"Jak překonat obranný blok soupeře, v prostoru těsně před pokutovým územím, nám opakovaně v prvotřdní kvalitě předvání khráči FC Barcelona. Připral vil jsem pro čtenáře několik jednoduchých cvičení, které mohou trenéři zařazovat do tréninků. Pokusme se inspirovat," říká autor dnešního příspěvku, který navazuje na první a druhý díl seriálu.
Autorem seriálu je Jiří Formánek, který ho pojmenoval Jak překonat obranu soupeře středem? Třetí díl je zaměřen na nácvik na překonání obrany středem pole, kdy středový hráč na sebe upoutá pozornost a dává skrytou přihrávku na nabíhajícího hráče.
Cvičení je určeno pro mládežnické trenéry od přípravek až po dorostence.
Cíl průpravného cvičení:Cílem průpravného cvičení je naučit hráče překonat obranu soupeře v prostoru před pokutovým územím, který je obvykle zahušťěn soupeřovými hráči. Středový hráč na sebe po přijmutí míče upoutává pozornost (středových obránců), hráč ze středu pole nabíhá na úroveň ofsajsového postavení a dostává skrytou přihrávku od útočníka.
Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem je polovina hrací plochy
- na brankové čáře je postavena branka
- v prostoru před pokutovým územím jsou postaveny tři tyče v řadě
- rozestupy tyčí jsou pět až šest metrů
- pozice těchto tyčí simulují pozici sraženého obranného bloku
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře
(b) 4-12 hráčů do pole
- hráč jsou rozestavení podle diagramu:
(a) brankáři chytají v brance
(b) útočník, který bude dávat finální přihrávku stojí u střední tyče
(c) rozehrávající hráč stojí s míčem na úrovni středového kruhu
- akci zahajuje útočník stojící u střední tyče
- tento hráč se nemění, po akci zůstává na své pozici
- pohybem k brance a zpět dělá prostor pro přijmutí míče
- rozehrávající hráč dává na útočníka přihrávku
- po přihrávce nabíhá z hloubky pole na ofsajdovou úroveň
- a obíhá jednu z krajních tyčí
- útočník přijme míč od rozehrávajícího
- navádí ho na opačnou stranu než běží hráč z hloubky pole
- ve správný, dobře načasovaný okamžik dává útočník přihrávku na záložníka
- středový hráč míč přijme a navádí ho směrem na branku
- akce je zakončena:
(a) samostatným nájezdem na brankáře
(b) střelbou ze střední vzdálenosti
- po zakončení akci zahajuje stejný útočník, kterého je třeba po několika opakováních vyměnit
Varianty:
- řada tyčí je rozestavena v různé vzdálenosti od branky
- rozestupy tyčí se mohou zmenšit/zvětšit
- hráči soutěží o větší počet vstřelených branek
Pomůcky:
- 1x branka (i přenosná)
- 8x míč
- 3x zpichovací tyč
- 1x meta (kuželka, klobouček)
- případně rozlišovací trika
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.