Na stránkách trenérského portálu fotbalových trenérů www.trenink.com byl publikován článek, který fotbalové trenéry zval na seznamovací kurz Úvod do He-Art programu, který si kladl za cíl ukázat jeho přínosy na praktických ukázkách.

 

Spoluautory a současně lektory tohoto komplexního programu jsou Martin Daněk a Jiří Vorlický, kteří tento koučovsko-trenérský program rozvíjí s Luďkem Procházkou.

 

Jednou větou jde o program koučovsko-trenérský, jehož cílem je nabídnout efektivní možnosti rozvoje potenciálu hráčů jako alternativu k jiným postupům tradičním i relativně moderním. A to hráčům, trenérům, rodičům, šéftrenérům, manažerům mládeže, celým klubům. Je postaven na hodnotách, které ve sportovním prostředí nejsou zrovna obvyklé. S nadsázkou jde říci, že někteří tradiční trenéři nám lektorům touží během prvního semináře “rozbít držku”.

 

Už jsme pochopili, že je třeba jít co nejdříve do praxe, tam totiž prožitek trenérů bourá bariéry. V momentě, kdy po krátké úvodní teorii jdeme na hřiště, rychle se averze některých obrací. Máme například krásnou zkušenost ze Slovenkska, když jsme měli seminář pro MFK Ružomberok. Byl tam jeden bývalý československý reprezentant, který na nás na začátku koukal jako na zjevení a považoval nás za špatný vtip. Ještě ne začátku praxe k nám měl vyloženě odpor. Poté, co si prošel praxí, roztál a přišel si popovídat, že mu to celé dává velký smysl.

 

Ano, He-Art program slouží k rozvoji celé osobnosti hráče. To se často přirozeně projevuje i v dalších oblastech jeho života. Zároveň to celkem samozřejmě znamená větší sportovní kvalitu. 

 

Zde si musí každý k odpovědi dojít sám na základě prožité zkušenosti -  se současnými standardy a zkušenosti na základě prožití principů He-Artu. K tomu slouží naše semináře. Bezpochyby však řada klasických tréninkových postupů jde přímo proti nejnovějším vědeckým poznatkům o mysli, mozku, učení se a spojení mysli a těla. 

 

Pro trenéry - porozumět více sobě, hráčům, procesu učení, výkonnosti a tím být hráčům více užiteční. Pro hráče - porozumět více sami sobě a svým možnostem, naučit se učit a nebýt tolik závislý na trenérech.

 

Ano, na naše semináře, ať už na He-Art nebo na další (v rámci projektů Žijeme hrou, Talentkouč) chodí i rodiče, kteří chtějí vnímat, jak svým dětem být více užiteční a jak bourat své naučené vzorce chování. Většinou přece cítíme, že máme v hlavě řadu omezení, a i když to zní možná tvrdě, řadu z nich nám nainstalovali naši rodiče a třebas učitelé. Umět změnit tato omezení a vzorce ku prospěchu dětí není snadné, ale jde to. 

 

Není to šablona a návod. Je to cesta, která začíná prací trenéra na sobě, aby vůbec mohl pracovat s hráči a nebrzdit je. To ne každý opravdu chce. Plus se ukazuje, že se objevují dezinformace o programu od lidí, kteří si jej neprožili na vlastní kůži, ale třeba viděli naše vystupování během utkání. Oni si tam ty děti dělají, co chtějí, protože je nikdo neřídí a podobně. Takže slabinou může být jeho neobvyklost a to, že fotbalové prostředí na něj není připravené. Podívejte se třeba, jak bývá kritizován trenér Vítězslav Lavička - od lidí, kteří jeho práci znají jen z televize a novin. Za to, že je moc lidský. V tomto prostředí se i lidskost považuje za slabost. A běhání a hecování kolem lajny za sílu a charisma.

 

Využitelný je ve všech sportech, zejména ve sportovních hrách -  už probíhají semináře například pro florbalovou unii a top český klub Tatran Střešovice.

 

Program do určité míry začínal u dospělých již před 15 lety, ačkoli se nejmenoval He-Art ..., jasnou strukturu získal program po setkání nás tří. (Jiří Vorlický, Martin Daněk a Luděk Procházka). Jinak bychom řekli, že se v českém fotbale démonizuje rozdíl mezi mládeží a dospělými. Jako by to byl úplně jiný živočišný druh.

 

Samozřejmě je třeba vnímat rozdíly mezi jednotlivci v ose časové (věk) i individuální. Co chceme říct je to, že pokud například přijmeme názor, že u dětí je důležité, aby je trénink zejména hodně bavil a aby se hlavně dovednostně rozvíjely, pak tento požadavek přece nekončí dosažením určitého věku. I profíka by měl jeho proces rozvoje naplňovat a měl by se cítit seberealizován. A měl by se stále dovednostně rozvíjet, protože budovat dovednosti lze nejen v senzitivních obdobích, ale i během dospělosti. Mýtus, že se dospělý hráč už moc nemůže zlepšit v technice je opravdu jen mýtus. 

 

Šlo o společný nápad, který byl výsledkem společných setkávání a vzájemné inspirace. Program vychází z praktických základů, které jsou rozvíjeny na základě nejnovějších vědeckých poznatků, našich generačních zkušeností, selského rozumu a zpětné vazby od hráčů všech věkových kategorií.

 

Praktické prožitky, nezbytné informace a jiné úhly pohledu. Ale hlavně tu praxi - vše si zažijí na vlastní kůži. 

 

Organizujeme semináře od půldenních po několikadenní. Všechny postupně navazují. Postupně probíhají další a bývají rychle vyprodané, což je dáno i cenou - chceme být přístupní všem trenérům, kteří mají opravdový zájem. Únorový seminář v Třebíči je beznadějně plný, další chystáme na přelom měsíce března a dubna.

 

Oba máme velmi pozitivní zkušenosti, na kterých vlastně program vyrostl a dál se vyvíjí a tento vývoj asi nikdy neskončí. Trenéři postupně principy programu objevují a aplikují a zpětná vazba je velmi dobrá. Je třeba však říct, že ještě žádný trenér neprošel kompletním systémem našeho vzdělání, přece jen jde o nový program. Takže He-Art program v komplexu zatím provozují jen lektoři.

 

Zde je třeba říct, že náš přístup ke koučování stojí na podobných principech, které vychází z jiných zdrojů, a proto se neustále vzájemně obohacujeme.

 

Martin Daněk: Koučink vznikl ve sportu, nikoli ve firmách, tam se jen rozšířil, protože bylo pochopeno, že velmi pomáhá rozvoji lidí. Využíváme know-how mimo jiné přímo od zakladatele světového koučinku, Tima Gallweye (autor metody Inner Game), který je mým velkým učitelem.

 

Jiří Vorlický: Můj styl koučování vychází ze zvířecího prostředí, to znamená přirozené komunikace, intuice. Snažím se zaměřovat pozornost na vnímání (všímání).

 

Nepřesvědčujeme. He-Art asi není pro každého. Ale pokud si někdo chce s úmyslem rozvíjet se ku prospěchu hráčů prožít něco, co jinde nejen v ČR zažít nemůže, pak je srdečně zván a nechť si udělá vlastní obrázek.