Sdílejte:
"Propojením řetězců na sebe navazujících herních úkolů, jako je převzetí a zpracování míče, vedení míče, klamné činnosti a přihrávání, spolu s rozvojem rychlosti, vytváříme u hráčů předpoklady jejich komplexního a všestranného vývoje v těchto - pro fotbal specifických herních činnostech," říká trenér Vladan Pražák."Tímto seriálem cvičení bych rád poskytnul návod trenérům nejmladších věkových kategorií, jako jsou mužstva přípravek a mladších žáků, jakým způsobem lze v tréninkové jednotce, zaměřené na rozvoj a zdokonalování individuálních a herních dovedností zapojit do cvičení více hráčů, aby ubylo zbytečných prodlev a trénink měl patřičný spád," dodává autor článku a redaktor portálu trenink.com, trenér Vladan Pražák.
Příklady cvičení v tomto seriálu jsou určeny nejen trenérům od nejmenších fotbalistů, ale do svých tréninkových jednotek jej můžou pro obohacení zařadit i trenéři žákovských, případně dorosteneckých kategorií, stejně jako tomu bylo ve třech [1] [2] [3] částech seriálu.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je rozvoj základních herních dovedností jako jsou převzetí a zpracování míče, vedení míče, klamné činnosti a přihrávání. V případě variantního řešení i autové vhazování. Činnosti do sebe zapadají a navazují na sebe. Spolu s technickou stránkou věci rozvíjíme i rychlost práce s míčem.
Popis herního cvičení:
- prostorem cvičení je čtverec 20x20m
- uvnitř čtverce vytvoříme obdélník cca 5x3m
- hráče rozestavíme po dvojicích (trojicích - podle počtu)
- k metám podle nákresu
- hráči na pozicích A mají míč
- zahajují současně A s míčem přihrávkou (1) na hráče B
- hráči B vyráží proti přihrávce (2)
- a vedou míč (3) směrem ke středové metě
- hráči A po přihrávce vyráží proti hráčům B ke středové metě
- a simulují napadající bránící hráče
- hráči B provádí určený klamný pohyb (4) před napadajícím hráčem A
- mění směr vedení míče směrem dovnitř (5)
- v prostoru mezi metami si přihrávkou (6) navzájem vymění míč do náběhu (7)
- po převzetí přihrávky (8) přihrávají míč (9) hráčům na pozicích A
- kde se taktéž sprintem přesunují
- napadající hráči A se přesouvají na post hráčů B
- poté se cvičení opakuje a hráči tak neustále mění své posty
- trenér určuje techniky klamných pohybů a kliček:
(a) klička s výpadem
(b) překročení míče s výpadem
(c) dvojitý výpad
(d) obkroužení míče
(e) dvojí obkroužení míče
(f) zaseknutí s vytočením zády k soupeři
(g) "Zidanovka"
Varianty:
- trenér může manipulovat s velikostí herního prostoru
- po několika opakováních se míče přesunou na pozice hráčů B, aby se vyměnily činnosti na druhou nohu
- první a poslední přihrávka se hraje "slabší" nohou
- hráči provádí celé cvičení "slabší" nohou
- jednotlivá akce začíná autovým vhazováním
Pomůcky:
- 10x míč
- 4x velké kužely (tyče)
- 6x mety (kuželky, kloboučky)
- rozlišovací trika (dle potřeby)
{comment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.