V prosinci loňského roku (2010) absolvoval Filip Toncar, spolupracovník redakce portálu fotbalových trenérů www.trenink.com a trenér dorostenců FK Mladá Boleslav, týdenní stáž v londýnské Chelsea. Během týdenního pobytu mi bylo umožněno nahlédnout pod pokličku jednoho z nejlepších klubů planety a poznat jeho chod zblízka.
S týmem "Blues" jsem strávil celý jeden týden a byl mi umožněn přístup takřka ke všemu, co se v tréninkovém centru klubu v Cobhamu děje. Tréninkovým procesem "A" týmu počínaje, přes práci mládežnické akademie či veškeré zázemí klubu, a diskusemi s téměř celým trenérským štábem konče.
V prvé řadě je potřeba zmínit, že tréninkové centrum v okrajové části Londýna je synonymem dokonalosti a pro každého trenéra je snem v podobném komplexu pracovat. K dispozici jsou zde téměř čtyři desítky hřišť různých velikostí (plus uměle vytvořený kopec pro trénink dynamické síly, prostor speciálně vytvořený pro trénink brankářů apod.), jedna budova poskytující veškeré zázemí a komfort hráčům prvního týmu a rezervy a jedna budova pro mládežnickou akademii.
Hráči mají k dispozici vlastní restauraci, prostory pro odpočinek a vše potřebné k tomu, aby se cítili zcela pohodlně. Život klubu plyne takřka výhradně v Cobhamu, na stadion Stamford Bridge se přesouvá až na samotná utkání a jelikož mají hráči v průměru pouze jeden den volna na dva měsíce, mají vytvořen co nejvyšší komfort v tréninkovém centru.
U snídaně a oběda se schází hráči rezervy a prvního týmu, což poté zlehčuje situaci hráčům rezervy při přechodu do prvního týmu. V restauraci se navíc stravují všichni zaměstnanci Chelsea, což vytváří uvnitř klubu příznivé klima a pocit vzájemné soudržnosti. U jednoho stolu tak spolu obědvají největší hvězdy týmu společně s trávníkáři či administrativními pracovníky. I mně se tak poštěstilo den co den poobědvat u jednoho stolu s Drogbou, Lampardem, Terrym a spol.
Při pohledu na atmosféru uvnitř klubu je zjevné, jak silnou pozici má v klubu Petr Čech. Opravdu směšně vyznívají neustálé útoky českých novinářů zpochybňujících jeho postavení. Kromě Petra působí v klubu ještě čtvrtý brankář Jan Šebek a mladičký Tomáš Kalas. Z jejich výkonů v trénincích jsem měl velmi pozitivní dojem a především Tomáš Kalas mě velmi mile překvapil.
Jak jsem již předeslal v úvodu, během celého týdne, v němž jsem byl od rána do večera v tréninkovém komplexu mi bylo umožněno diskutovat v podstatě s kýmkoliv z trenérského štábu a tak jsem měl možnost čerpat informace přímo od trenérů prvního týmu Paula Clementa a Michaela Emenala či od trenéra brankářů Christopha Lollichona.
Naše diskuse se většinou točili okolo aktuální náplně tréninkových jednotek či náplně přípravného období apod. Též jsem zblízka sledoval práci analytického oddělení, které má za úkol zanalyzovat minulá utkání či připravit analýzu nadcházejícího soupeře a připravit kompletní videoanalýzy. Jelikož jsem stejnou práci zastával v mém předchozím působišti u ligového týmu Kladna, bylo zajímavé srovnávat podobnou činnost v podmínkách české Gambrinus ligy a světového top klubu.
Potěšující je, že pokud pomineme materiální a personální možnosti "Blues" v této sféře, nevyznívá toto srovnání nijak negativně. Fakt, že v Chelsea mají celý štáb lidí jen pro analyzování soupeřů a následné stříhání videa, dává prostor pro absolutně detailní zpracování veškerých detailů hry, což v českých podmínkách není možné, ale kvalita práce na mě působila totožně. Byl jsem velmi potěšen, když mě trenér brankářů Lollichon pozval k hodnocení posledního utkání Chelsea na Tottenhamu a mohl jsem tak osobně asistovat a diskutovat s Petrem Čechem a trenérem o jednotlivých situacích z tohoto utkání!
Stejně jako mají "Blues" celý štáb lidí pro analýzy utkání, mají i kompletní lékařské oddělení, tým fyzioterapeutů, kondičních trenérů atd. Vše je samozřejmě k dispozici přímo v tréninkovém centru. Mimochodem, první tým má k na každé tréninkové jednotce k dispozici realizační tým čítající přibližně dvacet lidí! O rezervu se stará přibližně desetičlenný realizační tým!
Níže přidávám několik postřehů z tréninkového procesu i z dění mimo hřiště:
- Každý tým od "A" týmu po U-18 má k dispozici dvě hřiště položené paralelně vedle sebe. Trenéři si tak mohou připravit trénink tak, aby při něm nedocházelo ke zbytečným prostojům.
- Rezerva má trénink vždy ve stejný čas jako první tým. Trenéři prvního týmu tak mohou flexibilně doplňovat potřebný počet hráčů v tréninku o hráče rezervy.
- První tým má zhruba jeden den volna na dva měsíce. I když mají mikrocyklus neděle – neděle, trénují každý den. Já měl možnost sledovat právě zmíněný týdenní mikrocyklus neděle – neděle. Co se konkrétních cvičení týče, některá zajímavá cvičení budu prezentovat v dalším článku. Z hlediska zatížení, pondělní a úterní trénink měl regenerační charakter se zatížením pro nehrající hráče. Středeční a čtvrteční trénink byl z hlediska zátěže náročnějšího charakteru, náplní byla herní cvičení a průpravné intervalové hry. Doba trvání TJ nepřesáhla 90 minut. Překvapením pro mě byly poslední dva tréninky před nedělním utkáním proti Manchesteru United (které se nakonec díky sněhové kalamitě neodehrálo). Jak páteční, tak sobotní trénink proběhly - trochu nadneseně - "v chůzi" a jejich délka nepřesáhla 40 minut.
- První tým před zápasem nikdy nespí na hotelu, pokud není výkop dříve než v 15 hodin.
- Každý den absolvují hráči po příjezdu do tréninkového centra vyšetření spektrální analýzy variability srdeční frekvence (metoda popisující funkce autonomního nervového systému – hodně zjednodušeně řečeno, tato metoda ukazuje komplexní připravenost hráče k tréninkové jednotce). A to nejen hráči prvního týmu, ale všech týmů až po U-16! Podle tohoto vyšetření poté trenéři nastaví zatížení v dané tréninkové jednotce. Zde se projevuje vysoký akcent na individualizaci v přístupu k hráčům. Dalším projevem tohoto jevu je monitorování hráčů při tréninkových jednotkách. Všichni hráči mají při tréninku sporttester, ale zároveň i GPS vysílač, který monitoruje veškerý jejich pohyb, akceleraci, rychlost celkovou překonanou vzdálenost apod. Tyto údaje jsou on-line (!) vyhodnocovány přímo na hřišti v kombinaci s údaji přijímanými ze sporttesterů a výsledná hodnota ukazuje celkové zatížení hráče. Pokud pak některý hráč nedosáhne na požadovanou hodnotu zatížení, trénink mu je prodloužen tak, aby daný požadavek splnil. Popř.je naopak danému hráči trénink zkrácen.
- Klub chce do budoucna vytvořit pro každý ročník dva týmy rozdělené na „podzimní“ a „jarní“ podle data narození, aby tak nedegradovali z hlediska somatotypu slabší jedince.
- Všechny mládežnické týmy hrají v rozestavení 4-3-3 a to bez ohledu na první tým. V Chelsea je tento systém chápán jako ten nejlepší pro komplexní rozvoj hráčů. Nezávislost na prvním týmu je dána faktem, že nelze měnit systém pokaždé, když se změní trenér prvního týmu.
- Trenéři v akademii působí stále u jedné kategorie. Tzn. jeden trenér pracuje neustále např. s kategorií U-18. Trenéři se neposouvají se „svým“ ročníkem.
- Klub se orientuje co možná nejvíce na tzv. "pre-hab" namísto následné "re-hab". Tedy klade velký důraz na prevenci před následnou rehabilitací.
- Posuny mladých hráčů o kategorii výše jsou akceptovány pouze pokud je lékařsky prokázáno, že to hráč z pohledu tělesného složení zvládne. Nebere se tedy v potaz jen jeho herní kvalita.
- Snaha o "Prime time coaching" – tréninky v primárním čase, tzn. trénink dopoledne a škola by měla následovat po tréninku. Klub nechce, aby hráči seděli celý den ve škole, spěchali na autobus (ten jim ujel), z autobusu na trénink, ve spěchu se převléct, odtrénovat a ve spěchu utéct na autobus domů. Klub naopak chce, aby hráči trénovali v 10, v 11 hodin a na trénink se tak mohli plně koncentrovat. Je tedy zjevná koncentrace na kvalitu namísto kvantity. Nic není děláno samoúčelně.
- Na výsledky je kladen velký důraz, ale ne extrémní. Snaží se zachovat kompromis mezi kvalitou hry a kvalitou výsledku. Ale je maximální snaha o utváření vítězné mentality hráčů – "Menthality of the winners".
- Malá perlička z tréninkového procesu prvního týmu - Den před utkáním s Manchesterem zasypala Londýn sněhová nadílka a ačkoli má Chelsea v tréninkovém areálu čtyři vyhřívaná hřiště, musel první tým absolvovat předzápasový trénink v hale s umělým povrchem. S úsměvem jsem vzpomínal na paniku, která nás s kolegy z realizačního týmu na Kladně přepadala vždy, když jsme byli nuceni kdykoli v hlavním období namísto přírodního povrchu absolvovat trénink na umělé trávě. V Chelsea toto nikdo den před utkáním s největším rivalem neřešil. Všichni tento nucený přesun přijali se stoickým klidem.
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.