Fotbaloví trenéři mohou na našich stránkách www.trenink.com najít mezi publikovanými články ty, které byly zaměřené na střelbu, respaktive zakončení po předchozím kondičním zatížení. První byla dvojice článků [1] [2] s výstižným názvem Střelba po zatížení, následoval organizačně propracovanější čtyřdílný [1] [2] [3] [4] seriál Střelba po zatížení - na 4 branky s přihrávkou.
Dnešní druhá varianta seriálu Zátěžová střelba na dvě branky navazuje na první část, cílem je aby si hráči vypěstovali pocit jistoty při zakončení s různým počtem doteků proti různým brankářům v situaci, kdy jejich střelbě předchází kondiční (běžecké) zatížení a stejně tak se mění i jejich pozice pro zakončení. Neméně důležitá je i spolupráce nahrávačů na finální přihrávce.
Cvičení je určeno pro věkovou kategorii dorostenců a dospělé, zařazuje do hlavní části tréninkové jednotky obvykle v průběhu přípravného období, možno však i v průběhu soutěžního období. Při úpravě počtu zakončení (2-3x) je cvičení vhodné i pro žákovské týmy.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem tohoto kondičně-průpravného cvičení je získat jistotu při zakončení, kterému předchází náročná herně-kondiční situace. K zatížení slouží běžecké přeběhy (úseky) submaximálního úsilí před každým jednotlivým zakončením. Hráč v průběhu jednoho intervalu zatížení zakončuje šestkrát (3x) s různým početem doteků na zakončení a v pokud možno co nejkratším čase a nejvyšší možnou efektivitou. Upozorňujme na fakt vysokého zatížení a stanovení správného poměru zatížení k dostatečnému odpočinku.

Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem cvičení jsou 2/5 hrací plochy - hřištěm je prostor prodlouženého pokutového území
- dvě branky jsou umístěny ve středu kratších stran
- cvičení je určeno minimálně pro:
(a) 7 hráčů do pole
(b) 2 brankáře
- doporučeno je pro 8-12 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dva barevné týmy
- minimální poměr zatížení je 1:6 (doporučený 1:8, 1:10)
- hráči jsou při cvičení rozmístěni:
(a) dva brankáři (G) chytají v brankách, každý patří k jednomu týmu
(b) pracující hráč (A) v prostoru mezi brankami
(c) ostatní hráči podle obrázku
- uvnitř hrací plochy aktivně pracuje pouze jeden hráč (A)
- hráč si jede pro přihrávku od libovolného hráče na obvodu
- vždy zakončuje na brankáře opačné barvy než je hráč od kterého dostal přihrávku
- po přihrávce od hráče:
(a) za brankářem druhého týmu hráč (A) zakončuje prvním (1) dotykem
(b) ve středu hrací plochy hráč (A) zakončuje druhým (2) dotykem
(c) z čáry od vlastního brankáře zakončuje hráč (A) třetím (3) dotykem
- na obrázku jsou hráči označeni počtem dotyků
- hráč (A) musí střídat přihrávky od obou týmů (žlutá-červena)
- hráč (A) si kromě střídání barev hráče vybírá libovolně
- v průběhu jednoho intervalu zakončuje hráč (A) 6x
- hráč (A) zakončuje 3x na jednu branku a 3x na druhou
- hráč (A) zakončuje 2x na 1 dotek, 2x na 2 doteky, 2x na 3 doteky
- po šesti zakončeních jde hráč (A):
(a) odpočívat a do středu jde hráč na obvodu a jeho místo zaplní odpočívající hráč
(b) na obvodu a hráč z obvodu jde zakončovat
- varianta (a) nastává při větším počtu hráčů než 7, varianta (b) když je hráčů přesně 7
- každý z hráčů by měl cvičení opakovat 2x-8x
Varianty:
- je možné měnit vzdálenost branek
- přihrávající hráči míč vhazují autovým vhazováním
- hráč (A) musí kromě střídání barev dodržet i pořadí hráčů:
(a) nejdříve zakončit na 3 doteky, poté na 2 doteky a naposledy na 1 dotek
(b) nejdříve zakončit na 1 dotek, poté na 2 doteky a naposledy na 3 doteky
- hráči soutěží o větší počet vstřelených branek:
(a) jako jednotlivci
(b) jako týmy (žlutí x červení)
- nahrávající hráči mohou střídat přihrávku po zemi s nahozením do vzduchu
- hráči mohou zakončovat na určený nebo nižší počet doteků (např. 6x na 1 dotek)
- trenéři mohou vyžadovat zakončení pouze "slabší" nohou
Pomůcky:
- 2x velké branky (přenosné)
- 16x míč
- 6x mety (kuželky, kloboučky, zapichovací tyče)
- rozlišovací trika (2 barvy)


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.