Hodnocení uživatelů: 3 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Image FOTOGRAFIE Další odborný článek na stránkách portálu fotbalových trenérů trenink.com přináší pro naše čtenáře odborníci ze Zdravotnické záchranné služby Podbořany MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka DiS.. Dnešní článek je první částí dvoudílného seriálu věnovaného Zlomeninám, což je poměrně částé zranění jak v tréninkovém procesu, tak v utkáních.

Doposud již na stránkách vyšlo několik článků z problematikou první pomoci, namátkou vybíráme Poruchy dýchání, dušnost, dechová nedostatečnost nebo nebo například naposledy dvoudílný [1] [2] seriál Krvácení, což je další velmi častých úrazů.

V úvodu článku je třeba důrazně upozornit, že všechny zlomeniny vyžadují šetrné zacházení, abychom nevhodným pohybem nezpůsobili další poranění okolních krevních cév a orgánů. Sílu, která způsobuje zlomeniny můžeme rozdělit na sílu působící přímo a na sílu působící na kost nepřímo.

 

Síla působící přímo: kost se může zlomit přímo v místě působení síly. Například porazí-li někoho jedoucí vozidlo, může být zlomena kost na dolní končetině přímým úderem nárazníku vozidla. Stejně tak i silné kopnutí může být příčinou zlomeniny.

Síla působící nepřímo: Ke zlomenině může dojít i v místě, které je od přímého úderu vzdáleno. Např. při pádu na napjatou ruku se síla může přenést po celé horní končetině a způsobit až zlomeninu klíční kosti. Nepřímá zlomenina může také vzniknout prudkým tahem svalů, které jsou s ní spojeny. Kopne-li např. fotbalista prudce do země místo do míče, může náhlý stah silných stehenních svalů zlomit čéšku. Další možností nepřímé zlomeniny je prudké zkroucení končetiny, při němž se na kost přenáší rotační síla (např. při podvrtnutí).

Rozlišujeme dva základní druhy zlomenin: zavřené a otevřené.

Zavřené zlomeniny: u tohoto druhu zlomenin není porušena kůže v místě nad zlomenou kostí. Mohou však být vážně poškozeny okolní svaly a krevní cévy s následným otokem postižené části. Příčinou otoku je vnitřní krvácení.

Otevřené zlomeniny: u otevřených zlomenin je kůže v místě nad zlomenou kostí nebo kostmi roztržena. Kosti jsou tak v bezprostředním kontaktu s povrchem těla a okolním prostředím. Krvácení je viditelné a v místě rány hrozí nebezpečí infekce. Kosti v otevřené zlomenině se nikdy přímo nedotýkejte. Rána u otevřené zlomeniny vzniká buď vlivem zevního násilí, nebo zevnitř, pohybem ostrých kostních úlomků.

Zavřené i otevřené zlomeniny mohou být komplikovány následným poraněním cév, nervů a okolních orgánů zlomenou kostí nebo jejími úlomky.

Obecné subjektivní a objektivní příznaky:

- zlomení nebo prasknutí kosti může postižený cítit nebo slyšet
- v místě zlomeniny, nebo v jejím okolí, je cítit bolest, která se pohybem zvětšuje
- postiženou částí nelze vůbec pohybovat, nebo jen s velkými obtížemi
- citlivost i na lehký tlak
- otok postižené části s následnou modřinou
- deformace v místě zlomeniny (zkrácení, ohnutí, pokřivení) viditelná zejména u zlomenin končetin
- skřípání a vrzání slyšitelné při pohybu zlomené kosti
 

 

 

 

 

 

Cíl ošetření

Zabránit pohybům v poraněné oblasti a zajistit zdravotnickou pomoc.

Postup při ošetření

Postiženého se zlomeninou ošetřujeme na místě nehody. Sdělíme mu, aby klidně ležel a nepohyboval se, dokud mu nebude poraněná část těla znehybněna. Musíme-li postiženého odsunout (nebezpečí ohně, padajících trosek apod.), zlomenou končetinou vždy fixujeme a pohybujeme s ním co nejšetrněji, abychom mu nezpůsobili další zranění a ušetřili ho bolesti. Během ošetřování dbáme na to, aby se postižený cítil pokud možno pohodlně a chráníme ho před prochladnutím.

Obecně platný postup při ošetřování zlomenin na končetinách:

1. Pevně přidržujte zlomenou končetinu jednou rukou umístěnou nad a druhou pod místem zlomeniny až do doby, kdy bude spolehlivě znehybněna.

2. Zlomené kosti znehybňujte dlahami. Nejpřirozenější dlahou je vlastní tělo postiženého. U zlomenin horní končetiny používejte polštářků k vypodložení, závěsu a připevněte ji obvazem k trupu. U zlomenin dolní končetiny použijte složených trojcípých šátků a svažte obě končetiny k sobě tak, že zdravou končetinou přisunete k poraněné. Je-li poraněná končetina ohnutá nebo zkroucená do té míry, že ji nelze napřímenou připevnit ke zdravé končetině, pokuste se ji napřímit. Počínejte si velmi šetrně a táhněte vždy v podélné ose končetiny (např. v ose, v níž probíhá stehenní kost ke kosti holenní, nebo paže ke kostem předloktí). Použijete-li šetrného tahu ve správné ose, nezpůsobíte žádnou další škodu. Mírný tah udržujte do doby, kdy bude končetina spolehlivě znehybněna.

3. Místa, kde se končetina stýká s dlahou (kotníky, kolena), vypodložte. Podložku vložte i do mezery mezi trupem a horní končetinou, nebo mezi stehny na dolních končetinách.

4. Připevňujete-li končetinu obvazem k přirozené dlaze, musíte dbát na to, aby byl znehybněn kloub nad a pod zlomenou kostí (např. u zlomeného bérce musíte znehybnit kolenní kloub a kotník apod.).

5. Dlahu připevňujte tak, aby nemohlo docházet k pohybům poraněné končetiny, avšak stažení nesmí být tak pevné, aby zabránilo průtoku krve končetinou. Pamatujte i na rychle se zvětšující otok. V pravidelných intervalech kontrolujte, zda je oběh v končetinách zachován.

6. Po znehybnění podle možností poraněnou končetinu zvedněte. Zmenšíte tak krvácení a otok.

Zlomeniny kostí bérce

Zlomeny mohou být jedna nebo obě bércové kosti. Zlomeniny horního konce holenní kosti nejčastěji vznikají při sražení chodce nárazníkem vozu a jsou známy pod pojmem "nárazníkové" zlomeniny. Protože je holenní kost uložena těsně pod kůží, její zlomeniny jsou často otevřené.

Lýtková kost se často láme při "zkroucení" kotníku. Protože se však tato slabá kost nepodílí na podpoře tělesné hmotnosti, je její prostá zlomenina často považována za těžké podvrtnutí, zejména zlomí-li se těsně nad kotníkem. Z těchto důvodů mnohdy postižený vyhledá lékaře až za několik dnů po úrazu.

Subjektivní a objektivní příznaky

- obecné subjektivní a objektivní příznaky zlomenin
- patrný otok a modřiny
- končetina může být ohnuta nebo zkroucena do nepřirozeného úhlu
- v průběhu kostí mohou být hmatány nebo viděny deformity
- možná otevřená zlomenina u holenní kosti
- možné subjektivní a objektivní příznaky šoku

Ošetření

1. Postiženého uložte na záda a pevně uchopte poraněnou končetinu v oblasti kolena a kotníku nad a pod zlomeným místem.
2.okud je to nezbytné, obnažte poraněné místo a zjistěte, o jaký druh zlomeniny se jedná (zavřená/otevřená).
3. Uchopte kotník a nohu postiženého a jemně táhněte v podélné ose dolní končetiny tak, aby byla napřímená.
4. Za stálé podpory poraněné končetiny a tahu v oblasti kotníku, šetrně podsuňte složené šátky pod kolena a do oblasti pod a nad zlomeninou.
5. Zdravou končetinu postiženého šetrně přiložte podél jeho poraněné končetiny.
6. Mezi kolena, kotníky a oba bérce vložte vhodné měkké polštářky tak, aby při připevňování poraněné končetiny ke zdravé nedošlo k posunu zlomených kostí.
7. Následuje přivolání odborné pomoci nebo transport do zdravotnického zařízení.
 

 

 

 

 

 

Praktická část: ošetření otevřené zlomeniny bérce
 

 

 


1.otevřená zlomenina bérce

2.tah v zlomené končetiny v ose

3.sterilní krytí otevřené zlomeniny

4.přelepení sterilního krytí náplastí

5. příprava dlahy na zdravé končetině

6.přiložení dlahy na zlomenou končetinu

7.přiložení druhé dlahy - rovné

8. fixace dlahy ke končetině pomocí elastického obvazu

9. končetina je fixována dlahou nad kolenem, nad a pod zlomeninou

10. fixovaná zlomená končetina

11. vypodložení kloubů

12. fixace pomocí trojcípých šátků

13. končetina je fixována nad kolenem, nad a pod zlomeninou

14. můžou se ještě zafixovat oba kotníky k sobě pomocí čtvrtého trojcípého šátku

15.znehybněná končetina

16.znehybněná končetina pohled ze strany

 

 

Pro trenérský portál www.trenink.com tento článek zpracovali:
MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka,DiS.
Zdravotnická záchranná služba Podbořany