Sdílejte:

Twitter

 AKTUÁLNĚ  Česká fotbalová reprezentace, postupem mezi osm nejlepších týmů fotbalového Mistrovství Evropy 2012 v Polsku a na Ukrajině, dosáhlá úspěchu, který zatím ani nedokážeme docenit. Určitě ne všichni.

Momentální pocity úspěchu a radosti z postupu si užíváme všichni. Hráči na hřišti, trenéři s celým realizačním týmem, funkcionáři a především fanoušci českého národního týmu, dvanáctý hráč naší reprezentace. Co na postup říkají deBílkové, to by mě opravdu zajímalo? 

Cesta fotbalové reprezentace na šampionát byla trnitá a složitá jak pro hráče, tak pro trenéry. Vše začalo rozhodnutím Ivana Haška z podzimu 2009, ještě jako svazového předsedy, jmenovat svého dosavadního asistenta Michala Bílka, po neúspěšně kvalifikaci na Mistrovství světa v JAR, do pozice reprezentačního trenéra.

S Michalem Bílkem můžete a nemusíte souhlasit. Nemusí se Vám líbit způsob jakým byl jmenován trenérem reprezentace, nemusí se vám líbit hra kterou náš tým předváděl v některých utkáních, nemusí se vám pozdávat výběr hráčů pro reprezentaci, úvodní experimenty s rozestavením (4:2:2:2, 4:5:1, 4:4:1:1 až po 4:2:3:1), způsob jakým koučuje jednotlivá utkání, koho staví do základní sestavy a že jeho jedničkou na post útočníka je, bez ohledu formu jeho a ostatních útočníků, Milan Baroš. 

Na druhou stranu Michal Bílek je trenérem, který se musel vyrovnat s faktem, že do fotbalového důchodu odešla česká fotbalová extra generace v čele s Nedvědem, Kollerem, Poborským, Šmicerem, Galáskem, Jankulovskim a dalšími, ale fanoušci si žádají stejné výsledky i stejně atraktivní hru, tak jak jsou zvyklí z minulých let. Michal Bílek musel ustát mediální tlak po zpackaném úvodu kvalifikace,po domácí prohře s Litvou, musel tým probrat po ostudném srpnovém (2011) výkonu v Norsku a připravit ho na utkání ve Skotsku, kde nakonec o výsledku rozhodla sporná penalta a nepodcenit poslední utkání v Litvě a doufat, že Španělsko podle předpokladů porazí Skotsko. 

Trenér i tým tyto kritické situace zvládli, obsadil druhé místo v pětičlenné skupině za suveréním Španělskem a dostali se i trochou štěstí do baráže. Cíl své reprezantační mise trenér Michal Bílek splnil postupem na šampionát. Podařilo se to díky dvěma přesvědčivým výhrám nad Černou Horou (doma 2:0, venku 1:0). Přesto se mu v táboře českých deBílků klidu k přípravě na šampionát nedostalo. 

Los ME 2012 určil, že naše reprezentace bude hrát skupinu A a soupeři budou silné a sebevědomé Rusko, domácí reprezenatce Polska a posledním do party byli nevyzpytatelní Řekové, kteří nás vyřadili v semifinále ME 2004. Skupina na první pohled mnohem jednodušší než ty ostatní, ale právě proto velmi zrádná. Postup bude vnímán jako očekávaný, neúspěch bude chápán jako fatální selhání. 

Kolemm nominace na finálový turnaj bylo plno emocí, když trenér Michal Bílek oznámil hvězdě domácí Gambrinus ligy Jiřímu Štajnerovi, že s ním na Euro nepočítá. Sám hráč, fotbalová veřejnost i experti toto rozhodnutí nechápali a mediální tlak se zase začal zvyšovat. 

Kdo nepochyboval ani po zveřejnění nominace, tak začal, když z tábora reprezentace začaly prosakovat informace o nedobrém zdravotním stavu kapitána Tomáše Rosického, který mohl trénovat pouze individuálně. Novináři i fanoušci si kladli otázku: Nebylo by dobré vzít Štajnera na milost? Michal Bílek překvapil, nedbal mediálních radilů a postavil se proti převažujícímu proudu. Povolal na soustředění a dvě poslední přípravná utkání mladíka z Plzně Vladimíra Daridu. Tomu vyšlo především utkání proti Izraeli a řekl si o nominaci, čímž postavil trenéra do obtížné situace. Michal Bílek vyřadil z ohlášené nominace Daniela Pudila, který tak uvolnil místo pro Daridu. Toto rozhodnutí bylo, i na základě ankety na stránkách www.trenink.com, přijato. 

Do turnaje v Polsku a na Ukrajině jsme vstupovali s opatrnými ambicemi na postup. Výsledek a až na úvodních deset minut i hrou, kterou se reprezentanti prezentovali v úvodním utkání šampionátu s Ruskem, byl studenou sprchou pro všechny příznivce naší reprezentace. Kritici trenéra Bílka dostali plný sklad munice pro palbu něj. Nehlasitějším kritikem trenéra Michala Bílka se ukázal být moderátor a bavič Karel Šíp, který hovořil o impotentním, bezpohlavním fotbale, o potřebách pěti až šesti změn, protože jinak, dle jeho názoru, dostaneme po facce s Ruskem ještě dvě další. Stejně jako porovnání hráčů na hřišti vyšlo i srovnání trenérů. Podle něho Michal Bílek selhal v taktice i koučování. Naproti tomu zkušený Dick Advocaat tým Ruska připravil na naši hru perfektně. Ano, tým Ruska prokázal v tomto utkání svou kvalitu, přehrál nás, byl velmi efektivní. 

Utkání se reprezentaci skuteně nepovedlo. Rusko bylo efektivní v zakončení a ani jedna řada našeho týmu neodvedla svůj standard. V kritice od novinářů, fanoušků a fotbalových exportů to schytal Milan Baroš v útoku, pětice záložníků, tak obranná čtyřka. Aby byla kritika spravedlivá, tak se nesmí zapomenout na Petra Čecha, oporu a jasnou brankářskou jedničku. Nezachytal dobře a od brankáře jeho kvalit bych čekal, že ne všechny gólové střely skončí v síti. To jsem ale nikde nezaznamenal, tedy až po utkání s Řeckem. 

Trenér Bílek se rozhodl pro dvě změny. Již před šampionátem váhal o dvou variantách. Hrát s Hubníkem nebo Limberským? Nakonec se rohodl pro Hubníka a nefungovalo to. Proto v utkání s Řeckem nahradil Hubníka Limberský a Michal Kadlec se posunul do středu obrany. Rezka nahradil Tomáš Hübschman, což byla reakce na výkon v druhém poločase proti Rusko. 

Utkání s Řeckem naše reprezentace zvládla díky bleskovému nástupu a dvěma brankám Jiráčka a Pilaře. Soupeř snížil po zaváhání Petra Čecha. Jakou cenu mělo toto vítězství ukázala až třetí utkání ve skupině. 

Podle papírových předpokladů naší reprezentaci měla stačit remíza, protože nikdo nepředpokládal, že by odepisované Řecko mělo porazit všemi vychvalované a kompaktní Rusko. Rusko kde kdo pasoval na černého koně šampionátu. Papírové předpoklady selhaly. Rusko překvapivě prohrálo.

Naše reprezentace taky v utkání s Polskem nebyla favoritem. Tedy stav který nám obvykle vyhovuje. První půlhodina patřila domácím, dvě zbývající pak naším hráčům. Gólová situace, která znamenala postup, začala u Hübschmana. Navedení před vápno zařídil Baroš a gólovou tečku napsal Jiráček. 

Jak tenká je hrana mezi úspěchem ukázala poslední minuta. Karty byly jasně rozdány. Výhra znamená postup, remíza zatracení. Přestože celou druhou polovinu byla naše reprezentace jasně lepší, tak šance Polska, kterou v poslední minutě vyhlavičkoval Michal Kadlec z opuštěné branky mohla znamenat konec našim nadějím. 

Nestalo se tak. Česká republika postupuje do čtvrtfinále ME 2012. Navíc skupinu vyhrála. Michal Bílek může v neděli v klidu, ale pozorně sledovat souběžně hraná utkání skupiny B, která rozhodnou o našem soupeři. Dick Advocaat se s šampionátem loučí, nezvládl udělat jeden malý krůček, remizovat s podceňovaným Řeckem. 

Je jedno kdo se Čechům postaví ve čtvrtfinále. Kdokoliv ze skupiny B (Německo, Portugalsko, Nizozemí, Dánsko) bude soupeřem, před kterým musíme mít respekt. S každým budeme začínat utkání za stavu 0:0 a je jedno jestli nastoupíme s Rosickým nebo bez něj, protože i soupeř musí respektovat náš tým. Čtvrtfinále velkého turnaje se nehraje každý den.

Pojďme si ten úspěch užít, máme být na co hrdí!