Třináct let hrál za České Budějovice, kde v roce 1984 začal i trenérskou kariéru. První mužstvo vedl od roku 1993 čtyři roky, necelý rok byl trenérem Slavie; od července 1998 opět trenér Českých Budějovic. Od konce srpna 2000 trenér Brna, které sice zachránil v lize, přesto však s ním v létě 2001 nebyla prodloužena smlouva.

V březnu 2002 převzal tehdy ještě druholigové Budějovice, postoupil s nimi do první ligy a tam setrval do října 2004. Už v prosinci téhož roku převzal Marilu Příbram. Letos padesátiletý Pavel Tobiáš je po Martinovi Pulpitovidalší špičkovým trenérem kterého zpovídal Kamil Turoň.

Byl jste nyní na zkouškách na profi licenci, jaký to na vás udělalo dojem a když to porovnáte s licencí, kterou jste do nedávna měl a s nynější profi licencí, která se vlastně shoduje s normami evropské UEFy, je tam nějaký rozdíl?

Rozdíl je v té skladbě lidí, kteří tam byli, to byla akce vysoce profesionální a na té akci je vlastně pro mě obrovská čest, že tam se sešlo 18 trenérů českých, z nichž nejméně polovina působí v zahraničí nebo polovina působí v zahraničí, pět, šest jich trénovalo reprezentaci, takže tato byla o tom setkání těch lidí, tam nešlo podle mého názoru ani tak o tom, aby se někdo nějakým způsobem rozškolil, tady šlo spíše o to, že tam došlo k setkání vlastně největších odborníků českého fotbalu v oblasti trenérství a i ty jejich názory, tam byla hlavním tématem hlavně diskuse, takže ty názory těch lidí, toto již samo o sobě je určité pozvání a určitý krok dopředu pro trenéra, protože tam se mluvilo otevřeně, jinak než před médii nebo jinak, než to jde do tisku, tak trenér už musí mluvit hodně diplomaticky, tam se říkaly věci otevřeně a mě se to hrozně líbilo, byla to akce, myslím si, vysoce profesionální a určitě pro mě další přínos.

Takže jste rád, že do takového společnosti patříte?

Nevím, jestli tam patřím, protože tam byli trenéři, kteří hodně dokázali, já jsem tam byl především proto, že jsem měl to štěstí, že jsem se Slávií byl ve čtvrtfinále poháru UEFA, ale určitě mě to moc potěšilo a jsem na to nesmírně pyšný, že mezi takovéhle lidi patřím.

Když se vrátím ještě k té vaší standardní situaci na Spartě, kde vlastně Čupore s Otépkou zahráli rauch, jak zahráli a následná konfrontace trenéra Hřebíka, kdo tady s tím nápadem vlastně přišel? Protože je už asi 2 nebo 3 roky známé, že ten míč opravdu nemusí opustit rohovou čáru?

Mě osobně překvapilo, že to řada hráčů Sparty nevěděla a že to vyvolalo takovouhle diskusi, na tenhle nápad mě přivedl asi před rokem a půl můj kolega v Budějovicích, když jsme měli trenérskou radu, Ivan Nováků, který dělá šéftrenéra žákům a tak jsme se bavili na tohle téma, že míč už nemusí při trestném kopu, že nemusí prostě oběhnout tu svoji dráhu, těch 75 cm nebo kolik to bylo v pravidlech, že musí vlastně opsat svoji dráhu, že dneska stačí, aby se hráč míče dotkl a míč je ve hře, stejně tak, jako při rohovém kopu nemusí míč opustit ten vyhražený prostor a stačí, aby se ho hráč lehce dotkl, lehce ho posunul, tak v Budějovicích jsem to udělal před rokem a půl, kdy David měl proti Olomouci obrovskou šanci, nastřelil břevno, tehdy hráči Olomouce úplně stejným způsobem, jako hráči Sparty protestovali a reklamovali tu situaci, ale protože rozhodčí byl na to upozorněn, ta to pečlivě sledoval a vlastně to pustil, tu regulérní věc, stejně tak to bylo tady se Spartou, kde vlastně Otépka rozhodčího upozornil, že máme nacvičené některé zvláštní signály, které uvedou míč do hry, zvláštním způsobem, takže to rozhodčí pečlivě sledoval a já jsem si všiml potom, když jsem se díval na tom záznamu, že hned po rozehrání Čupra, tak rozhodčí rozpažil a ukázal, že se může hrát, že rozhodčí to opravdu zaregistroval, že Čupr ten míč posunul, ale právě pak tam nastala ta dlouhá pauza, to byl smysl toho signálu, to jsem si trošku vylepšil já, že tam nastala ta dlouhá pauza, kdy Otépka v klidu doklusnul si k tomu míči, kdy hlavně ostatní hráči museli vyklidit celý prostor té strany, té čtvrtiny hřiště, tam ani jeden z hráčů nesměl zůstat v té čtvrtině hřiště, že musel vyklidit celý ten prostor. No a to byla podmínka toho, aby to mělo vůbec nějakou šanci. Kluci to všechno splnili. To mě potěšilo.

Trenéra Nováka jste jmenoval, jakou má trenérskou licenci?

Ivan Novák má myslím 1. třídu, určitě, protože dělal šéftrenéra. Kopal dlouhá léta za Budějovice, určitě je to trenér 1. třídy. Licenci asi nemá, nevím to jistě. Chodil na trenérskou radu za žáky, loni byl vyhlášen nejlepší trenér republiky v žákovské kategorii, takže to byl kolega, to jsme trochu konzultovali, on mě na to navedl, neporadil mi to, ale navedl mi na tu myšlenku, že něco takového lze udělat a pak jsem narazil na úrodné pole a to byli 2 hráči a to byl Lafata a Otépka, to jsou oba, kterým to pálí a kteří chtějí něčím soupeře překvapit a tohleto byli základní kameny, protože s hráčem, který nebyl ochoten do téhle situace jít, tak tam udělá nějako botu. To je divadlo, já jsem do říkal Čuprovi, celý stadion si toho nesmí všimnout a když si toho nikdo všimne, tak to musí být takové divadlo a musí to být taková situace, kdy budeš rychle u míče a uděláš to rychle, nesmí to být rozběhnout se, pak se dotknout, to už je špatně, to musí být rychle. Rychle být blízko u míče, rychle to postavit, rychle to rozehrát a pak může být minutová pauza, pak už je to jedno, tak už pomalinku, chůzí někam jít a ten druhý, ale musíš být ve hře. Jestli tam já běžím nebo chodím u toho, to už je nová věc, ale míč už byl v tu chvíli ve hře. {moscomment}