AKTUÁLNĚ  Dlouho nevyslyšená přání velké části fanoušků české fotbalové reprezentace se včera stala skutečností. Reprezentační trenér Michal Bílek, po prohře 2:1 v Itálii, která znamená nesplnění cíle v podobě postupu na Mistrovství světa v Brazílii, nabídl rezignaci na trenérský post u reprezentačního týmu. Miroslav Pelta, předseda FAČR, rezignaci bez dlouhého přemýlšení přijal.
 
Rezignace reprezentačního trenéra je logickým vyústěním čtvrté nepostupové pozice v kvalifikační skupině B. Fanoušci i fotbaloví experti jsou povětšinou s Bílkovou rezignací spokojení, přestože si ji přáli mnohem dříve. Výsledky v této kvalifikaci a hra předvedena v některých utkáních jim dává za pravdu.     
 
Dokážeme však, pod vlivem této neúspěšné kvalifikace, zhodnotit čtyři roky fotbalové reprezentace pod Michalem Bílkem objektivně? 
 
Působení Bílka u reprezentace lze rozdělit na dva poločasy.  
 
První byl výsledkově úspěšný, přestože umělecký dojem nikdy nedosáhl výsledkové úrovně. Postup na Mistrovství Evropy z bravurně zvládnuté baráže, první místo ve skupině a čtvrtfinálovou účast docení fanoušci a fotbalová veřejnost až v následujících letech, přestože po utkání s Ruskem to nevypadalo na úspěšný šampionát.
 
Druhý poločas byl výsledkově žalostný. Kvalifikační skupina B se od začátku nevyvíjela dobře, především domácí zápasy měla reprezentace zvládnout lépe, protože bez výher na domácícm hřišti není možné pomýšlet na postup v žádné soutěži. Herně tým zazářil v domácím utkání proti Itálii, facku dostal od Dánska a faktickým hřebíkem do rakve byla domácí prohra s Arménií, která se ukázala jako nevyzpytatelný soupeř, který body bere ale také rozdává.
 
Ať byly výsledky a herní projev reprezentace jakýkoliv, Michal Bílek udělal v průběhu svého působení zásadní chybu.
 
Dokázal si vytvořit korektní vztah s hráči, vybudoval týmovou atmosféru a hráči spolu s realizačním týmem táhli za jeden provaz. V dobách dobrých i těch špatných. To však v dnešní době nestačí. 
 
Podcenil okolí reprezentace, fanoušky i vliv médií, které vytváření celkovou atmosféru. S novináři a zástupci médií permanentně bojoval. Místo toho aby vysvětloval, proč se rozhodl nominovat tyto hráče, proč vybral tuto základní jedenáctku, proč zvolil tuto taktiku a komunikoval o tom s fanoušky a vysvětloval, tak pouze odrážel mediální útoky. Dostal se do kolotoče ze které nebylo možné vystoupit.  
 
Karty při výběru nového reprezetačního trenéra bude rozdávat Miroslav Pelta. Jen on sám ví, zda za trenéra reprezentace bude prosazovat Zemana, Haška, Vrbu nebo Dovalila?
 
Ať to bude kdokoliv, tak je třeba si uvědomit, že nebude trénovat zlatou generaci Nedvěda, Poborského nebo Šmicra. Bude mít k dispozici průměrný evropský tým, které je třeba postavit na pevných základech a vizí do budoucnosti. Cesta to nebude jednoduchá a nepřinese pouze vítězství.
 
Bílek s týmem dokázal postoupit na Mistrovství Evropy, doufám že se to podaří i jeho nástupci.