3D ANIMACE Cvičení organizovaná v kruhu jsou mezi trenéry oblíbená, protože pro vymezení lze využít například středový kruh. Za připomenutí stojí například Přebíračka míče v kruhu.
Autorem příspěvku na stránkách www.trenink.com je trenér Jiří Formánek, který ho pojmenoval Přihrávka na třetího v kruhu. Cílem cvičení je naučit hráče, po naražení a přihrávce na třetího, uvolnit se do voleného prostoru.
Průpravné cvičení je vhodné zařadit do první poloviny tréninkové jednotky, je možné ho zařadit do předzápasového rozcvičení. Cvičení zvládnou žákovské kategorie.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem průpravného cvičení je naučit hráče v prostoru omezeném kruhem přihrát, respektive narazit si míč se spoluhráčem, nahrát na třetího hráče a uvolnit do voleného prostoru, k neobsazené metě. Po hráčích požadujeme plynulost provádění a předvídání to jak se vyvine situace.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem je kruh
- kruh má poloměr 9 metrů
- na obvodu je rovnoměrně postaveno osm met
- cvičeni je určeno pro šest hráčů do pole
- hráči jsou rozestavení u met na obvodu
- jeden z hráčů na obvodu má míč
- dvěmety zůstávají neobsazené
Popis průpravného cvičení:
- hráč s míčem krátce vyvede míč do středu kruhu
- přihrává na hráče stojícícho na obvodu kruhu
- hráč na obvodu kruhu vrací přihrávku zpět
- hráč který je ve středu kruhu přihrává míč na třetího hráče
- po přihrávce na třetího se hráč uvolňuje do volného prostoru
- obsazuje jednu z volných met na obvodu
- cvičení se opakuje
Varianty:
- poloměr kruhu může být větší (10-15 metrů), podle počtu hráčů
- hráči cvičení provádí "slabší" nohou
- hráči naražení provádí na jeden dotek
Pomůcky:
- 8x mety
- 1x míč
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.