Sdílejte:

Twitter

Odborníci ze Zdravotnické záchranné služby Podbořany MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka DiS. na stránkách trenérského portálu publikovali již tři články Neodkladná resuscitace (oživování) pro laiky, Poranění svalů a Poranění kloubů. Dnes přicházejí s dalším: Termická poranění - poškození chladem.

Omrzlina je akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu. Při silném větru k ní může dojít i při vyšších teplotách.

K omrznutí dochází nejdříve na místech, která jsou zcela vystavená účinkům mrazu a větru, jako jsou např. tváře, nos, ušní boltce, nebo na nedostatečně chráněných místech, jako jsou prsty rukou a nohou. Teplota na zmíněných periferních částech klesá v chladu mnohem rychleji.

Vznik omrzlin usnadňují tyto faktory:

- nemožnost vyměnit si vlhký nebo zmrzlý oděv či obuv
- nedostatečný příjem teplé stravy, hlad, nedostatečná výživa a nedostatek tekutin
- nadmořská výška (výskyt omrzlin je ve velehorách častější)
- stavy, které snižují prokrvení, a místní odolnost tkání, tj. současné podchlazení. Pocení nohou, strach, přiložené zaškrcovadlo, tísnící oděv nebo obuv, některá onemocnění
- drogy nebo léky, které mění reakci nervového systému a cévní reakce, včetně alkoholu, kouření a psychostimulačnich látek

Rozeznáváme čtyři stupně omrznutí:

1. stupeň: kůže je voskově bílá, chladná a necitlivá. Po zahřátí dochází k úplnému uzdravení, trvale může přetrvávat místní přecitlivělost k chladu. Takto vypadá na místě nehody každá omrzlina!
2. stupeň s puchýři a fialovým zbarvením kůže, které se objevují až za 1-3 dny, je přechodným stadiem mezi vratným poškozením při první stupni a nevratným poškozením
3. stupeň se projevuje až po několika dnech zčernáním a úplným ztvrdnutím postižené části těla.
4. stupeň je konečným stádiem, kdy postižená tkáň odpadává, toxické látky, které vznikají rozpadem tkáně ohrožují celý organismus

První pomoc na místě nehody:

1. Musíme co nejdříve zabránit dalšímu ochlazování.
2. Tření omrzliny sněhem je zakázáno.
3. Ránu překryjeme sterilním obvazem, který nesmí omrzlinu stlačovat.
4. V rámci laické první pomoci na místě nehody v terénu se nepodává alkohol, léky, neaplikují se masti. Zakazuje se pacientovi kouřit, protože by došlo k zúžení cév a prohloubení omrzlin
5. Transport u vážných omrzlin a omrzlin většího rozsahu musí provést Zdravotnická záchranná služba

Celkové podchlazení (hypotermie, náhodná hypotermie)

Lidský organismus si lze zjednodušeně rozdělit na centrální tělesné jádro a periferní obal (slupku, přesněji obalující vrstvy, ve kterých teplota klesá se vzdáleností od tělesného jádra). Tělesné jádro, ve kterém teplota kolísá jen v malém rozmezí, tak zajišťuje stabilitu základních životních funkcí.

Celkové podchlazení přímo ohrožuje pacienta na životě a jeho léčení má absolutní přednost před ošetřením omrzlin. Pozor! Alkohol zvětšuje ztráty tepla a urychluje podchlazení.

Je-li chladu vystaveno celé tělo, je přirozeným mechanismem obrany konzervace tepla. Teplota tělesného obalu kolísá se změnami prokrvení, s teplotou zevního prostředí, vlhkostí vzduchu, rychlostí větru, a může klesnout až do blízkosti teploty vnějšího prostředí.

Teplota končetin se zpravidla udržuje na dostatečně vysoké úrovni, aby nedošlo ke zmrznutí. V nepříznivých podmínkách, zejména za silného větru, se udržuje vyšší teplota jádra na úkor teploty končetin (periferních tkání) resp. tělesného povrchu, a dochází k omrzlinám. Po vyčerpání obranných schopností klesá tělesná teplota v jádru pod 35 °C a nastává podchlazení, které může probíhat ve dvou formách.

Prudká forma podchlazení

vzniká například při pádu do ledové vody. Nastává intenzívní zúžení kožních cév s následným omezením ztrát tepla kůží. Chlad vyvolává bolestivý svalový třes k získání potřebného tepla, tím se rychle vyčerpávají zdroje energie. Při neschopnosti udržet tělesnou teplotu dochází k centralizaci tělesného tepelného jádra.

Zrychluje se dechová a tepová frekvence, postižený je zprvu neklidný, úzkostný, později nastupuje únava, apatie. Smrt nastává v důsledku vzniku fibrilace komor i dříve než za 15-20 minut, mnohdy okamžitě v důsledku reflexní zástavy srdce. Ztráty tělesného tepla jsou ve vodě mnohonásobně vyšší (vedení a proudění, ztráta izolující vzduchové vrstvy v blízkosti kůže), plovací pohyby tepelné ztráty urychlují (prokrvení periférie na úkor teplejšího tělního jádra).

Pozvolná forma podchlazení

je častější a obvyklejší. I když má organismus větší možnost využít svých obranných mechanismů, často předchází vyčerpání, které vznik hypotermie urychluje. Důležitou roli hraje mnoho faktorů: konstituční typ, podkožní tuk, trénovanost, aktuální zdravotní stav fyzický i psychický, výživa, ztráty tekutin, zevní faktory (teplota a vlhkost vzduchu, vítr, nadmořská výška, délka expozice).

Podchlazení se projevuje apatií, ztrátou soudnosti, změnou chování. Postižený většinou žádá odpočinek. Zhoršuje se koordinace pohybů, dochází k pádům. Příčinou svalové slabosti je jejich prochlazení. Klamný pocit tepla (selhání chladové vazokonstrikce a zvýšení prokrvení kůže) může být provázen paradoxním odkládáním oděvu. Při fyzickém selhání se ztrácí mimika, smazává řeč a postupně dochází k bezvědomí. K úmrtí může dojít i za 1-2 hodiny po začátku prvních příznaků.

Průběh hypotermie. Podle stadia hypotermie se řídí opatření první pomoci:

1. stadium - lehké podchlazení: svalový třes a slabost, zrychlení tepu a dýchání, vědomí je zachováno.
2. stadium - těžké podchlazení: bezvědomí, zpomalení tepu a dechu. Ke ztrátě vědomí dochází při poklesu teploty na 30°C.
3. stadium - zdánlivá smrt: nelze zjistit dýchání a srdeční činnost, zpomalení reakce zornic na světlo. Nedojde-li k poklesu tělesné teploty pod 25°C, je naděje na oživení i při déle trvající zástavě oběhu a dýchání, neboť nízká tělesná teplota minimalizuje potřebu kyslíku. Z toho vyplývá zásada, že podchlazenou, jinak nezraněnou osobu nelze prohlásit za mrtvou, dokud není její tělo zahřáto.

První pomoc na místě nehody (závisí na místních podmínkách):

1. Ochrana před dalším prochladnutím (deky, fólie, oděv a teplo zachránců)
2. Vyvarovat se aktivních nebo pasivních pohybů podchlazené osoby, tzn. že s podchlazeným jednáme jako při poranění páteře, netřeme jej ani nemasírujeme.
3. Nepodáváme léky ani alkohol.
4. Podchlazeného nesmíme ponechat o samotě, pro zmatenost může dojít k pádu.
5. Rychlý transport vrtulníkem, nejlépe do specializovaného zdravotnického zařízení s možností mimotělního krevního oběhu, neboť i lehce podchlazený může během pozemního transportu zemřít.

Další postup se řídí dle stadia podchlazení:

A. Při zachovaném vědomí (1. stadium): podávání horkých oslazených nápojů, bez alkoholu, sledovat dýchání a oběh, nepodávat léky
B. Při bezvědomí (2. stadium): sledovat dýchání a oběh
C. Při zástavě dechu a oběhu (3. stadium): provádíme umělé dýchání a srdeční masáž (KPR) až do příjezdu Zdravotnické záchranné služby

Prevence poškození chladem je:

1. Tělesné a duševní zdraví, pravidelné lékařské prohlídky.
2. Tělesná zdatnost, otužilost a aklimatizace na velehorské výšky.
3. Správná výživa s dostatkem tekutin a vitamínů.
4. Dokonalá výstroj, i pro nouzový bivak, která chrání před chladem, větrem a vlhkem.
5. Správná taktika výstupu a znalosti horského prostředí.
6. Trvalé sledování zdravotního stavu, příznaků omrzlin a vyčerpání během túry.

Pro trenérský portál www.trenink.com tento článek zpracovali:
MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka,DiS.
Zdravotnická záchranná služba Podbořany