Mužstva v útočné činnosti nemohou v dnešní době spoléhat pouze na intuitivní spolupráci, ale musí se snažit i o vědomou spolupráci. Důležitá činnost podhrotového útočníka je mimo jiné i náběh až na hrot do přečíslení se snahou dostat se k zakončení.
Autor a trenér Josef Vrážel si na středeční dopoledne připravil pro čtenáře trenérského portálu trenink.com průpravné cvičení na nácvik rychlé útočné kombinace na soupeřově polovině hřiště s názvem Útočná kombinace čtveřice hráčů.
Cvičení je určeno pro kategorie starších dorostenců a dospělých. Zařazujeme jej zpravidla do hlavní části tréninkové jednotky jako skupinový trénink útočných hráčů. Cvičení lze rovněž chápat jako nácvik rychlého protiútoku, tak jako například Rychlý protiútok trojice hráčů na 1/2 hřiště od stejného autora nebo Rychlý protiútok 2+1 na 1/2 hřiště od Jiřího Formánka.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem průpravného cvičení je naučit hráče vědomé spolupráci útočníků se středním záložníkem v útočné fázi především na soupeřově polovině hřiště. Cvičení má rovněž významné kondiční parametry, které je třeba brát v potaz při poměru IZ a IO.
Popis průpravného cvičení
- herním prostorem je:
(a) polovina hrací plochy
(b) 3/5 normální hrací plochy
- cvičení je určeno pro několik čtveřic hráčů a brankáře
- průpravného cvičení je určeno pro čtveřice hráčů:
(a) A- střední záložník
(b) C- krajní záložník (obránce), tento hráč může být stálý
(c) B,D - útočníci
- hráči jsou v rozestavení dle 4:4:2 na hranici středového kruhu
- akci zahajuje střední záložník A
- hráč A vede míč směrem k soupeřově brance
- proti hráči A vyráží útočník B
- druhý útočník D se rozbíhá po oblouku do křídelního prostoru
- hráč A přihrává míč nabíhajícímu hráči B
- a rozbíhá se směrem k soupeřově bráně
- hráč B ihned přihrává pomocnou přihrávku křídelnímu záložníkovi, či obránci C
- a nabíhá směrem k soupeřově brance
- hráč C přihrává dlouhý míč do křídelního prostoru na hráče D
- hráč D vede míč až k brankové čáře
- odkud centruje před branku na nabíhající hráče A,B
- při náběhu hráčů A a B dbáme na vzájemné křížení běžeckých drah
Varianty:
- akce se střídá na obě strany
- na útočné polovině je na hranici kruhu vyznačena hranice ofsajdu
- střední záložník si sám vybírá spolupráci ze dvou nabíhajících útočníků
- zařazení obránců, kteří od určeného okamžiku brání aktivně
- dva střední záložníci, kteří si vzájemně přihrávají a reagují na nabídku útočníků
Pomůcky:
- 1x branka
- 4x meta pro vyznačení hranice ofsajdu
- dostatečný počet míčů
- rozlišovací trika (trojice stejná barva)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.