"O strategické nutnosti zvýšit atraktivnost českomoravského fotbalu nelze v současné situaci pochybovat," říká Ladislav Valášek, ředitel Bohemians 1905 a viceprezident UČFT.

Naopak, všichni, kdo se podílejí na fungování tuzemského fotbalu, musí chtít zvýšit nejen efektivnost vlastní práce, ale také návštěvnost na fotbalových utkáních. Ve vrcholovém fotbale s tím úzce souvisí nutnost úsilí o zvýšení sledovanosti fotbalu v TV a v dalších sdělovacích prostředcích. To se však bez větší atraktivnosti neobejde. A větší atraktivnost českomoravského fotbalu vyžaduje nejen potřebnou herní kvalitu, ale také transparentnost ligových fotbalových soutěží, celkovou důvěru a tzv. každodenní pracovitost, efektivnost a férovost.

Jde o spojité nádoby a pokud nebudou fungovat, nebudou mít v ČR ani sebelepší trenéři nárok na privilegované podmínky odměňování, protože bez adekvátních příjmů (ze vstupného, z fan-shopu, televizních práv, od reklamních partnerů atd.) nemohou profesionální fotbalové kluby pokrýt nezbytné náklady a investice, které jsou nutné k dlouhodobějšímu přežití klubů, zvláště pokud mají jako v ČR povinně formu obchodních a na zisk orientovaných akciových společností (nikoliv tradičních sportovních spolků, obecně prospěšných neziskových organizací či nadací apod., jako je tomu v některých jiných zemích).

Nejde ovšem jen o náklady na odměňování a provoz fotbalového klubu na úrovni seniorského ligového A-mužstva, jde o efektivnost a funkčnost celého profesionálního fotbalového klubu (!), tedy i úseku mládeže, rezervního týmu, zázemí apod. Při očekávaném nadcházejícím všeobecném zdražování nebude proto jednoduché snížit některé náklady, zvláště ne ty, které jsou zcela nezbytné k zajištění a využívání infrastruktury pro profesionální fotbalové kluby a jejich soutěže. Bez stadionů, tedy bez kvalitních hřišť a celkového zázemí (vlastního či pronajatého) se neobejde žádný fotbalový klub. Navíc, fotbalové kluby první Gambrinus ligy musejí disponovat např. vyhřívaným trávníkem a používané stadiony k utkáním Gambrinus ligy musejí splnit i další náročné podmínky na vybavení, bezpečnost atd.

Moderní komfort, který vyžadují především hráči i fanoušci, s sebou prostě nese nové a daleko náročnější požadavky jak na hospodárnost provozu a úspory nákladů, tak na zvýšení příjmů, které ligový fotbalový klub nezbytně potřebuje ke svému – alespoň standardnímu – fungování s ohledem na dobu a soutěž, ve které daný fotbalový klub působí. O to více třeba dbát na úspory energií, a dalších položek spojených s využíváním infrastruktury, dopravou na utkání atd.

Zajištění potřebných příjmů a snížení nákladů v profesionálním fotbalovém klubu vyžaduje systematickou a každodenní týmovou spolupráci tzv. na všech úrovních a ve všech oblastech řízení fotbalového klubu. Už dávno neplatí, že je to pouze úkol vlastníků (akcionářů) nebo jenom vedení klubu či dokonce jen obchodně-marketingového a PR oddělení. Všechny úrovně a oblasti fungování profesionálního fotbalového kluby musejí mít odpovídající profesionální kvalitu a úroveň. Jen tak lze opravdu táhnout za jeden provaz a správným směrem a správným tempem…

Skutečně všichni zaměstnanci profesionálního fotbalového klubu musejí na špičkové úrovni plnit své úkoly, jinak nejde či nemůže jít o opravdu úspěšný špičkový profesionální fotbalový klub. Proto se všichni zaměstnanci a samozřejmě i všichni hráči, trenéři a  další specialisté se na plnění toho týmového úkolu musejí aktivně, iniciativně a zodpovědně podílet. Jistě, každý svým dílem a z hlediska svých kompetencí, pravomocí a odpovědnosti. Zjednodušeně řečeno, platí stará a osvědčená zásada selského rozumu k potřebné dělbě a koordinace práce - všichni nemohou dělat všechno…, ale ani nesmí nastat stav, kdy tzv. nikdo nedělá nic…

Pokud jde o trenéry, především hlavní trenéry jednotlivých fotbalových mužstev a týmů, respektive šéftrenéry klubu, a jejich zapojení do fungování ligového profesionálního fotbalového klubu, žádné všeobecně platné recepty neexistují. Všude jsou určitá specifika, a to jak z hlediska celkových podmínek, vztahů a kultury v daném klubu, tak z hlediska kvalifikace a výkonnosti jednotlivců, úseků a jejich vzájemné součinnosti a výkonnosti.

Každopádně lze ale říci, že i když moderní zapojení trenérů do zlepšování fungování ligových profesionálních klubů bude všelijak diferencované a unikátní, vždy půjde o jejich zapojení k hledání možných úspor a ke zvyšování příjmů. Takové postupy musejí však být citlivě a důsledně koordinovány, a to se neobejde bez potřebných praktických zkušeností, odborné kvalifikace a manažerské systematičnosti. Samozřejmě, vždy musí jít především o průběžnou strategickou i operativní spolupráci s vedením celého fotbalového klubu a se specializovanými manažery, především z finančního, technického a obchodně-marketingového úseku. Už zdaleka nejde pouze o oblast PR, tedy o účast na tiskových konferencích, spolupráci s novináři a s klubovými webstránkami nebo o účast na autogramiádách, na besedách ve školách, akce s fanoušky a sponsory. Jde především také o zaměření trenéra na moderní (stále více individualizovaný, skupinový a celotýmový) kondiční, technický a taktický trénink, kreativní a efektivní individuální a týmový výkon, team-building, ofenzivní způsob rychlé kombinační hry, boj proti un-fair zákrokům, simulování a zdržování, důraz na prevenci zdraví a celkový rozvoj fotbalistů po sportovní i lidské stránce, jejich zapojení do vzdělávání a života v místní komunitě apod.

Zkrátka, moderní fotbaloví trenéři jsou (nebo stále více musejí být) totiž také koučové a manažeři, tedy i opravdoví vůdci a propagátoři nejmodernějších přístupů a  postupů, a to jak v tréninkovém a zápasovém (soutěžním) hlavním procesu, tak i v celé řadě podpůrných a pomocných procesů, kde se dají najít možnosti k nemalým úsporám a ke zvýšeným příjmům.

Prý nic nového pod sluncem, jenom tzv. chtít, respektive projevit větší schopnosti a odhodlání k profesionálnímu nasazení a týmové komunikaci a kooperaci tzv. napříč celým fotbalovým klubem, nikoliv pouze v rámci sportovního úseku, jak tomu bohužel většinou v mnoha profesionálních fotbalových klubech u nás bývá. To je u nás často velký rozdíl proti zahraničí, kde všichni moc dobře vědí, že bez odpovídající návštěvnosti na stadionech nejde mluvit o úspěšnosti trenérské a manažerské práce (!), to jasně ukazují špičkové fotbalové kluby v zahraničí, především v Anglii, ve Španělsku či Německu, částečně i v dalších fotbalově vyspělých zemích.

Racionální a efektivní zapojení fotbalových trenérů do zvyšování návštěvnosti není samozřejmě samoúčelné ani po sportovní, ani po marketingové stránce (!). Ale není ovšem ani tak jednouché, jak by si člověk mohl myslet, zvláště když v českomoravských podmínkách jde především o souběžný proces s velkým tlakem na zvýšení úpor (snížení nákladů!!) na jedné straně a na zvýšení příjmů (!!) na druhé straně.

Často se totiž u nás stává, že některé postoje či rozhodnutí působí tzv. protichůdně či rozporuplně a pak tzv. zbytečně se moc spoří v jedné oblasti…, a zbytečně moc plýtvá ve druhé oblasti, a to jak uvnitř sportovního úseku (např. se šetří jak na dobrém skautingu a monitorování a testování hráčů, tak na propagaci hráčů, kteří se mají prodat nebo mají přilákat fanoušky na stadion a do fan-shopu apod.), tak i v jiných oblastech. Např. jen málo se investuje do věrnosti fanoušků a dalších zákazníků a do kultivování celkového prostředí nejen na samotném stadionu, ale i v tréninkovém areálu či v jiném klubovém zázemí (viz např. tuzemská praxe s fan-shopy a restauracemi, které spíše jen jakousi nutností, nikoliv příležitostí pro aktivní a interaktivní komunikaci a kooperaci s fanoušky, obchodními partnery apod.).

Ať už je praxe v tom kterém českomoravském fotbalovém  klubu poněkud lepší nebo horší, je skutečností, že dosavadní - většinou setrvačné - staré PŘÍSTUPY NESTAČÍ A MUSÍ SE MĚNIT k lepšímu.

Kterým profesionálním fotbalovým klubům se podaří tento tzv. change and improvement management (změnové a zlepšovací řízení) i s činorodým a zodpovědným zapojením kvalifikovaných a nadšených trenérů, manažerů a dalších specialistů, ty budou moci nejen tzv. přežít současnou tíživou situaci, ale také se daleko lépe připravit na budoucnost a rostoucí konkurenci, a to i ze strany nefotbalových soupeřů (v neustálém boji o podíl na dostupných finančních zdrojích v privátním či veřejném sektoru a také o podíl v kupní síle a prioritách zákazníků).

Jinak řečeno,  trenéři, manažeři a další specialisté, kteří v profesionálním fotbalovém klubu (či svazu) nežijí izolovaně jen ve své „vlastní škatulce,“ ale naopak jsou aktivně, všestranně a pozitivně vtažení jako uznávané a respektované osobnosti do dění v klubu, určitě přispějí k modernizaci a zlepšování našeho fotbalu (!). Takoví elitní fotbaloví trenéři a manažeři pak mají právo a finanční zdroje nejen na svoje vlastní odměny, ale i na odměny pro své hráče a další specialisty, bez kterých se ve své práci ve vrcholovém fotbale nemohou obejít.

Pokud tuto novou a komplexní roli fotbaloví trenéři, koučové a manažeři zvládnou, působí jako velmi významný a pozitivní vzor a akcelerátor všech pozitivních změn v celém fotbalovém klubu, tzn. nejen při modernizaci sportovní oblasti, ale při zefektivnění ostatních oblastí, které moderní funkcionalita fotbalového klubu vyžaduje, zvláště ve srovnání s konkurencí a mezinárodnímu trendy, které se prosazují ve fotbalovém světě (bez ohledu na to, zda se naši domácí trenéři chtějí nebo nechtějí podílet na modernizaci fotbalu v ČR).

Pokud se trenéři aktivně, kvalifikovaně a systematicky zapojí ve výše uvedeném smyslu do modernizace fotbalového klubu (či fotbalového svazu) tzv. komplexním způsobem (tedy ve sportovní i obchodní oblasti), určitě přispějí ke zvýšení návštěvnosti a sledovanosti vrcholového fotbalu. Moderní sportovní metody práce, stejně jako moderní marketing a další specializované pracovní metody a technologie, přinášejí významné a potřebné synergie a ve svém souhrnu posilují kvalitu, efektivnost a atraktivnost fungování nejen ligového fotbalového mužstva, ale i celého profesionálního fotbalového klubu.

Právě integrovaná funkčnost a sportovní a finanční efektivnost fotbalového klubu jako celku totiž vede nejen k potřebné kvalitě a stabilitě, ale vede i k inovacím, které diferencovaně poutají pozornost fanoušků, sponsorů a veřejnosti vůbec. Čím větší zájem fanoušků, partnerů, medií a veřejnosti vůbec o dění v daném fotbalovém klubu, tím lepší atmosféra uvnitř klubu a v hledišti, ze které roste popularita nejen mužstva, ale i celého klubu, tedy i trenéra a jeho realizačního týmu, který v daném ligovém fotbalovém klubu pod vedením hlavního trenéra (šéftrenéra) působí.

Nu, jde o pozitivní řetězové reakce a kde tomu tak není, šíří se napětí, konflikty a nedorozumění, které neprospívají ani sportovním výsledkům mužstva, ani obchodním a hospodářským výsledkům fotbalového klubu, protože jen s rostoucí pracovitostí, pokorou, sebevědomím a odhodláním přichází reálně podložená popularita, atraktivnost a efektivnost jednotlivců, týmů a celého fotbalového klubu (či svazu) a s tím přicházejí nejen tolik potřebné peníze, ale také tolik očekávané body, vítězství a sláva – zkrátka úspěch.

Pokud se trenéři, hráči a manažeři v daném úspěšném profesionálním fotbalovém klubu či svazu tzv. neopíjí z dosaženého úspěchu, ale dál průběžně, aktivně a všestranně dbají o nutnou kontinuitu, kvalitu a pružné přizpůsobování své práce novým podmínkám a faktorům, pak profesionální fotbaloví trenéři, koučové a manažeři pečují nejen o svoji vlastní profesní kariéru, ale i o historický potenciál a další perspektivní rozvoj fotbalového klubu (či svazu) jako celku.

V zahraničí se pak o takových špičkových trenérech a manažerech píše, že nejen umí dosahovat opakovaný sportovní úspěch, ale umí  i zabezpečovat strategii dlouhodobého přežití fotbalového klubu pro další generace, protože se nikdy neřídí pouze primitivním egoistickým mottem „po mně potopa!“

 

Dr. Ladislav Valášek,
ředitel Bohemians 1905 a viceprezident UČFT