"Před napsáním tohoto článku jsem se zamýšlel, jakým způsobem podat čtenářům základní principy zónového způsobu bránění. Jedna z variant byla zaměřit se pouze na různé cvičení, jak v tréninkových jednotkách nacvičovat (zdokonalovat) prostorovou obranu," říká v prvním článku roku 2010 trenér Jakub Havránek, který je autorem nejúspěšnějšího článku roku 2009.

A to bylo opět možné z několika hledisek: nácvik přebírání hráčů, zajišťování, zdvojování, posuny obranného bloku. Z těchto faktorů jsem přesvědčen, že se napsalo dostatek článků a poznatků ať již na těchto stránkách nebo na jiných internetových adresách a časopisech (například časopis Fotbal a trénink – velice odborně psané periodikum vydávané UČFT).

"Pokud jsem se podíval do těchto materiálů nenašel jsem mnoho o nácviku právě zdvojování soupeře v zónové obraně. A proto jsem se na toto téma zaměřil. Zároveň jsem ale přesvědčen o nutnosti chápat tento druh obranné činnosti především jako celek. Jedna činnost plynule navazuje na druhou!" Zdůraznil autor článku Jakub Havránek.

I z tohoto důvodu uvádím základní teoretickou část, bez které by nám trenérů tyto souvislosti unikaly, což si myslím, že by byla chyba. Uváděná cvičení berte pouze jako nástřel. Každý kreativní trenér, který o fotbalu přemýšlí jistě vymyslí spoustu dalších cvičení, jenž může napsat do diskuze pod článek nebo (v tom lepším případě) ho uveřejní na stránkách www.trenink.com.

A o to jde především – otevřená diskuze mezi trenéry, které obohatí mnohokrát více než článek. Tímto předem děkuji za každý názor.

Teorie zónové obrany

Základní princip spočívá v obsazování předem stanoveného prostoru podle jednotlivých hráčských funkcí.

Zónová obrana je založena na zodpovědnosti každého hráče za určitý prostor. Důležitým požadavkem je kompaktnost jednání celého týmu, kterého dosáhneme postupným vzájemným zajišťováním. V případě, ze se některý z hráčů nezapojí do obranné činnosti, vznikají v obranné řadě mezery a ta ztrácí soudržnost a celistvost.

Při nácviku musíme dbát na zdokonalování zónového bránění respektovat obecný týmový požadavek zohledňující možnou variabilitu řešení: v systému zónové obrany hráč zodpovídá nejen za svého protihráče v prostoru, ale za celou herní situaci!

V různých obměnách systému zónové obrany se uplatňuje z obranných herních činností jednotlivce především obsazování prostoru a obsazování hráče s míčem. Z obranných kombinací vzájemné zajišťování, přebírání do hloubky a šířky a zdvojování nebo také ztrojování.


Systém zónové obrany dělíme na dvě základní varianty:
- zónovou obranu staženou
- zónovou obranu vysunutou

Výhody jsou: zmenšení prostor pro bránění, při získání míče lze založit rychlý protiútok

Nevýhody jsou: návyk k pasivnímu pojetí hry, tlak na soupeře bude vyvíjen jen na vlastní polovině.

Základní podstaty stažené zónové obrany:
- je orientována na zahájení obranné činnosti až na vlastní polovině.
- Při ztrátě míče se okamžitě přemísťují všichni hráči na vlastní polovinu a zaujímají rozestaveni podle taktických pokynů pro obranou fázi.

Výhody jsou: zmenšující se prostory při bránění, při získáni míče lze řešit situaci rychlým protiútokem

Nevýhody jsou: může hráče vést k návyku pasivního pojetí hry, tlak na soupeře bude vyvíjen pouze na vlastní polovině.

Základní poznatky vysunuté zónové obrany
- cíleně vyvinutým tlakem na soupeře usměrnit jeho hru do určitého prostoru.
- donutit soupeře k chybě a získat míč pod kontrolu.
- častěji se volí při postupném nebo kombinovaném útoku soupeře.

Výhody jsou: aktivní pojetí hry (ale náročné na kondici a herní myšlení), zvyšuje se poměr aktivně bránicích hráčů.

Nevýhody jsou: akční prostory hráčů se zvětšují (nutno zkracovat prostor vysunutím obranné řady) větší nároky na kompaktnost týmu.

Cílem vysunuté zónové obrany je vyvíjet neustálý tlak na soupeře se snahou o vnucení rytmu a tempa i celkového pojetí hry.

Výhody systému zónové obrany:
- poměrně nekomplikovaná zraková kontrola útočících hráčů
- možnost úspěšného vytlačení soupeře k pomezním čarám
- snazší možnost napravení chyby hráčů v poli (zajišťováním, přebíráním) — neplatí plně pro obrannou řadu při hře v jedné linii
- umožňuje přechod na presinkové způsoby bránění
- při hře obranné řady v jedné linii možnost efektivnějšího využití hráčů pro útočnou fázi.

Nevýhody systému zónové obrany:
- snížená kontrola pohybu hráčů mimo těžiště hry, mimo prostor herní situace
- větší nároky na orientační schopnosti při rychlých a opakovaných změnách těžiště hry
- nedostatečné zajištění šířky hřiště, možnost zhoršeného obsazování prostor podél pomezních čar
- při hře obranné řady v jedné linii zhoršení možnosti zajišťování hráčů této řady do hloubky (pokud to herní situace umožňuje, musí tyto řešit brankář)


Zónová obrana orientovaná na míč

Doporučuje se pro mládežnické celky jako varianta ofenzivní obrany umožňující u starších kategorií snazší přechod na presinkové obrany.

- Po ztrátě míče rychlý přechod bránících hráčů do obranného postavení mezi míč a vlastni branku.
- Přesun celého bloku hráčů směrem k míči se snahou o přečísleni prostoru kolem míče.
- Základem je určení směrů v přesunování hráčů podle rozmístění a pohybu soupeře a polohy míče.
- Bránící hráč bojující o míč musí být zajištěn nejbližšími spoluhráči, což vede k přečíslení v prostoru kolem míče a k prostorovém tlaku na soupeře s míčem.
- Ostatní spoluhráči rovnoměrně rozestaveni do hloubky i šířky, pokrývají prostor k vlastni brance, zabraňují kolmým přihrávkám a nutí soupeře k pomocným přihrávkám do šířky.

Nácvik je vhodné zahájit průpravnými hrami (2:2, 3:3) přes (4:4, 5:5) až k družstvům o 7 a 8 hráčích. V herních podmínkách, se tak podporuje zdokonalování vnímání, předvídání, samostatného rozhodování a pozornosti. Hráči se postupně učí spolupráci, vzájemné komunikaci, pocitu odpovědnosti a prostorové orientaci.

Podstata současných přístupů k různým variantám zónové obrany orientovaným na presinkové způsoby bránění

- Požaduje se aktivní přístupu všech hráčů, upřednostnit tzv. vítězné typy s vysokou agresivitou v jakékoliv činnosti (na hranici povolené pravidly).
- Je zapotřebí dokonalé osvojení technické a taktické stránky obranných činností.
- Bezpečná a hospodárná obrana - systém zónové obrany s obrannou řadou v jedné linii je efektivnější v útočné fázi hry.
- Celistvost obranného složení celku, tendence k těsnějšímu obsazování i hráčů bez míče se snahou doslat
soupeře do časové a prostorové tísně, donutit soupeře k chybě a ztrátě kontroly nad míčem.
- Vyžaduje se zkracování a zužování pásma boje o míč, obranného bloku do šířky i hloubky.
- Je nutná vzájemná komunikace a týmová spolupráce při pohybu k míči.
- Požadavek tvárné obrany.

Tipy redakce:

Herní cvičení: Posuny a výstupy obranné formace
Cílem dnešního cvičení je nácvik organizace obranné řady s principy zónového systému bránění. Jedná se kombinace založené na vzájemném zajištění, přebírání hráčů a prvky jako jsou posuny obránců do těžiště hry a výstupy obránců na hráče s míčem. Nesmíme zapomenout ani na útočící hráče, protože při tomto cvičení zdokonalují udržení míče pomocí kombinačního řešení a hlavně rychlé otočení těžiště hry ze silné na slabou stranu, které je velice důležité při správném a rychlém posunování soupeře.

Herní trénink: Nácvik zónové obrany
Cílem dnešního cvičení je nácvik (učení) a zdokonalení obranného herního systému – zónová obrana. Důraz je kladen na posuny obranného bloku a presink v útočné (varianta číslo 1) a střední zóně (varianta číslo 2).

Průpravná hra: Kombinuj a prosaď se proti obrannému bloku
Cílem této průpravné hry je zlepšit týmovou spolupráci a kombinaci u hráčů, kteří útočí na velkou branku, zlepšovat se ve střelbě ze střední vzdálenosti a prosazovat se proti zformované a kompaktní obraně soupeře. Mužstvo bránící velkou branku s brankářem naopak zlepšuje obranné chování celého bloku hráčů, vzájemné zajišťování a především rychlý a konstruktivní přechod do rychlého protiútoku.



{comment}