Celoroční tréninkový cyklus je v našich podmínkách rozdělen do několika tréninkových období, která se liší obsahem, složitostí, objemem a intenzitou, což jsou faktory které vedle úrovně soutěže mužstva a podmínkách ve kterých se mužstvo připravuje významně ovlivňují celý tréninkový proces.O letním (LPO) a zimním přípravném (ZPO) období, stejně jako o podzimním a jarním hlavním období lze v literatuře a na internetu získat řadu informací, o přechodových obdobích tomu tak bohužel není, což často vede k chybám, které se jen těžko napravují.
Dnešní článek si za cíl vytyčil podělit se s čtenáři web magazínu trenink.com o jeden z možných modelů přechodového období, rozpoutat diskusi nad tímto problém a dát možnost čtenářům k vyjádření svých zkušeností u různých věkových kategorií a různých úrovní soutěží.
Tréninkový proces během přechodového období a je jedno zda se jedná o období letní nebo zimní, má za úkol splnit dva základní cíle, které lze naplnit hned několika způsoby:
(a) hráči si musí během přechodného období po fyzické a psychické stránce odpočinout od období, kdy probíhá - svým způsobem - náročná a stresující sezóna. Musí si odpočinout od hráčů, od členů realizačního týmu, které v sezóně které potkávají třeba i 6 týdně.
(b) důležité je také minimalizovat ztráty síla a celkové kondice, která je budována udržována během celého roku v přípravných a hlavních obdobích.
Nejhorší věc, kterou v těchto obdobích můžete udělat je ta, že dělat nebude nic!
Obzvláště to platí tehdy, když během celé sezóny tvrdě pracujete na budování síly a celkové úrovně kondice hráčů.
Při 5-6 týdnech takzvaného nicnedělání dochází ke ztrátě přibližně 50% celkové úrovně trénovanosti a při této nezanedbatelné ztrátě se pak hráčům startovní čára proti ostatním týmům na začátku přípravného období posouvá o notnou část zpět.
Po skončení hlavního období je nutné aby si všichni hráči po fyzické i psychické stránce odpočinuli, což představuje přibližně dobu jednoho až dvou týdnů a je třeba respektovat subjektivní pocity hráčů, a při pocitu subjektivního odpočinutí začít s tréninkovým procesem v přechodném období.
V přechodovém období je důležité si uvědomit, že tělo fotbalisty je v určitých částech přetěžováno a proto je důležité ho zatížit jiným způsobem a intenzitou než se tomu děje v průběhu zbývajícího roku.
Přechodové období je obvykle dlouhé 4 až 6 týdnů, často bývá kratší a proto je nutné najít správnou rovnováhu mezi odpočinkem a zatěžováním jiným než obvyklým způsobem.
Nespecifický způsob tréninku nebo různé dalšší hry by měly být zaměřeny na hry (basketbal, hokej, sporty (tenis, cyklistika, squash), běh (50-60%) a cvičení s nízkou aerobní intenzitou a na základní posilování v posilovně, které je v průběhu roku upozaděno.
Během přechodného období se doporučují dvě, maximálně však tři tréninkové jednotky během týdenního mikrocyklu v časovém rozpětí od půl do jedné hodiny, ideální pak je čas 45 minut, vše mírnou intenzitou a před každou TJ dostatečně dlouhý strečink.
Příklad tréninkového mikrocyklu v přechodovém období:
Pondělí: posilovna 30 minut, plavání 20 minut
Úterý: volno
Středa: Tenis, squash, basketbal 30-60 minut
Čtvrtek: volno Pátek: Cyklistika (rotoped) 20-30 minut, plavání 20-30 minut
Sobota: volno
Neděle: volno
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.