AKTUÁLNÍ TÉMA  V seriálu rozhovorů na aktuální téma na stránkách trenérského portálu www.trenink.com se pokoušíme otevřít debatu k tématům, která by měla zajímat trenéry v klubech na všech výkonnostních úrovních, tak u různých věkových kategorií od přípravek počínaje až po dospělé. 

 

Dnešní aktuální téma rozebírá a na otázky odpovídá Jiří Formánek, trenér který působil jak u mládeže, tak u dospělých od divize po druhou ligu. V současné době je editorem stránek www.trenink.com.

 

Cílem článku je seznámit trenéry mládežnických dorosteneckých týmů s důležitými aspekty přechodu mezi dorosteneckou a mužskou věkovou kategorií. Zaměříme se na důležitost jednotlivých aspektů ve fotbalové přípravě mládežnických týmů, sportovní přípravu, společenské vlivy a psychologické aspekty.

Problematiku přechodu hráčů mezi mládežnickým a dospělým fotbale považuji za aktuální a velice důležitou, protože tímto fotbalově kritickým obdobím prochází každoročně velké množství hráčů. Jedná se o klíčový milník ve fotbalovém vývoji jednotlivých hráčů. 

 

Trenéři mládeže a především pak ti kteří působí u dorosteneckých týmů musí své hráče připravit po všech stránkách, aby hráči tuto fotbalovou maturitu zvládli se ctí. Jedná se o završení a zúročení několikaleté práce u mládeže, ze které profitují jak hráči, tak klub který hráče vychoval.

 

 

Postupný a plánovaný výkonnostní růst jednotlivých hráčů je jedním z nejdůležitějších aspektů, které ovlivňují přechod hráčů mezi výkonnostními a především věkovými kategoriemi. 

 

Naprosto zásadní vliv na další fotbalový vývoj má u hráčů etapa základního sportovního tréninku. Toto období by mělo trvat mezi dvěma a čtyřmi roky a je důležité pro vytvoření základních pohybových návyků. V případě, že fotbalový vývoj není postaven na pevných základech základního tréninku, tak velmi často dochází v pozdějších letech k oslabování výkonnostního růstu. 

 

V etapě základního tréninku se trenéři musí zaměřit na podporu přirozeného tělesného a psychického vývoje hráčů, důležitý je vypěstovat kladný vztah k pravidelnému tréninku a postupně zvyšovat objem, hráče je třeba zatěžovat všestranně nikoliv pouze specializovaně na fotbal a je nutné zaměřit se na koordinační trénink.

 

Etapa specializovaného tréninku se týká věkových kategorií žáků a dorostenců. Platí zásady předchozího období, ale je kladen větší důraz na tréninkový objem, důraz je cílen na budování předpokladů pro výkon v příštích letech, do období přechodu mezi dorosteneckou a dospělou věkovou kategorií. 

 

Je třeba se zaměřit na schopnosti a dovednosti, které bezprostředně podmiňují a vytvářejí výkon, přesto nesmí z tréninku zmizet pestrost a všestrannost. Vedle objemu se zvyšuje i intenzita provádění cvičení a her, důraz je kladen i na kondiční oblast. Hráči se musí naučit řešit složité herní situace, pozornost začínáme směřovat i na taktickou přípravu.

 

Dlouhodobá sportovní příprava je u některých hráčů zakončena etapou vrcholového tréninku. Tato etapa se týká dospělých a některých talentových jedinců, zatížení z pohledu objemu i intenzity dosahuje maxima. Až po devatenáctém, dvacátém roce dosahují hráči maximální možné trénovanosti. 

 

Cílem je dosáhnout nejvyšší výkonnosti, především díky vysokému objemu i intenzitě, které je třeba kompenzovat regenerací. Dochází k tomu i pomocí speciálních tréninkových metod. Trénink je často i individuálního charakteru. 

 

Ve fotbale je ideálním věkem pro vrcholovou výkonnost období mezi 22 a 28 rokem. Z tohoto důvodu je třeba zvládnout přechod z dorostenecké kategorie, aby hráči zužitkovali předchozí etapy fotbalového tréninku.

 

Proto v rámci koncepce vedení tréninkového procesu nastavené v klubu doporučuji, aby věkové kategorie dorostu se sbližovali s tréninkovým procesem dospělých, tak aby rozdíly byly pouze zanedbatelné.

 

Doporučuji, aby hráči dorostu měli možnost vyzkoušet si ještě v dorosteneckém věku tréninkový proces dospělých a to v několika tréninkových jednotkách. Současně je vhodné, aby hráči trénink absolvovali ve dvojici, usnadní jim to zapojení do týmu dospělých.

 

Při tomto zapojení hráčů dorostu do tréninkového procesu dospělých sledujeme především schopnost hráčů zapojit se do kolektivu, aktuální výkonnost není tím nejdůležitějším.

 

 

Při současném dynamickém a fyzicky náročném pojetí fotbalu je základním předpokladem pro úspěšný přechod mezi dorosteneckou a mužskou kategorií fyzická připravenost hráčů, kteří končí v dorostenecké kategorii, případně ti kteří se díky výkonnostním předpokladům zapojují do tréninkového procesu dospělých.

 

Hráči se před přechodem do kategorie dospělých musí vyrovnat s tím, že se na rozdíl od dorosteneckých soutěží, budou v průběhu tréninku a při utkáních setkávat s hráči, kteří jsou lépe silověji vybavení a hráči budou muset absolvovat nohem více osobních soubojů, často proti zkušenějším hráčům. 

 

Pokud budeme u hráčů předpokládat kondiční připravenost na úrovni týmu dospělých, tak se do popředí pozornosti posouvá schopnost hráčů adaptovat na nové podmínky a nové spoluhráče. 

 

 

Po hráčích, kteří přecházejí do kategorie dospělých, předpokládáme, že jsou schopni řešit složité herní situace. Podmínkou toho, aby to byli hráč schopni splnit, je aby měli na vysoké úrovni taktické myšlení, které je podpořeno technikou. To vše je součástí tréninkového procesu většiny mládežnických týmů.

 

Nezbytnou podmínkou však je, aby hráči měli potřebu prosadit se, byli schopni pracovat v kolektivu, byli ukáznění, dokázali ovládat svoje emoce a svoji cílevědomostí prokazovali vůli dosáhnout úspěchu.

 

Tyto vlastnosti je třeba u hráčů pěstovat a rozvíjet. Pokud se tak neděje, těžko můžeme očekávat, že takto nepřipravený hráč v dospělém fotbale uspěje.

 

 

V dorosteneckém věku je dokončen tělesný vývoj, od šestnáctého roku je možné výrazně zvyšovat objem a intenzitu tréninkových jednotek, je mnohem větší prostor zaměřit se na silovou a vytrvalostní oblast kondičního tréninku. 

 

Vysoká úroveň fyzické připravenosti je potřebným základem pro rozvoj v oblasti taktické a technické. Stav psychické vyspělosti umožňuje klást na dorostence již vysoké tréninkové požadavky. 

 

Pro trenéry dorosteneckých kategorií však nastává problém z hlediska sociálního a emocionálního. Biologická dospělost hráčů je ve významné nerovnováze se sociální vyzrálostí. 

 

Hráči mají často tendence k nezávislosti, což v některých situacích vede k negativním postojům vůči dospělým autoritám. Problematicky mohou působit na výkonnost hráčů dorostu i vztahy s osobami opačného pohlaví. Zde je třeba situaci respektovat, ale je třeba nastavit jasná pravidla, která je třeba oboustranně respektovat.

 

Je třeba mít na paměti, že hráč je velkou měrou ovlivňován společenské a rodinné prostředí, ve kterém se hráč pohybuje, prostředí má často vliv například na dodržování životosprávy. V případě, že hráč z pohledu trenéra neplní své povinnosti, tak doporučuji o tom to problému s rodinou nebo partnerem.

 

Důležitým předpokladem pro úspěšný přechod do dospělé kategorie je podporovat u hráčů silnou motivaci pro růst výkonnosti, tak aby tomu hráč podřídil svůj denní režim a tréninkový režim.

 

V dospělém věku se jedná o období maximální psychické a fyzické síly, hráč je v tomto věku obvykle i společensky ukotven. Především u hráčů nižších výkonnostních úrovní se jedná o kritické období, protože dochází k významným změnám v životním stylu, jako je například ukončení studia (SŠ, VŠ) a nástup do zaměstnání, což v mnoha případech vede k předčasnému ukončení sportovní kariéry.

 

 

Jak zabránit tomu, aby hráči překonali kritické období přechodu z dorostu mezi dospělé? Především by se nemělo začít jednat pozdě, protože i nejistota hráčů, kteří nevědí, zda se s nimi počítá či nikoliv, často vede ke ztrátě motivace a někdy i ukončení fotbalové kariéry.  

 

O přechodu hráčů mezi kategoriemi by trenéři dorostenců a dospělých měli začít jednat rok předtím, než k vlastnímu z důvodu věku musí dojít.  Trenéři by si měli předat základní informace o hráči, o jeho přednostech i nedostatcích.

 

Trenér dospělých by měl absolvovat několik pozorování dorosteneckých utkání a tréninkových jednotek, tak aby si udělal vlastní představu o výkonnosti jednotlivých hráčů. Poté podle potřeb týmu dospělých si vybere hráče, které postupně zapojuje do tréninkového procesu dospělých.

 

Nemělo by se však jednat o jednostranný direktivní akt trenéra dospělých. O situaci musí být informován dorostenecký trenér a především samotný hráč. S hráčem by trenér měl probrat jeho situaci, nastínit jeho představy o jeho působení v týmu. 

 

S hráči, kteří v týmu dospělých konkrétního klubu nenajdou uplatnění, by si trenér měl také promluvit, opět by si vzájemně měli vyjasnit, jaké jsou jejich pohledy na věc. Klub by měl těmto hráčům zajistit, po dohodě s nimi, hostování v jiném klubu. 

 

Poté co hráči ukončí sezónu v dorosteneckém týmu a trenér týmu dospělých s nimi počítá, tak je bezpodmínečně nutné, aby hráči znali program týmu v letním přípravném období.

 

Při zahájení letního přípravné období je vhodné, aby některý ze zkušenějších hráčů dostal vždy na starosti hráče přecházejícího z dorostu.