Na začátku dubna tohoto roku se čtenáři trenérského portálu trenink.com měli možnost - prostřednictvím velmi čtivé a zajímavé reportáže autora a trenéra Milana Holuba - seznámit se způsobem jak se dostat do USA jako trenér, na co se jako trenér přivyklý evropským zvyklostem připravit a řadu užitečných rad, jak úspěšně tuto nelehkou úlohu zvládnout. To vše jste si mohli přečíst v článku Americké léto - pro ty, kteří chtějí trénovat mládež v USA.

Spolupracovník a autor Milan Holub se i tyto prázdniny vydal s firmou Eurotech do Spojených států, aby pracoval jako fotbalový trenér mládeže v různých městech a státech USA. První část reportáže s názvem Americké léto aneb Opět s fotbalem v Americe vyšla minulý týden, dnes přinášíme druhou část.

Vsichni jsou v kostele a tak ticho rusi jen jakasi obri ropucha od jezirka. V mikrovlnce jsem si ohral kafe a z lednice nandal vcerejsi bananovy pudink. Radsi bych si sel zabehat, ale trochu se bojim se, aby si sousede nemysleli, ze v okoli je nejaky uchyl a ne poslali na mne prislusne specialisty ci mne sami rovnou neskolili jako skodnou.

Misto toho vam napisi jak to zacalo. Autobus Praha - Londyn. V letadle pres ocean do Clevelandu v Ohiu nas bylo deset se stejnym mistem doruceni. Letadelko Kane do Norfolku ve Virginii na nas muselo chvilku pockat protoze mistni urednik pres pasy nikdy nevidel tolik podivnych cizincu pohromade. Letadelko pockalo stejne jako ceka ve Vsetatech vlak z Usti na prijezd rychliku od Prahy do Turnova. Nez jsme dopili rajcatovy juice, tak jsme byli zase dole na zemi. Holandska cast vypravy priletela o chvili drive z Amsterdamu pres Newark v New Jersey a tak hosi v oranzovem zabrali vsechna mista u okenek. Nevadi. Stejne nebylo na co koukat. Pripravny camp byl podobny jako minule a tak skoda slov. Novinkou byla zmena v cestovani.

Autobusova firma Greyhound, ktera byla vysadnim dopravcem po dve minula leta, zdrazila jizdenky a tak vedeni vzalo rozum do hrsti a vymyslelo, ze nema cenu o stejnem vikendu prepravovat dva trenery z jihu na sever a jine dva ten samy den ze severu na jih.

V sobotu rano tedy odjel jeden firemni minibus na stredozapad a druhy zase na jih. V nedeli pro zmenu byli rozvezeni treneri po Virginii a Severni Karoline. Zatim tedy nic objevneho. Zasadni zmena prisla az nasleduji tyden. Nikdo z Georgie jiz nejel dva dny busem do Iowy a nikdo nejel stejny den opacnym smerem. Treneri proste meli dalsi umistneni v regionu ve kterem se prave nachazeli. Hostitelska rodina jen prevezla trenera z, rekneme jako v mem pripade, Harrisonburgu na druhy konec udoli, kam pro mne prijel novy domaci a odvezl mne do Wythville. A tak misto autobusoveho putovani a poznavani zajimavych lidi toho toho typu, ktere radsi nechcete potkat jsem jel jen dve hodiny a v nedeli jsem mohl do kostela a nebo behat a nebo sepsat tuto zpravu pro www.trenink.com.

Nyni jiz vite, ze jsem ve Virginii. Prvni misto bylo kousek od slavneho Shanandoa Valley a jmenovalo se Harrisonburg. Dva treninky kazdy den na opravdovem hristi s travou nekam mezi kotniky a koleny. Sam samotinky jsem zapasil s deviti detmi od peti do desiti a vecer s jejich starsimi kamarady. Domaci se jmenoval Eddie a nic pro nej nebylo problem. Snad jen, ze jsme nikdy neprijeli vcas a benzin kupoval jen za deset dolaru, protoze nejak najednou nemel vic po kapsach a v dome ve kterem bydlel nebylo pres smesici veci vseho druhu mozne najit podlahu.

V sobotu jsem mu posekal zahradu a tim jsem si ho ziskal. Druhym rokem byl rozvedeny. Petilety syn a trinactileta dcera zili s byvalou manzelkou na druhem konci mesta a spolecne s tatinkem chodili na vsechny treninky. Syn zdarma a dcera jako "neoficialni" asistentka taky zdarma. Eddie byl skvely chlapik. American, ale ze stare spanelske rodiny. Stryc byl kdysi davno americky velvyslanec na Kube, bratr hral na hoboj nekde ve Vidni, sestra ve vychodni Evrope skupuje stare skrine a prodava je v nobl obchode v Miami a Eddie byval obchodni cestujici. Nejdriv pro firmu s nabytkem a pak se vysvihl a udelal se sam pro sebe. Koupil si nakladak a po Statech prodaval latky. Z "businessu" ho vyhnali, az ti zpropadeny kluci cinsti, co delaj zadarmo a pak to prodavaji. Nyni Eddie prodava hypoteky a nic pro nej neni problem, akorat, kruci, nejak zrovna nema na benzin. To mu, ale nekazi naladu. Miluje "karaoke" a tak jak to jen jde tak vyrazi do baru a tam zpiva z plnych plic. Doma cvici a tak nema cas na prizemni hypoteky. Kdyz mu zavolate v dobe kdy trenuje stupnice, tak do telefonu spusti jako cinsky duchovni nebo mistni imigracni urednik. Krasne umi menit hlasem a sam se tomu naramne nasmeje. Snad jen pokud opravdu chcete pujcit penize na dum, tak zavolejte jindy.

Eddie hraval fotbal na stredni i na vysoke skole a mic mu moc neprekazi. Syna i dceru vede k fotbalu. Eddie Juniour si toho uziva a Sara to nenavidi. Tatinek ji vysvetluje, ze pokud nebude sportovat, tak z ni bude takova delova koule jako je jeji matka a ona na nej jeci, at necha jeji matku na pokoji a ze on je opravdova "dira do zadku" a at drzi hubu a Eddie ma v jedne ruce telefon do ktereho s nekym spanelsky zertuje a druhou rukou se snazi dat dceri na zadnim sedadle par pohlavku a vy sedite ani nedutate, kolem vas se mihaji kamiony a je vam jedno, ze hodiny na palubni desce ukazuji, ze pred peti minutami jste mel zacit trenink. Chcete jen prezit a protoze pro Eddieho nic neni problem, tak prezijete. V sobotu vas Edie ujisti, ze mate ve Virginii fakt dobryho kamose a nekdy musite prijet a ze az koupi ten dm dum ma zrovna jen pronajaty, tak ze u nej klidne muzete bydlet a ze vam najde to nejlepsi trenersky misto ve meste a vy mu to verite, protoze s Ediem je fakt legrace a nic pro nej neni problem.

Keth a Lynn byli take lide pro ktere nic nebyl problem. Proste na to maji. Nastehovali jsme se k nim s holandskym Paulev van Hou-a-co-ja-vim-jak-dal v sobotu odpoledne.

Do velikeho domu s jeste vetsi vyhlidkou na vrcholu kopce. Uvitaci vybor tvorili Andrew (13), Rebecca (10) a Abbie (6). Vsichni meli kopacky na nohou a chranice pres ponozky a bryle. I rodice meli bryle. Oba absolventi Virginia Tech. Nedaleke to university s priblizne petadvaceti tisici studentu. Ona byla ucitelka matematiky a nyni je zenou v domacnosti na plny uvazek. Stihla, prijemna, sportovni typ. Keith vystudoval architekturu a nyni je podilnikem firmy se sidlem v pet hodin autem vzdalenem Norfolku. Specializuji se na stavby pro skoly a univerzity a asi se jim dari. O zajmech vypovida vybaveni domu. Tri skvostne kytary, klavir, elektricke piano, opravdovy fotoaparat, kamera, pohorky, bezecke boty, hodne dobre tenisove rakety, dve sady na golf.

Od deviti jsme trenovali ty nejmensi. Od 10.30 ty vetsi a od 17,30 ty jeste vetsi. Mezitim jsme hrali tenis nebo chodili behat. Paul trenuje doma v Holandsku tym do 15 let, bude z nej ucitel telocviku a nez si utrhl meniskus tak hral nejvyssi amaterskou soutez. Bylo to videt. Sportovec, trener, fotbalista, chytry a slusny kluk, ktery to umi s detmi. Radost s nim pracovat. Umel menit rytmus treninku, zabavit ty vetsi a pitvorit se s temi nejmensimi. Zajimave bylo, ze tvrdil, ze v Holandsku se temer nedela staticky strecink. Do rozcvicky a na zaver treninku vkladal hodne svihovych cviceni a dynamicky strecink.

No nic. Vyprava je zpet z kostela a vypada to, ze budu muset s Jonathanem hrat lode, ktere dostal vcera k narozeninam. Nikoliv na ctvereckovem papiru jako jsme zvykli, ale na bakelitove podlozce. Drzte palce. Diky.

Pokracovani priste ....

{moscomment}