Cvičením publikovaným na www.trenink.com rozvíjejícím orientaci v prostoru a periferní vidění bylo například Přihrávky mezi metami.
Čtvrteční příspěvek je od slovenského trenéra Petera Minárika, který průpravné cvičení pojmenoval 4-3-2 štyria hráči, trojuholník a dve lopty. Cílem cvičení je zlepšení při práci s míčem, rozvoj periferního vidění a orientace v prostoru.
Průpravné cvičení je určeno jak pro mládežnické, tak týmy dospělých. Autor cvičení doporučuje jeho zařazení do průpravné částí tréninkové jednotky.
Cieľ prípravného cvičenia:
Zlepšenie orientácie a periférneho videnia. Podľa vekovej kategórie (technickej zdatnosti) hráčov volíme veľkosť trojuholníka a taktiež či hráč na vrchole prihráva z prvej alebo má povolených viac dotykov s loptou.
Popis prípravného cvičenia :
- herný priestor je rovnostranný trojuholník
- cvičenie je určené pre 4 hráčov
- na základni trojuholníka sú traja hráči ( z toho dvaja majú loptu)
- štvrtý hráč je na vrchole trojuholníka
- hráč na vrchole trojuholníka príma prihrávky od hráčov na základni
- následne prihráva späť na základňu hráčovi bez lopty
- nie hráčovi od ktorého dostal prihrávku )
- hráč 1 prihráva(1) na vrchol trojuholníka hráčovi 4
- hráč 4 prihráva (2) na základňu hráčovi 3 (hráč bez lopty)
- hráč 2 prihráva (3) na vrchol trojuholníka hráčovi 4
- hráč 4 prihráva (4) na základňu hráčovi 1 (hráč bez lopty)
- hráč 3 prihráva (5) na vrchol trojuholníka hráčovi 4
- hráč 4 prihráva (6) na základňu hráčovi 2 (hráč bez lopty)
Pomôcky:
- 2x lopta
- 4x méty(kužele)
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.