Cvičení určených do úvodní části tréninkové jednotky, které jsou pro hráče zajímavé svou variabilitou a neustálou prací s míčem není nikdy dost. Na stránkách www.trenink.com byly již nějaké publikovány: Nekonečného barevného slalomu v prostoru nebo Hry 7:7 nohou i rukou se dvěma míči.
Dnešní článek má název Týmové vedení a naražení míče na třetího, cílem cvičení - určeného k zapracování hráčů před hlavním obsahem tréninkové jednotky - je zlepšit vedení, ovládání míče a přihrávání s využitím statických i pohyblivých narážečů.
Cvičení je určeno pro úvodní nebo průpravnou část tréninkové jednotky pro všechny věkové kategorie od přípravek počínaje až po týmy dospělých, hráči mají možnost vyzkoušet všechny nejčastější herní činnosti s míčem.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem průpravného cvičení je v úvodu tréninkové jednotky připravit hráče na další (větší) zatížení a to jak z hlediska kondičního, tak herně-taktického. Cílem je specifikou formou zapracovat organismus na následné zatížení. Cvičení je zaměřeno jak na vedení a ovládání míče, přihrávání, schopnost přihrávku dobře načasovat a účelně míč narazit na dalšího spoluhráče. Dálší rozvíjenou schopností je dobře se orientovat v prostoru kde se v jeden okamžik ocitá více hráčů.
Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem je obdélník nebo čtverec
- strana herního prostoru má velikost 30-45 metrů
- cvičení je určeno pro 16 hráčů do pole
- hráči do pole jsou rozdělení na dva týmy
- jeden z týmů pracuje aktivně (červení)
- druhý pak pasivně (žlutí) - pouze naráží an třetího
- hráči aktivně pracujícího týmu jsou všichni uvnitř herního prostoru
- polovina hráčů z tohoto týmu má svůj míč
- pasivně pracující tým je rozdělený na dvě části
- na každé straně herního prostoru je po jednom hráči - celkem 4 hráči
- ostatní čtyři hráči se volně pohybují v prostoru, bez míče
- aktivně pracující hráči míč:
(a) vedou, bez omezení počtů doteků
(b) přihrává míč hráči na obvodu
(c) přihrává míč s naražeči v prostoru
- pasivně pracující hráči naráží míč vždy prvním dotykem
- na hráče druhého týmu, kteří zrovna nevedou míč
- interval zatížení je od 30 do 60 vteřin
- poté následuje výměna týmů
- výměna se pak může několikrát opakovat
Varianty:
- naražeči v prostoru mají povolené dva doteky
- hráči míč vedou "slabší" nohou
- aktivně pracující hráči musí střídat hráče v prostoru a hráče na stranách
- hráči "aktivního" týmu si mohou vzájemně vyměnit míč
Pomůcky:
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
- 8x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.