V průběhu předchozího měsíce vyšel na stránkách www.trenink.com rozhovor s trenérem Jiřím Formánkem, který byl věnován problematice plánování a obsahu týdenního tréninkového mikrocyklu. Dnes přinášíme praktické příklady týdenních mikrocyklů pro dvě, tři a čtyři jednotky pro krátký, dlouhý a anglický týden.
"Trenér by ale vždy měl konfrontovat svoje představy o tréninkovém procesu s realitou v klubu, ve kterém pracuje. Při malém počtu tréninkových jednotek nemá moc velký vliv na kondiční připravenost týmu a jeho herní projev a musí spoléhat na individuality ve svém týmu," říká autor dnešního příspěvku Jiří Formánek.
Poté okamžitě dodává: "Při velkém počtu tréninkových jednotek je třeba udržet motivaci hráčů a obsahovou pestrost tréninků."
Kolik by měl mít týdenní tréninkový mikrocyklus v soutěžním období tréninkových jednotek?
Pokud má mít tréninkový proces nějaký smysl, tak jako minimum vidím dvě tréninkové jednotky na úrovni I. B třídy. V případě lepší I. A třídy a krajského přeboru bych za standard považoval tři tréninkové jednotky. U divize jsou tři tréninkové jednotky nezbytností, já osobně jsem zastáncem čtyř tréninkových jednotek.
Čím by se mělo začít a čím skončit?
Po mistrovském zápase by měl jako první na řadu přijít regenerační trénink, který by vedle kondiční stránky měl působit i na psychiku jednotlivých hráčů. Součástí této tréninkové jednotky musí být i hodnocení předchozího utkání, týmové i individuální.
Poté musí následovat tréninkové jednotky zaměřené na herní výkon, obnovu kondiční stránky výkonu. Druhá polovina týdne je obvykle zaměřena na soupeře a na taktiku se kterou tým nastoupí do utkání.
Závěr týdne, tedy poslední předzápasový trénink, už slouží k přípravě na mistrovské utkání, obvykle se zařazuje nácvik zahrávání nebo i bránění standardních situací.
Model, kdy se hraje neděle/sobota – krátký týden
Model, kdy se hraje sobota/neděle – dlouhý týden
Model, kdy se hraje anglický týden s vloženou středou
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.