípady, kedy striedajúci hráč býva rozhodujúcim elementom vývoja zápasu a pozitívne ovplyvní priebeh zápasu. K samotnému striedaniu vo väčšine prípadov dochádza v druhom polčase i keď niektorí tréneri sa tejto zásady nedržia. Hráči dostávajú pokyn na rozcvičenie - prihrávanie lopty alebo na hry s loptou.
V herných činnostiach jednotlivých náhradníkov by sa mali vyskytovať také, ktoré hráč uplatní aj na ihrisku z hľadiska svojej hráčskej funkcie. Pred vykonaním posledných krátkych rýchlostno-silových cvičení sa hráč pripravený na striedanie vyzlečie a upraví si výstroj. Aby bola pripravenosť komplexnejšia mal by striedajúci hráč tesne pred pokynom na striedanie absolvovať niektorú formu prípravnej hry.
{moscomment}

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.