Trenérský portál www.trenink.com dnes přináší recenzi na knihu s názvem Trenér fotbalu - licence "C", která vznikla jako studijní materiál a současně reakce na nový trenérský licenční řád ČMFS, který v roce 2002 zrušil statut "Trenér OFS", zavedl nejnižší trenérskou kvalifikaci v podobě "C" licence.Knihu vydalo nakladatelství Olympia jako učební text pro vzdělávání trenérů okresních fotbalových svazů. Autory publikace jsou PaedDr. Jaromír Votík, CSc., který vydal i další publikace s trenérskou problematikou ( Fotbalová školička (4-6 let), Fotbal - trénink budoucích hvězd, Fotbalová cvičení a hry) a Jiří Zalabák, ředitel Oddělení vzdělávání trenérů ČMFS.
Publikace je určena začínajícím mládežnickým trenérům a nabízí svým čtenářům-trenérům (rodičům) základní informace z řady tematických odvětví, které přímo či nepřímo zasahují do problematiky tréninkového procesu v kopané s důrazem na mládežnické věkové kategorie.
Obsah knihy by, po jeho důkladném prostudování, měl umožnit čtenářům-studentům úspěšně dokončit trenérský licenční kurz a získat tak trenérskou licenci "C" a současně je připravit na následné studium vzdělávacího programu "B" licence.
Obsah a rozdělení knihy
Kniha, přes svou relativní stručnost, má téměř sto třicet stránek a je rozdělena na deset hlavních kapitol. Po úvodu, kde je čtenář seznámen s obsahem a cílem knihy mohou čtenáři ve druhé a třetí knize vskutku velmi stručně nahlédnout do historie fotbalu, v případě třetí kapitoly se shodou okolností na třech stránkách autoři věnují vývoji systému hry a základního rozestavení hráčů, vše doplněno o schématické zobrazení.
Jednostránková čtvrtá kapitola popisuje a charakterizuje trendy v současném fotbale, zmíněno je především neustále zvyšování požadavků na intenzitu herních činností a to vše při zvětšování složitosti herních situací. Zdůrazněn je fakt, že intenzita zatížení v utkání je nepravidelná, což řada trenérů v tréninkovém procesu stále ještě nerespektuje. Autoři apelují na nutnost přiblížení podmínek tréninkového procesu podmínkám utkání.
Pátá, jedná z důležitých kapitol, se věnuje hernímu výkonu. V úvodu se čtenáři seznámí s druhy herního výkonu, aby následně byly vysvětleny základní pojmy a především pak obsah herního výkonu v jednotlivých podkapitolách - herní činnosti jednotlivce, hra brankáře, herní kombinace, herní systémy a standardní situace.
Nejdůležitější a nejobsáhlejší kapitolou celé knihy, je kapitola šestá popisující didaktické formy tréninkového procesu. Vysvětleny jsou základní organizační formy, v tomto případě tréninková jednotka, stejně jako i její rozdělení na části (úvodní, průpravnou, hlavní, závěrečnou) a obsah a posloupnost jednotlivých částí. Autoři čtenářům pak osvětlují i pojmy sociálně-interakční formy a metodicko-organizační formy.
Ve stejné kapitole je obsáhlý katalog pohybových her, průpravných a herních cvičení a průpravných her. Před vlastním katalogem je vysvětlena použité grafické označení a symbolika. Každé jednotlivé cvičení je označené číslem, názvem, oblastí na které je cíleno a pro které je určeno, některá cvičení jsou doplněná o grafické znázornění. Obvykle složitější cvičení ještě bývají bohatší o různé varianty cvičení.
V případě tréninků brankářů použili autoři text i grafiku cvičení z knihy Ivo Viktora Trénink brankáře, kterou tento bývalý úspěšný reprezentační brankář vydal v roce 1997.
V sedmé kapitole je rozdělen tréninkový proces, tak jak ho dnešní teoretici chápou, konkrétně tedy na nácvik, herní trénink, kondiční trénink, regeneraci a psychologickou přípravu.
Osmá kapitola se ve zkratce věnuje plánování a evidenci tréninkového procesu, což je aktivita mnohými trenéry podceňovaná, mnohdy zcela úspěšně ignorována.
Předposlední devátá kapitola se věnuje zvláštnostem sportovní přípravy dětí a mládeže, je provedeno rozdělení na kategorii přípravek, žáků a dorostenců. Kapitola však je pouze na třech stránkách.
Závěr a hodnocení
Knihy podobného ražení, tedy pro začínající trenéry na našem trhu opravdu chyběla. Její zpracování je profesionální, po technické stránce velice dobře provedená, i dělení je logické a přehledné, v tomto ohledu nelze knize nic vytknout.
Dobrý dojem z knihy však zbytečně kazí drobnosti, které částečně překrývají klady této knihy.
Prvním je fakt, že kniha je doslova poslepovaná, autoři se nevydali cestou vlastních textů, ale záplatováním z jiných kvalitních publikací. Tu si vypůjčí kapitolu, tu nějaké grafické znázornění, což by až tak zásadně nevadilo, kdyby si alespoň dali práci s užitím stejného fontu a překreslení obrázků. Svazová publikace by si to jistě zasloužila i proto, že sloužit bude řadu let.
Nejzásadnějším nedostatkem je z mého pohledu nedostatečný obsah deváté kapitoly, která by v publikaci věnované začínajícím trenérům, kteří budou z drtivé většiny působit u mládeže, měla být podstatně bohatší, třeba i na úkor některých cvičení nebo třeba historie fotbalu.
Knihu k recenzi pro portál www.trenink.com za nakladatelství Olympia laskavě poskytla Monika Charvátová
{comment}

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.