Přispivatel portálu www.trenink.com a italský trenér Alessandro Moreni připravil pro naše čtenáře příspěvek s názvem Posílení aerobní výkonnosti ve střednědobém časovém úseku, který má podtitul rady a cvičení pro kondicní trénink amatérských hráčů, v měsíčním cyklu.
Autor dnešního článku si před jeho napsáním položil otázku: Jaký je význam a princip aerobního zatěžování ve fotbalu?
Zorientovat se, ale především udělat si jasnou představu o tom, jaká a jakým způsobem kondiční cvičení hráčům nabízet, na základě početných odborných statí, které najdeme v odborných časopisech, není snadné. Existuje mnoho přístupů a důvodů, proč a jak zařazovat určitý tréninkový prostředek. V některých případech jsou dokonce rozvíjeny diskuse o tom, zda je důležité či nikoliv pracovat na aerobním zatížení.
Jak všichni víte, fotbal je z hlediska energetickým mechanismů považován za střídavě aerobní-anaerobní sport. Co ale toto tvrzení v praxi znamená?Jak správně objasňuje prof. Bacconi "Běžné herní situace jsou charakteristické neustálým a situačním střídáním maximálních a submaximálních sprintů, změnami směru, zastaveními, rozběhy s mírnou rychlostí pohybu, přesuny krokem s postupným nabýváním rychlosti, skoky, výskoky a nečekanými přesuny všemi možnými směry a způsoby. Tato široká škála pohybového zatížení se opakuje bez přesného pořadí", z toho vyplývá, že vlastní práce fotbalisty je anaerobní alaktatické cvičení, ale v průběhu devadesátých let začali být hráči vystavováni nových herním situacím vyžadujícím maximální vypětí, aniž však měli možnost nabýt sil vynaložených při předchozí námaze.
Z tohoto důvodu "energetický systém často mění svou kvalitu" a do hry vstupuje anaerobní laktátový mechanismus, způsobující akumulaci laktátu. Vyrovnání tohoto vzniklého dluhu je úzce spojeno s aerobní výkonností.
Proč posilovat aerobní výkonnost – význam a důležitost aerobního zatěžování
Je nutné zdůraznit, že energetické mechanismy nepracují na bázi oddělených sektorů, jeden na druhym a diky výkonnou aerobním systému můžeme dosáhnout maximálních výkonů při zápasu.
Přistupme nyní ke konkrétním návrhům postupů, jak posilovat aerobní systém, s tím, že hlavní důraz budeme klást na zlepšení schopností organismu, využití laktátu vyprodukovaného při fyzických výkonech v běžných herních situacích během opětovného nabývání sil při pomalém běhu.
Považujeme za nejvhodnější při tréninku fotbalistů založit práci na střídavém zatížení, protože to je nejpodobnější skutečné práci fotbalisty během zápasu. Velký význam je však třeba klást i na situační cvičení, která jsou-li správně prováděna mohou přinést stejně dobré pracovní výsledky jako práce "na sucho".
Tréninkové prostředky
Zde uvádíme jen některé z tréninkových prostředků, které jsou vhodné pro posílení aerobní výkonnosti fotbalistů.
Střídavá práce:
• 8´´ rychle – 20´´ pomalu (od 8´ do 20´ minut práce)• 15´´ rychle – 45´´ pomalu (10´ + 10´ práce s odpočinkem 5´´)
Vlastní hra:
• Sedm proti sedmi (7:7) na poloviční rozloze hřiště na jeden dotek za 30´práce
Běh se střídaním rytmu:
• 5´ (1´ pomalu – 30´´ rychle), 5´ (30´´ pomalu – 30´´rychle), 5´ (30´´ pomalu – 15´´ rychle).
Měsíční program
Poté, co jsme výše zmínili některé nejdůležitější tréninkové prostředky pro posilování aerobní výkonnosti, se pokusíme naznačit některé postupy, které mohou být užitečné při sestavování měsíčního programu. V první řadě je nutné zdůraznit, že z hlediska mikrocyklu je vhodné umístit aerobní trénink na začátek týdne. Ve střednědobém časovém úseku může být naprogramován jako 2 týdny zátěže + 1 týden odpočinku nebo 3 týdný zátěže a 1 týden odpočinku, popřípadě vynechat odpočinkový týden.
Zde nabízíme několik příkladů práce:
Příklad A – 3 týdny zátěže + 1 odpočinkový týden:

Příklad B – 2 týdny zátěže + 1 odpočinkový týden:

Příklad C – 3 týdny bez odpočinku ( jak je doporučováno některým autory. Po ukončení třítýdenního cyklu se znovu začne od prvního týdne):




Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.