eliasova_100"Už to, že fotbal se svými požadavky na všechny složky výkonu řadí mezi nejnáročnější týmové hry, je dobrý důvod pro kvalitní zajištění péče o pohybový aparát, který je mnohdy zatěžován i těžšími úrazy, jež mohou hráče vyřadit na několik týdnů či déle z tréninkového procesu. Jaké to může mít důsledky pro jednotlivce nebo celé družstvo, si každý může jistě domyslet. Samotná prevence zranění je proto velmi důležitá," říká autorka prvního dílu seriálu Mgr. Martina Eliášová, která ho pojmenovala Rozcvičení a strečink v tréninkovém procesu ve fotbale. Celý seriál vychází z její bakalářské práce.

"Přestože v dnešní době je obvykle samozřejmé zahřátí a následný strečink s rozcvičením, mnohdy tato cvičení nejsou prováděna dostatečně a správně, tudíž se jejich efekt se nedostaví a riziko poškození se přirozeně zvyšuje," dodává autorka.

Autorka doufá, že naše poznatky z tohoto seriálu budou sloužit jako inspirace či návod, zkrátka zdroj informací pro všechny, kdo mají k fotbalu blízko. Předminulý týden vyšel první díl s názvem Rozcvičení ve fotbale, minulý týden pak druhý díl s názvem Strečink a poté díl věnovaný metodám strečinku.

V tomto díle seriálu si stručně opakujeme fyziologické změny při adaptaci na zátěž, požadovaný obsah rozcvičení a vše doplňujeme názory vybraných trenérů. 

Fyziologické změny v organismu při rozcvičení

- zvýšení teploty těla a tkání,
- zvýšení prokrvení v aktivních svalech,
- zvýšení srdeční frekvence, které slouží jako příprava kardiovaskulárního systému na zátěž,
- zvýšení rychlosti uvolňování energie v organismu (zrychlení látkové výměny),
- zvýšení uvolňování kyslíku,
- zrychlení vedení vzruchu nervy, což podporuje pohyblivost organismu,
- zvýšení činnosti reciproční inervace (umožňuje rychlejší a účinnější svalovou kontrakci a relaxaci),
- pokles svalového napětí,- větší schopnost prodloužení vazivové tkáně.

„Délka rozcvičení je závislá na věku, stavu trénovanosti a vnější teplotě. Mělo by trvat nejméně 15 minut, zpravidla by nemělo přesahovat 30 minut. Při tom platí, že čím vyšší je věk, tím lepší je trénovanost. (Dodáváme jen, že je tak možné do určitého věku, pak se trénovanost vlivem involučních procesů snižuje). Čím menší je vnější teplota, tím více času se musí věnovat programu rozcvičení“, dodává Zákostelský (2002).

Požadovaný obsah rozcvičovacích programů podle Nádvorníka (2000)

Rozcvičovací programy:

- by měly respektovat biomedicíncký preventivní přístup, který by měl být rozsáhlejší a lépe organizován, 
- při strečinkových cvičeních by se měla věnovat větší pozornost protahování nejdůležitějších svalových skupin pro nastávající zatížení, především svalovým partiím dolních končetin, 
- dynamickou část věnovat specifickým pohybovým strukturám (koordinační požadavky na hráče apod., které v utkání provádí opakovaně),
- by měly hráče připravit na požadavky hry (dynamiku), na specifičnost jednotlivých hráčských funkcí (posty), na skupinové i týmové taktiky často se vyskytující v utkání. Neměla by se opomíjet defenzivní činnost – připravenost na protiútok soupeře v počátku utkání, 
- v průběhu rozcvičení by měly zajistit postupné narůstání zátěže.

Názory trenérů na problematiku rozcvičení

 
(1) Milan Máčala       

Tento trenér, který působil v Olomouci, Slavii, Baníku Ostrava, trénoval československou reprezentaci, Kuvajt, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty a již nějaký čas působí jako trenér Ománu, je jednoznačně zastáncem individuálního předzápasového rozcvičení. Podle něj je každý hráč individuum a je třeba k němu tak přistupovat. Říká, že je velice důležité znát člena svého družstva nejen po stránce fotbalové, ale i po stránce typologické (sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik), a podle toho volit především komunikaci s hráči zejména během předzápasového rozcvičení.        

Po obsahové stránce rozděluje předzápasové rozcvičení na všeobecnou část (masáže, tejpování, volná činnost jednotlivců), vlastní rozcvičení (prohřátí svalstva – volný běh, strečink, rychlostní vstupy, práce s míčem – individuálně nebo ve dvojicích) a samotné nabuzení hráčů těsně před zápasem (pět minut před začátkem). Doba samotného rozcvičení se pohybuje okolo 20 minut.

(2) Petr Uličný       

Jako trenér začínal v Hranicích, trénoval mimo jiné ve Zlíně, Brně, Ostravě, Plzni, na Žižkově, v Opavě, Hradci Králové a nyní působí v Olomouci. Je zastáncem předzápasových soustředění před soutěžními profesionálními utkáními (poslední noc před utkáním by mělo být družstvo pohromadě).        

Vlastní rozcvičení začíná 60 minut před začátkem utkání. Úvodních 20 minut se hráči rozcvičují individuálně, co považují za nutné a potřebné. Na hřiště se jde společně 35 – 40 minut před výkopem. Rozcvičení probíhá pod dohledem nebo vedením asistenta trenéra. Prvních 10 minut venkovního rozcvičení provádějí hráči libovolné činnosti s míčem či bez míče pro zahřátí organismu, individuálně. Druhá část trvá 7 minut, hraje se „stavěčka“, hra na počet přihrávek. Jednu minutu na 3 doteky, po zátěži následuje jednu minutu strečink, opět jedna minuta hry, ale tentokrát na 2 doteky, poté jedna minuta opět strečink. Vše se opakuje ještě jednou (na jeden dotek). Potom následují 2 minuty strečinku.        

Třetí část má dvě varianty. První varianta je následující. Běhá se v řadě deset šířek hřiště – běžecká abeceda, koordinační cvičení, rychlostní vstupy – vše je prokládáno strečinkem. Druhou variantou jsou frekvenční cvičení – rychlé nohy, koordinační cvičení a startovní rychlost ve dvojicích v úsecích do deseti metrů.  Zhruba 12 – 13 minut před začátkem utkání jdou všichni hráči zpět do šatny, kde probíhá poslední upřesnění taktiky a závěrečné nabuzení na zápas.        

Při rozcvičování může trenéra zastoupit hráčská osobnost týmu. Petr Uličný je zastáncem společného předzápasového rozcvičení s určitými individuálními pasážemi. Dohled asistenta nebo trenéra pokládá při všech činnostech za nezbytný, i když do rozcvičování osobně zasahovat nemusí.


(3) Karel Brückner

Působil v Olomouci, Prostějově, Brně, Žilině, Ostravě, Drnovicích, Bratislavě, trénoval i reprezentaci do 21 let a je současným trenérem české reprezentace, preferuje provádět taktickou přípravu na zápas před obědem. Získá se tím další čas na odpočinek po obědě, přičemž v žádném případě není dobré v tuto dobu spát. V taktické přípravě neprobírá všechno se všemi hráči. Důležité varianty probírá vždy se skupinou hráčů (3 – 5), kterých se to týká. Příkladem jsou útočné standardky, ty probírá s 8 hráči, kteří je realizují.        

Pro rozcvičení je nutné zohlednit klima, podmínky pro rozcvičení a hřiště. Samotné předzápasové rozcvičení rozděluje do tří částí.        

První část trvá asi 20 minut – prohlídka hřiště, tribuny, nasátí atmosféry utkání, příprava kopaček.        

Druhou část nazývá zahřívací. Provádí se dechová cvičení, strečink, silová cvičení – dynamická síla, frekvenční kroková cvičení. Důležité je, kde tyto činnosti probíhají. Nejlepší je malá tělocvična – útulné prostředí, které má blahodárný vliv. Hráči jsou zde společně a vytváří se kolektivní náboj pro dané utkání, i když rozcvičení je individuální. Trenér pohlídá atmosféru – ostré ticho je optimální (lepší než nesmyslné pokřiky). Tato část trvá asi 20 – 30 minut. V této části není dovoleno roztroušení hráčů v jiných prostorách (chodba, šatna, vchod do tribuny – lístky na utkání pro známe).        

Třetí část probíhá na hřišti, kam se chodí 40 minut před začátkem utkání. První desetiminutovka probíhá individuálně – s míčem, bez míče. Pak následuje společná desetiminutovka bez míče – frekvenční kroky, polohy, dynamická síla, starty – vše ve dvojicích. Následuje strečink. Potom si hráči berou na 5 – 7 minut znovu míč – individuálně, ve dvojicích nebo trojicích. Deset minut před začátkem se jde do šatny. Tam se stručně probere upřesnění změn taktiky podle změn v sestavě soupeře (podle zápisu o utkání). Varianty taktiky však musí být předem nacvičené. Protože v této fázi je hráč schopen vstřebat jen to, co už zná a má natrénované. Pět minut před začátkem je nutné, aby byl sám trenér ve stavu, kdy z něj vyzařuje odhodlání, emoce a mobilizace na utkání. Nesmí to být vynucené, hráči to poznají. Důležité je v tuto chvíli vyprázdnit kabinu – doktoři, kustodi ani náhradníci by neměli být přítomni. Zůstane jen 11 hráčů, trenér a jeho asistent. Rozhoduje kvalita slovního projevu, vhodný výběr slov pro danou situaci, ne kvantita. 


(4) Miloslav Veselý       

Ing. Miloslav Veselý, trenér žen FC Brno uvádí, že hráčky mají sraz hodinu a čtvrt před začátkem utkání. V kabině probíhá 20 minutová taktická příprava, u které jsou všechny hráčky společně. Probírá se soupeř a hra na jednotlivých postech. Následuje příprava oblečení, kopaček. Pak se jde na hřiště, kde následuje rozcvičení trvající dalších 20 – 25 minut. Rozcvičení vede trenér nebo asistent.  Úvodní zahřátí (10 – 12 minut) je formou rozklusání a míčové hry (házená, basketbal na omezeném prostoru) a je proloženo strečinkem. V létě a za dobrých klimatických podmínek i během roku se protahuje během rozcvičení dvakrát (rozběhání, strečink, rozběhání, strečink) a delší dobu. V zimě nebo v chladném počasí se strečink zkracuje, aby svaly nevychladly. Po zápase následuje vyklusání a protažení.       

Pokud jako rozcvičení není míčová hra, hráčky ji nahrazují házením míčem a přihrávkami po zemi na omezeném prostoru. Dále následuje vhazování, střelba na bránu a v závěru jsou na řadě krátké rovinky.        

Strečink hráčky začínají od hlavy k nohám a protahují se samy – kdo co potřebuje. Mají dostatek zkušeností. Důraz se klade především na spodní část těla, na kterou je strečink zaměřen zhruba ze 70%.  Rozdíly mezi rozcvičením mužů a žen podle trenéra Veselého nejsou.

(5) Karel Večeřa       

PaedDr. Karel Večeřa začínal jako trenér žáků ve Zbrojovce Brno. Později byl koučem dorostu KPS Brno a reprezentace do 14 let. Potom přišlo na řadu několikaleté působení v Boby Brno, následoval klub FK Drnovice, FC Brno a nyní od roku 2004 vede jihlavský tým FC Vysočina. Jeho rozcvičovací program je následující:Hráči mají sraz v kabině 1,5 hodiny před začátkem utkání. Rozcvičení je zahájeno rozklusáním na chodbě, rozhýbáním v šatně, které je kombinováno statickým strečinkem. Vše trvá zhruba 30 minut. Pak se jde na hřiště. 5 minut mají hráči prostor pro individuální zahřátí (atletická abeceda, dynamický strečink).Další je společné rozklusání prokládané např. cvalem a poskoky, křížením nohou, zevní rotací kyčlí. Navazuje stupňovaná rovinka, starty a strečink. Potom se hráči dělí na 2 skupiny, kdy 1. skupina trénuje lehkou střelbu, druhá (obrana) hru hlavou a přihrávky. Následuje strečink.Na závěr hráči absolvují 6 běžeckých zátěží- běh stranou s křížením, cval stranou, několik agresivních startů na 5 – 10 metrů. Mezi tím je dvakrát vložené krátké protažení.Brankaři se začínají rozcvičovat dříve, mají během cvičení zařazeno více strečinku (více cviků pro horní končetiny – prsty, pletenec ramenní).Po skončení rozcvičení se jdou hráči připravit do šatny.     

Tatická příprava se koná v průběhu celého týdne. Je skupinová, a když je potřeba, tak i individuální – některého hráče je nutné připravovat déle, např. 4 dny, někomu stačí den.      

Dva dny před zápasem jsou na programu 10 – 20 minutová videa důležitých momentů z předchozích zápasů soupeřů a v den utkání se vše probírá před obědem – seznámení se sestavou soupeře,  krátké video.

 

TIP REDAKCE