"Problematika atletického tréninku, respektive běžecké a kondiční práce z pohledu požadavků na hráče fotbalu, se v tréninku fotbalistů dostává víc a víc do popředí zájmu. A to nejen v průběhu kondiční přípravy na sezonu, ale i v průběhu sezony. Přičemž je třeba mít na paměti, že kondiční práce fotbalisty je dosti odlišná od sportovní přípravy atleta," říká autor dnešního článku Karel Walter, šéfredaktor portálu www.atletickytrenink.cz.

Není to tak dávno, kdy o rychlosti hráčů čínského mužstva svědčila skutečnost, že všichni hráči zaběhnou stovku pod 11 sekund. Přesto bylo mužstvo na turnaji vyřazeno, aniž by vstřelilo branku. K fotbalové rychlosti patří i schopnost zhodnotit situaci a řešit ji odpovídající technikou v nejvyšším tempu. V tom je fotbal specifický. Ve fotbale chceme především vytrénovat dobrého fotbalisty, nikoliv sprintera, běžce středních tratí, vytrvalce či skokana.

Atletický trenér a majitel agentury Walter, působící na poli sportmanagementu, si pro čtenáře portálu fotbalových trenérů trenink.com připravil třídílný seriál s názvem Fotbalová škola běhu.

V prvním díle seriálu o běžecké přípravě fotbalistů se zaměříme na rozvoj rychlostních schopností. Ve fotbale se hovoří o tzv. herní rychlosti. Pod tímto pojmem se rozumí obecná schopnost hráče jednat v komplexních situacích efektivněji a úspěšněji než jeho protihráči. Skládá se ze dvou důležitých aspektů.

Na jedné straně je to rychlost jednání, tj. schopnost hráče „číst“ herní situaci rychleji než soupeř. V nejkratším čase musí hráč najít optimální řešení pro pokračování ve hře a musí umět toto řešení také v maximálním tempu realizovat.

Na druhé straně je to startovní neboli akcelerační rychlost (rychlost nástupu), tj. schopnost být při specifické fotbalové běžecké práci o zlomek vteřiny rychleji u hráče, u míče, respektive ve volném prostoru než druzí. K tomu patří mimo jiné umět provést mnoho velmi rychlých kratších kroků nejvyšší frekvencí a také umět při změnách směru a soubojích vlastní tělo vždy znovu maximálně zrychlit nebo prudce zabrzdit.

Schopnost provádět rychlé pohyby je u člověka do značné míry geneticky determinována, daleko více než vlohy pro vytrvalost. Při tréninku nástupové neboli akcelerační rychlosti se tedy musí položit těžiště tréninkové práce do těch oblastí, v nichž existuje možnost výraznějšího zlepšení výkonnosti. Jedná se především o:
- zlepšení obecné koordinace a tím i techniky běhu
- zlepšení specifické fotbalové koordinace
- zlepšení startovní výbušnosti
- zlepšení rychlé síly

V rámci rozcvičení na tréninkovou jednotku zaměřenou na rozvoj rychlosti by měly být zařazovány následující běžecká a odrazová cvičení:

- skipink a zakopávání (začít pomalu, tempo zvyšovat)
- předkopávání
- poskočný běh
- poskočný běh s protipohyby ramenou a kyčlí
- cval stranou
- poskoky jednonož
- odpichy
- "kotníčky"

Tato "škola běhu" v atletickém slangu "běžecká abeceda", by měla být zařazována pravidelně jedenkrát týdně i v průběhu soutěže. Zlepšování koordinace vede střednědobě k lepší technice běhu.

Hlavní část tréninkové jednotky zaměřené na rozvoj akcelerační rychlosti by pak mohla vypadat následujícím způsobem:

1. Stupňované krátké úseky s meziklusem

Tři 30 m úseky se zvyšováním rychlosti a na ně navazující aktivní odpočinek ve formě 2 min pomalého klusu mezi úseky v prvním úseku mají hráči dosáhnout na konci 80% své maximální rychlosti, v druhém úseku 90% a ve třetím 100% během aktivního odpočinku hráči mohou asi ze 16 metrů střílet na branku.

2. Tacklingové stanoviště

Dvě série po třech pokusech. Ze startovní čáry vyznačené dvěma kužely vyrazí hráči maximálním úsilím na 4 m, skluzem vystřelí míč ležící asi 10 m před brankou, ze sedu vystartuje další 4 m na druhý míč a po dalším skluzu vyrazí na poslední 4 m k cílové čáře vždy po třech pokusech běží všichni hráči společně dva okruhy kolem hřiště jako vyběhání.

3. "Cik – cak" stanoviště

Pět pokusů na 4 krát 3 metry. Před startovní čarou mezi dvěma kužely startují hráči z různých poloh (sed, leh, dřep,…) maximálním tempem od jednoho kužele k druhému a krátce se ho dotknou rukou před příštím startem. Po přesprintování cílové čáry klušou k zásobárně míčů, vedou míč až k pokutovému území a střílejí míč na branku. Pomalým během odnesou svůj míč, položí jej zpět a jdou na další pokus. Během aktivního odpočinku hráči mohou asi ze 16 metrů střílet na branku.

4. Stanoviště „rozpálená plotna“

Pět pokusů po 3 x 4 metrech. Hráč přeskakuje asi 90 cm vysokou překážku s doskokem obounož a okamžitě po doskoku startuje na 4 m maximální rychlostí. Po rychlém zabrždění běhu střílí z místa 5 m za cílovou čarou ležící míč přízemní umístěnou střelou vnitřní stranou nohy a kluše za další překážku. Tato akce se opakuje u dvou dalších překážek.



{comment}