Atletický trenér a majitel agentury Walter, působící na poli sportmanagementu, si pro čtenáře portálu fotbalových trenérů trenink.com připravil čtyřdílný seriál s názvem Fotbalová škola běhu.
Třetí díl miniseriálu přímo navazuje na dvě předchozí části Akcelerační rychlost a Fartlek. Výkon fotbalového mužstva během celého trvání hry zůstane stabilní na základě vysoké aerobní obecné vytrvalosti. Od začátku hry hráč využívá na získání energie velký podíl mastných kyselin (z oxidace tuků). Anaerobní látkovou výměnu připojuje jen například při souboji o míč. Tím šetří zásobu energie ve svalech a játrech a ve formě glykogenu ji může ke konci hry, kdy se tempo hry stupňuje, velmi efektivně využít.
Další předností vysoké úrovně vytrvalosti je to, že se může krátkodobě vytvořený vysoký laktát, např. po delším sprintu,při následujícím běhání (bez míče) rychleji odbourat. Běháním se obnoví po překyselení nejrychleji pro fotbal specifická schopnost zátěže.
Jak a kdy vysokou úroveň základní vytrvalosti získat?
Především v přípravném období. K tomu musí fotbalista absolvovat dlouhou zátěž vytrvalosti při nízké až střední intenzitě. Pro rozvoj základní vytrvalosti stejně jako ostatních kondičních schopností se pro dosažení přijatelné úrovně sportovce uvádí minimální doba 4 týdnů. V přípravě fotbalistů na sezonu se však již jeden či dva týdny čisté kondiční přípravy většinou hrají přípravná utkání. Na rozvoj jednotlivých pohybových schopností většinou není čas. Do jisté míry se v tomto ohledu počítá s udržením určité úrovně základní vytrvalosti z předchozího hracího období.
V dlouhém období zápasů se většinou aerobní zátěž vytrvalosti stabilizuje 2–3x týdně výkony při samotných zápasech. Rozvoj obecné vytrvalosti by však alespoň v těch prvních dnech zahájení neměl chybět a tvoří základní stavební kámen, na kterém se pak staví celá sezónu. Teprve až na určitou úroveň základní vytrvalosti můžeme začít stavět rozvoj dalších pohybových schopností...
Vytrvalostní výkon se dělí do více rozsahů dle koncentrace kyseliny mléčné v lidském těle.
Všeobecně se označuje zátěž jako:
aerobní - laktát v krvi nepřesahuje 2 mmol/l
aerobně-anaerobní - při koncentraci laktátu 2 až 4 mmol/l
anaerobní – při koncentraci laktátu přes 4 mmol/l
extrémní anaerobní - při koncentraci laktátu 10 mmol/l
Jednotlivé rozsahy:
Regenerační a kompenzační trénink – laktát 1,5 mmol/l
- např. regenerační plavání
Základní trénink vytrvalosti I – laktát 1 až 2 mmol/l
- např. vytrvalostní běh až 60 min nebo jízda na kole přes 2 hodiny
Základní trénink vytrvalosti II – laktát 2 až 3 mmol/l
- např. fartlek až 45 minut nebo různé formy hry s míčem
Základní trénink vytrvalosti III – laktát 3 až 6 mmol/l
- např. rychlý tempový běh do 5 km s tepovou frekvencí cca 160 tepů/min
- různé formy hry s míčem
Speciální rychlostně-vytrvalostní trénink zaměřený pro zápas – laktát přes 6 mmol/l
- opakované rychlé úseky s různou formou intervalu
- různé formy hry s míčem
V rámci kondičního tréninku pro nadcházející sezonu je třeba také zmínit tzv. testy připravenosti, kterými zjišťujeme úroveň pohybových schopností hráčů před sezonou. V běhu na 30 metrů se zjišťuje úroveň rychlostních schopností hráčů, v běhu na 400 metrů úroveň rychlostní/speciální vytrvalosti, v běhu na 3000 metrů úroveň obecné vytrvalosti, u pětiskoku se zjišťuje úroveň odrazové síly.
Výsledky nám poslouží ke zhodnocení aktuálního stavu připravenosti hráčů, na základě které jsme schopni určit, kde jsou největší rezervy. Na tu či onu složku přípravy se pak v následujícím tréninku můžeme zaměřit. Kontrolní testy se mohou provádět několikrát ročně.
Doporučená tělesná připravenost hráčů:
Úroveň 30m (s) 400m (s) 3000 m (min:s) Pětiskok (m) 1. liga 4,0 56,0 10:30 14,50 2. liga 4,1 59,0 11:00 14,00 3. liga 4,2 62,0 11:30 13,50
V absolutních ukazatelích se fotbalisté 1. ligy od fotbalistů 2. ligy podstatně neliší. Hráči třetí ligy zaostávají vůči hráčům první a druhé ligy již značně. V nižších soutěžích jsou také daleko více znát rozdíly mezi jednotlivými hráči týmu.
{comment}