Malý fotbalista si během vánočních prázdnin dobrovolně hraje s měkkým míčem v obývacím pokoji u vánočního stromečku.Mají malí fotbalisté během vánočních prázdnin dostat od trenéra individuální plány, nebo je lepší nechat míč několik týdnů odpočívat? Otázka, kterou si na konci podzimní části sezóny pokládá řada trenérů přípravek a mladších žáků, nemá jedinou správnou odpověď. Přechodné období a Vánoce totiž představují příležitost vystoupit z pravidelného kolotoče tréninků, utkání a turnajů, odpočinout si od organizovaného sportu a věnovat se pohybu podle vlastní chuti.

Některé děti si i během svátků rády zakopou, vyzkoušejí novou kličku nebo vyzvou sourozence na malý fotbálek jeden na jednoho. Jiné dají přednost lyžování, bruslení, sáňkování nebo prostě několika dnům bez fotbalu. Obojí je v pořádku. Pro hráče kategorií U8–U13 proto nemusí být vhodnou cestou klasický individuální tréninkový plán s předepsanými úkoly a kontrolou jejich plnění. Zajímavější alternativou může být nabídka jednoduchých domácích fotbalových her, při kterých děti samy určují pravidla, obtížnost i délku aktivity. 

V článku Jak malým fotbalistům (U8–U13) nabídnout domácí výzvu a nezabít radost ze hry představíme pět takových výzev, které lze vyzkoušet s minimem pomůcek a prostoru. Jejich smyslem však není splnit všechno, co trenér připraví. Stejně dobře mohou prázdniny proběhnout i bez jediné domácí fotbalové aktivity.

Vánoce bez fotbalových povinností

Poslední podzimní trénink skončil, tým se rozchází na prázdniny a trenér přemýšlí, co dětem nabídnout do lednového návratu. Poslat jim jednoduchý plán? Několik technických cvičení? Nebo jim nechat úplné volno a věřit, že si samy najdou příležitost k pohybu?

U starších hráčů, zejména starších žáků a dorostenců, může mít individuální příprava během přechodného období své opodstatnění. Na portálu www.trenink.com jsme se tomuto tématu věnovali například v článcích Trénink: Doporučení pro individuální trénink přes Vánoce a Hráč: Individuální tréninkový plán fotbalisty přes Vánoce. Druhý z nich pracuje s konkrétním plánem dorostence z celostátní soutěže, který se připravuje na zahájení zimního tréninkového období.

U osmiletého nebo desetiletého fotbalisty ale nemůžeme automaticky uplatňovat stejnou logiku. U hráčů přípravek a mladších žáků není důvod automaticky předpokládat, že několik dnů bez kontaktu s míčem povede k významnému zhoršení technických dovedností. Krátká přestávka od organizovaného fotbalu může být přirozenou součástí jejich dlouhodobého sportovního rozvoje.

Úkolem trenéra je nabídnout inspiraci těm, kteří si chtějí hrát, a současně respektovat děti, které mají o Vánocích jiné zájmy.

Proč méně znamená více 

Odpočinek je součástí rozvoje. Fotbalová sezóna přináší dětem řadu podnětů, které nemusí být na první pohled vidět. Vedle samotného pohybového zatížení musí zvládat pravidelný režim, soustředění na pokyny trenéra, spolupráci se spoluhráči, výsledky utkání i očekávání dospělých. Především u dětí, které kromě klubového fotbalu navštěvují další organizované aktivity, může být program během školního roku poměrně zaplněný.

Vánoční přestávka proto nabízí příležitost odpočinout si nejen fyzicky, ale také od neustálého hodnocení a organizace volného času. Dítě nemusí mít na každý den připravený program a nemusí každý pohyb spojovat se zlepšováním sportovních dovedností.

Význam odpočinku, přiměřeného zatížení, různorodých pohybových zkušeností a možnosti vlastního rozhodování zdůrazňují také odborná doporučení pro rozvoj mladých sportovců, například konsenzuální stanovisko Mezinárodního olympijského výboru.

Odpočinek od organizovaného fotbalu ale rozhodně nemusí znamenat odpočinek od pohybu.

Dítě může strávit dopoledne na sáňkách, odpoledne bruslit nebo si s kamarády zahrát fotbal na malém hřišti. Při těchto aktivitách získává rozmanité pohybové zkušenosti, učí se reagovat na měnící se situace a často samo rozhoduje o průběhu hry. Jiné sporty nejsou konkurencí fotbalového rozvoje, ale přirozenou součástí sportovního dětství. Podrobně jsme se této problematice věnovali v článku: Nejvhodnější doplňkové a kompenzační sporty pro fotbalisty.

Trenér by současně měl vnímat rozdíl mezi běžnou únavou, přechodnou ztrátou zájmu a závažnějšími projevy dlouhodobého přetížení. To, že se dítěti jeden den nechce hrát fotbal, neznamená sportovní vyhoření. Opakovaná bolest, výrazná únava nebo dlouhodobá nechuť ke sportu si však zaslouží pozornost rodičů a podle okolností také odborné posouzení. Na rizika jsme upozorňovali v článku: Jak poznat, že fotbalistovi hrozí přetrénování.

Rozhodující je, kdo o aktivitě rozhoduje. Pokud si dítě samo vymyslí hru s míčem, může měnit pravidla, improvizovat a skončit, kdykoliv ho přestane bavit. Jakmile stejnou činnost dospělý promění v povinný úkol, mění se také její charakter.

Mladý fotbalista při dobrovolné domácí hře zkouší vlastní kombinaci pohybů s míčem a jeho ovládání podrážkou.

Pět pravidel správné domácí výzvy

Nabídnout dětem fotbalovou inspiraci na Vánoce není složité. Obtížnější bývá odolat pokušení vytvořit z jednoduché hry další tréninkovou jednotku. Následujících pět pravidel pomůže trenérovi udržet nabídku přiměřenou věku i samotnému účelu prázdnin.

1. Dítě si samo vybere, zda některou hru vyzkouší. Trenér nepožaduje záznamy, fotografie ani potvrzení o splnění. Účast či neúčast nesmí mít žádný vliv na nominaci, herní vytížení nebo postavení hráče v týmu.

2. Někomu budou stačit tři minuty, jiný se zabaví deset minut nebo déle. Tyto časy jsou pouze příklady, nikoliv doporučená tréninková dávka. Není nutné určovat série, opakování ani počet dní v týdnu. Dítě může přestat i uprostřed hry.

3. V bytě patří do hry měkký nebo molitanový míč, dostatečný prostor a neklouzavý povrch. Překážky nesmějí ohrožovat dítě ani vybavení domácnosti. Při bolesti nebo zdravotních obtížích se aktivita přerušuje.

4. Jedna hra může mít několik podob. Dítě může změnit trasu, zjednodušit úkol, vymyslet vlastní pravidla nebo dát přednost pohybu bez míče. Rozdílná obtížnost není chybou, ale přirozenou součástí nabídky.

5. Počet doteků, rychlost provedení ani technická dokonalost nejsou měřítkem úspěchu. Trenér nepřipravuje výkonnostní test a rodič nemusí posuzovat kvalitu provedení. 

Důležitější je iniciativa dítěte a jeho zájem ve hře pokračovat.

Přípravky versus mladší žáci

Osmiletý hráč a třináctiletý mladší žák mohou mít výrazně odlišné pohybové zkušenosti, schopnost soustředění i představu o tom, co je zábavné. Přesto by bylo chybou předpokládat, že všechny děti stejného věku potřebují totožný přístup.

Rozdělení do skupin U8–U10 a U11–U13 je proto pouze orientační metodickou pomůckou. Roli hraje dosavadní sportovní zkušenost, samostatnost, individuální tempo vývoje i biologické zrání.

U8–U10: Hra, příběh a jednoduchá pravidla

Pro mladší děti bývají vhodné aktivity s jasným a snadno pochopitelným cílem. Místo pokynu „procvičuj vedení míče v omezeném prostoru“ může trenér nabídnout slalom mezi poklady, které dítě nesmí shodit.

Příběh přitom nemusí být složitý. Stačí několik předmětů, vlastní fantazie a možnost měnit trasu. Zapojení rodiče může být příjemným zpestřením, pokud dítě o společnou hru stojí.

U11–U13: Vlastní pravidla a složitější výzvy

Starší děti už často dokážou samostatně kombinovat různé pohyby, měnit obtížnost a hledat vlastní řešení. Některé si rády vymyslí technickou kombinaci nebo sledují svůj osobní pokrok.

Takové sebehodnocení může být přirozené, pokud vychází z jejich vlastního zájmu. Nemá se však změnit v porovnávání s ostatními hráči nebo v požadavek trenéra.
Když je hra příliš obtížná

Nepochopení zadání, opakovaná frustrace, ztráta pozornosti nebo nepřiměřená únava mohou signalizovat, že zvolená varianta dítěti nevyhovuje.

Řešením není automaticky větší úsilí. Někdy postačí zvětšit prostor, ubrat překážku, zjednodušit kombinaci nebo změnit pravidla. A pokud dítě nechce pokračovat, není potřeba hledat náhradní cvičení.

Chlapec hraje doma fotbalový bowling s měkkým míčem a plastovými kelímky, zatímco jej při společné hře podporuje otec.

Pět dobrovolných domácích fotbalových výzev

Následující hry nevyžadují speciální tréninkové vybavení ani připravený individuální plán. Většinu lze vyzkoušet v malém prostoru, některé také venku. Předpokladem je bezpečné prostředí a přiměřená obtížnost.

Dobrovolná hra přitom nemusí být pokaždé bez pravidel, opakování nebo výsledku. Pokud si dítě samo stanoví jednoduchý cíl, například zvládnout novou kličku nebo překonat vlastní počet úspěšných přihrávek, může to být přirozenou součástí jeho hry. Taková snaha o zlepšení je v pořádku, pokud vychází z vlastní motivace dítěte, odpovídá jeho možnostem a zůstává pro něj zajímavá. Problém nastává teprve ve chvíli, kdy se osobní výzva změní v požadavek dospělého, jehož splnění se očekává a hodnotí.

Každá výzva má svůj pohybový nebo fotbalový cíl, ale dítě nemusí vědět, jakou konkrétní dovednost při ní rozvíjí. Pro něj může jít jednoduše o zábavnou hru. Trenérský metodický pohled slouží především dospělému, který aktivitu nabízí.

Výzva 1: Fotbalový slalom kolem pokladů

Cíl: Procvičit ovládání míče na omezeném prostoru, měnit směr pohybu a přizpůsobovat vedení míče rozmístěným překážkám. Zaměřeno na ovládání míče, změny směru a prostorovou orientaci.

Pomůcky a prostor: Vhodný míč a dvě až čtyři bezpečné překážky, například měkké hračky, plastové kelímky nebo lehké kužely. Pro základní variantu může postačit volná plocha přibližně 2×2 až 3×3 metry.

Organizace a popis: Dítě rozmístí předměty podle vlastní představy. Jednotlivé překážky představují poklady, které musí obejít s míčem u nohy, aniž by je posunulo nebo převrátilo.

Nejprve může vytvořit jednoduchou trasu mezi dvěma předměty, postupně přidávat další a měnit směr vedení míče. Není důležité, jak rychle slalom zvládne. Zajímavější je hledání různých cest a způsobů, jak dostat míč kolem překážek.

Varianta U8–U10: Jednoduchá osmička kolem dvou předmětů, vedení libovolnou nohou a vlastní tempo. Dítě může vymýšlet názvy jednotlivých pokladů nebo určovat, v jakém pořadí je obejde.

Varianta U11–U13: Střídání vnitřní a vnější strany nohy, podrážkové vedení, otočky a změny směru. Dítě může vytvořit několik různých tras a během vedení míče mezi nimi samostatně volit. Obtížnost si přizpůsobuje podle vlastních schopností a dostupného prostoru.

Prostor pro vlastní rozhodování: Malý fotbalista určuje rozmístění překážek, směr slalomu, tempo, způsob vedení míče i okamžik, kdy hru ukončí. Může také vymyslet úplně novou trasu.

Bezpečnost: Překážky mají být lehké, měkké nebo bezpečně stabilní. Nesmějí mít ostré hrany ani vytvářet riziko zakopnutí. V interiéru používejte měkký míč a klidnější provedení bez prudkých změn směru.

Výzva 2: Vymysli svůj fotbalový trik

Cíl: Podpořit experimentování s míčem, spojování jednoduchých pohybů a hledání vlastního technického řešení. Zaměřeno na tvořivost, koordinaci a práci s míčem.

Pomůcky a prostor: Fotbalový nebo měkký míč a bezpečná volná plocha odpovídající zvolené aktivitě.

Organizace a popis: Dítě dostane jednoduché zadání. Vymysli vlastní fotbalový trik, který se skládá alespoň ze dvou pohybů s míčem.

Může například míč zastavit podrážkou, posunout ho do strany a zakončit otočkou. Jinou možností je krátké vedení, naznačení změny směru a návrat na původní místo.

Nejde o předvádění náročných fint známých z profesionálního fotbalu. Trik nemusí být efektní, originální ani technicky dokonalý. Důležité je, že dítě samo zkouší, co dokáže s míčem udělat a jak jednotlivé pohyby propojit.

Varianta U8–U10: Spojení dvou jednoduchých pohybů, například zastavení míče a otočky. Dítě může svůj trik pojmenovat podle oblíbeného hráče, zvířete nebo pohádkové postavy.

Varianta U11–U13: Kombinace tří nebo více pohybů, změny rytmu, střídání nohou nebo vlastní varianta známé kličky.

Prostor pro vlastní rozhodování: Výběr pohybů, jejich pořadí, obtížnost a výsledná podoba triku závisí výhradně na dítěti. Pokud ho určitá kombinace nebaví nebo se mu nedaří, může ji kdykoliv změnit.

Bezpečnost: Vynechte akrobatické prvky, přemety, nebezpečné výskoky a pohyby vyžadující větší prostor nebo odborné vedení. Technickou obtížnost není potřeba zvyšovat za každou cenu.

Výzva 3: Tichá fotbalová zeď

Cíl: Procvičit kontrolovanou přihrávku, zpracování míče a přípravu dalšího kontaktu s míčem. Zaměřeno na přihrávání, zpracování a první dotek.

Pomůcky a prostor: Měkký míč a bezpečná plocha, od které se míč přiměřeně odráží. Může jít například o vhodnou odrazovou desku ve venkovním prostoru, nikoliv automaticky o stěnu bytu.

Organizace a popis: Dítě stojí v bezpečné vzdálenosti od odrazové plochy a jemnou přihrávkou posílá míč proti ní. Po návratu míč zpracuje, připraví si další dotek a znovu přihrává.

Hra může začít jednoduchou přihrávkou a úplným zastavením míče. Později lze zkoušet zpracování do strany, změnu postavení těla nebo střídání nohou.

Název připomíná, že cílem není silná střela ani hlučné odrážení míče, ale klidná kontrolovaná práce s míčem.

Varianta U8–U10: Jemná přihrávka, zastavení míče a příprava další přihrávky. Dítě si může samo zvolit vzdálenost a nohu.

Varianta U11–U13: Zpracování prvním dotekem do strany, střídání pravé a levé nohy nebo změna směru další přihrávky.

Prostor pro vlastní rozhodování: Volba nohy, rychlosti přihrávky, směru prvního doteku a způsobu zpracování.

Alternativa – přihrávkový parťák: Pokud není vhodná odrazová plocha, může se zapojit rodič nebo sourozenec. Dvojice si přihrává po zemi a mění způsob zpracování podle vlastních pravidel.

Bezpečnost: Nepoužívejte stěny, dveře ani nábytek, které by mohly být poškozeny. Vyhněte se prostorům, kde by míč mohl zasáhnout další osoby nebo rušit sousedy. Bez vhodných podmínek je lepší vybrat jinou výzvu.

Výzva 4: Ostrovy rovnováhy

Cíl: Nabídnout všestrannou pohybovou hru zaměřenou na rovnováhu, orientaci v prostoru a kontrolu vlastního těla. Zaměřeno na rovnováhu, koordinaci a prostorovou orientaci.

Pomůcky a prostor: Několik bezpečně vyznačených míst na pevném, rovném a neklouzavém povrchu. Vhodné jsou například značky z papírové pásky, pokud ji lze bezpečně použít bez rizika uklouznutí.

Organizace a popis: Dítě si vytvoří soustavu pomyslných ostrovů, mezi kterými se bude pohybovat. Každý ostrov může mít vlastní pravidlo.

Na prvním se například na chvíli zastaví na jedné noze, na druhém provede otočku a na třetím musí zaujmout vlastní rovnovážnou pozici.

Mezi jednotlivými místy přechází nebo se pohybuje způsobem, který samo zvolí. Může jít dopředu, stranou nebo se opatrně otočit. Hra nemusí obsahovat žádné skoky.

Varianta U8–U10: Jednoduché přechody mezi dvěma až třemi místy, krátké zastavení na jedné noze a napodobování zvířecích pohybů.

Varianta U11–U13: Složitější pořadí ostrovů, změny směru, otočky nebo reakce na domluvený signál.

Prostor pro vlastní rozhodování: Dítě vybírá rozmístění ostrovů, pořadí jejich návštěvy i pohyby, které na jednotlivých místech provede.

Bezpečnost: Nepoužívejte nestabilní podložky, kluzké látky nebo předměty, ze kterých by mohlo dítě spadnout. Náročnější varianty nemají obsahovat nebezpečné výskoky ani pokusy o udržení rovnováhy za každou cenu.

Ostrovy rovnováhy nejsou specifickým technickým fotbalovým tréninkem ani programem prevence zranění. Jejich smyslem je nabídnout odlišnou pohybovou zkušenost, kterou si dítě může přizpůsobit.

Výzva 5: Vyzvi rodiče nebo sourozence

Cíl: Vytvořit příležitost ke společné rodinné hře, při které děti i dospělí spolupracují, vymýšlejí pravidla a přirozeně pracují s míčem. Zaměřeno na společnou hruz, spolupráci, kreativitu a tvořivost.

Pomůcky a prostor: Měkký míč, několik lehkých plastových kelímků nebo jiných bezpečných cílů a dostatečně volná plocha.

Organizace a popis: Dítě společně s rodičem nebo sourozencem připraví jednoduchý fotbalový bowling. Na vhodném místě rozmístí plastové kelímky, které se snaží zasáhnout jemnou přihrávkou po zemi.

Účastníci se mohou střídat nebo společně hledat různé způsoby, jak cíle zasáhnout. Jednou může být úkolem shodit prostřední kelímek, podruhé trefit pouze krajní.

Není nutné zapisovat body ani vyhlašovat vítěze. Pokud dítě samo navrhne soutěžní podobu, mohou se účastníci domluvit na pravidlech, která budou přiměřená a zábavná pro všechny.

Varianta U8–U10: Větší cíle, kratší vzdálenost a jednoduché úkoly, například trefit libovolný kelímek.

Varianta U11–U13: Menší cíle, změny vzdálenosti, střídání nohou nebo vlastní kombinace přihrávek.

Prostor pro vlastní rozhodování: Rozmístění cílů, vzdálenost, pravidla a obtížnost jednotlivých úkolů.

Bezpečnost: Používejte pouze lehké a nerozbitné předměty. Míč se posílá kontrolovaně po zemi, nikoliv prudkými střelami. Hra musí odpovídat velikosti dostupného prostoru.

Rodič zde vystupuje jako herní partner. Nemusí opravovat postavení stojné nohy, hodnotit přesnost přihrávek ani upozorňovat na každý nepovedený pokus. Mnohem cennější může být, když nechá dítě vymýšlet úkoly také pro sebe a společně se při tom pobaví.

Nejlepší výzva? Jít si zahrát s kamarády

Pět představených her může být užitečnou inspirací, pokud dítě hledá jednoduchou aktivitu na doma. Nemají však nahrazovat přirozenou hru s vrstevníky.

Když se několik dětí sejde na hřišti, postaví si branky z batohů a domluví se, že budou hrát dva na dva nebo tři na tři, vzniká prostředí, které žádná domácí technická výzva plně nenahradí.

Děti samy vytvářejí pravidla, řeší sporné situace, spolupracují, střídají role a reagují na skutečné herní podněty. Při hře se přirozeně objevuje vedení míče, přihrávání, obcházení soupeře, zakončení i rozhodování pod tlakem protihráče. Je přitom vhodné respektovat aktuální podmínky hřiště, počasí a bezpečnost prostředí.

Stejně hodnotně však mohou prázdniny strávit na lyžích, bruslích, při sáňkování nebo rodinných výletech. Pokud se dítě věnuje jiným pohybovým aktivitám, není potřeba mu navíc plánovat fotbalové úkoly.

Domácí hry tak mají své místo především jako jedna z možností, které může dítě využít podle vlastní chuti. Nejsou náhradou za spontánní fotbal, jiné sporty ani obyčejný volný čas.

Vánoční fotbalové bingo. Hra bez vítězů a poražených

Pět domácích výzev lze dětem nabídnout také v podobě jednoduchého vánočního fotbalového binga. Na kartičce s devíti políčky najdou různé pohybové a fotbalové aktivity, ze kterých si mohou vybírat podle nálady, možností a chuti.

Vymysli vlastní fotbalový trik

Zahraj si s rodičem nebo sourozencem

Proveď slalom kolem překážek

Zahraj si venku s kamarády

Vymysli vlastní pravidlo hry

Vyzkoušej hru na rovnováhu

Vyzkoušej jiný sport

Užij si den bez fotbalových povinností

Vymysli vlastní pohybovou výzvu

Návrh obsahu vánočního fotbalového binga pro hráče U8–U13.

Na rozdíl od klasického binga není cílem vytvořit řadu, vyplnit všechna políčka ani porazit ostatní. Dítě si může vybrat jedinou aktivitu, některé opakovat nebo kartičku vůbec nepoužít. Splněné hry si může samo označit, pokud ho to baví, ale nikomu nemusí výsledek ukazovat.

Trenér může rodičům nabídnout přehlednou kartičku formátu A4 s logem www.trenink.com, kterou si děti případně vytisknou. Nesmí se však změnit v klubovou soutěž, sbírání bodů nebo nenápadnou kontrolu prázdninového programu.

Jak komunikovat domácí výzvu rodičům

O tom, zda dítě přijme vánoční fotbalové hry jako zábavu, nebo jako další povinnost, často nerozhoduje samotné zadání. Podstatné je také to, jak trenér nabídku představí rodičům a jak s ní následně pracují doma.

Rodič může pomoci připravit bezpečný prostor, nabídnout společnou hru nebo dítě povzbudit, pokud samo projeví zájem. Nemusí však přebírat roli trenéra, opravovat každý nepřesný dotek ani vyžadovat dokončení rozehrané aktivity.

Zvlášť opatrně je vhodné přistupovat k porovnávání výkonů. Video spoluhráče, který předvádí náročnou kličku, nemusí být pro jiné dítě inspirací. Může naopak vyvolat pocit, že během prázdnin zaostává. Podobně mohou působit odměny podmíněné splněním domácích úkolů.

Co napsat rodičům před Vánocemi?

Dobrý den, rodiče,

přejeme vám i dětem krásné Vánoce a příjemné sváteční dny!

Během vánočních prázdnin nemají kluci a holky žádné povinné fotbalové tréninky ani domácí úkoly. Pokud si ale budou chtít trochu pohrát s míčem, připravili jsme pro ně několik jednoduchých fotbalových výzev, které mohou vyzkoušet doma nebo venku.

Stejně dobře mohou vyrazit na lyže, brusle, sáňky, zahrát si s kamarády nebo si od fotbalu úplně odpočinout. Záleží pouze na nich a vašem rodinném programu.

Nic nemusíte zapisovat, natáčet ani posílat. Nebudeme kontrolovat, kdo co splnil.

Užijte si společný čas, odpočiňte si a načerpejte energii. V lednu se zase společně potkáme na hřišti a těšíme se na další fotbalové zážitky!

Fotografie a videa nejsou důkazem splněného úkolu

Některé děti rády ukážou rodičům nebo kamarádům novou kličku. Pokud si rodina takový okamžik vyfotografuje nebo natočí pro vlastní vzpomínku, není na tom nic špatného.

Jiná situace nastává, když trenér žádá zaslání videa do týmové skupiny nebo zveřejnění úspěšného pokusu na sociálních sítích. Z původně dobrovolné aktivity se může stát nepřímá povinnost a příležitost k porovnávání.

U dětí je navíc potřeba respektovat jejich soukromí a pravidla bezpečného sdílení fotografií a záznamů.

Pro účel vánočních výzev proto není potřebný tréninkový deník, tabulka splněných úkolů ani fotodokumentace. Trenér může po prázdninách vyslechnout spontánní vyprávění dítěte, pokud se samo rozhodne svůj zážitek sdílet.

Čtyři mladí fotbalisté hrají během zimních prázdnin spontánní fotbal dva na dva na venkovním hřišti bez trenéra.

Šest nejčastějších chyb dospělých během vánoční pauzy

Ani dobře připravená nabídka domácích her nezaručuje, že si děti prázdniny skutečně užijí bez tlaku. Rozhodující bývá každodenní přístup dospělých.

1. Z dobrovolné hry se stane povinný trénink
Rodič připomene dítěti, že už tři dny nedělalo fotbalový slalom, a stanoví mu deset minut s míčem denně. Původně volitelná aktivita získává charakter povinnosti.

Co pomůže: Nabídnout hru jednou, ponechat rozhodnutí dítěti a bez dalších připomínek přijmout i odmítnutí.

2. Bezpečnost ustupuje splnění úkolu
Dítě zkouší slalom v úzké chodbě, prudce mění směr na kluzké podlaze nebo používá těžké předměty jako překážky. Snaha dokončit aktivitu převáží nad bezpečností.

Co pomůže: Upravit prostor, zvolit měkčí míč nebo přesunout hru ven. Pokud podmínky nevyhovují, aktivitu vynechat.

3. Rodič začne působit jako druhý trenér
Při společném fotbalovém bowlingu rodič opakovaně opravuje postavení chodidla, pohyb paží nebo přesnost přihrávky. Hra se mění v technickou instruktáž.

Co pomůže: Nechat dítě hledat vlastní řešení. Technické rady poskytovat pouze tehdy, když o ně samo stojí, a přiměřeně konkrétní situaci.

4. Ostatní sporty jsou považovány za ztrátu času
Dítě stráví den bruslením, ale večer dostane další fotbalové úkoly, protože „dnes ještě netrénovalo“.

Co pomůže: Přijmout bruslení, lyžování nebo jiné pohybové aktivity jako plnohodnotnou součást prázdninového programu. Fotbal není potřeba přidávat za každou cenu.

5. Dospělí ignorují ztrátu zájmu dítěte
Dítě začne vymýšlet vlastní trik, ale po několika pokusech ho přestane bavit. Rodič trvá na pokračování, dokud se pohyb nepovede.

Co pomůže: Umožnit změnu pravidel, zjednodušení nebo okamžité ukončení hry. Při únavě či bolesti nepokračovat.

6. Sociální sítě vytvářejí nereálná očekávání
Dítě sleduje video mimořádně technicky vyspělého mladého fotbalisty a snaží se napodobit složitou kombinaci, na kterou zatím nemá pohybové předpoklady.

Co pomůže: Vybírat bezpečné a dosažitelné pohyby. Předlohy využívat jako inspiraci, nikoliv jako měřítko schopností nebo požadovanou úroveň provedení.

WhatsApp kanál portálu www.trenink.com QR

Lednový návrat

První lednový trénink není vhodnou příležitostí ke kontrole, kdo během Vánoc plnil domácí výzvy. Trenér nemusí vyžadovat deníky, prohlížet videa ani zjišťovat, kolikrát si jednotliví hráči vzali míč.

Především by neměl vytvářet rozdíl mezi dětmi, které si během svátků pravidelně hrály s míčem, a těmi, které se věnovaly jiným aktivitám. Vánoční program není kritériem pro nominaci ani hodnocení přístupu k fotbalu.

Začít hrou, ne testem

První společná jednotka může začít jednoduchou pohybovou hrou, při které se hráči znovu přirozeně zapojí do skupiny. Následovat mohou individuální činnosti s míčem, jednoduché herní situace a malé hry.

Například hra tři na tři nebo čtyři na čtyři na přiměřeném prostoru umožňuje dětem rychle obnovit herní kontakt se spoluhráči, rozhodovat se v jednoduchých situacích a znovu zažít radost z fotbalu.

Intenzitu a celkový objem zatížení je vhodné přizpůsobit délce přestávky, předchozí aktivitě hráčů a jejich aktuální připravenosti. Není nutné hned v úvodním tréninku zařazovat maximální rychlostní či kondiční zatížení, zvlášť pokud se děti vracejí po delším období bez organizovaného sportu.

Každé dítě se vrací trochu jiné

Některý hráč strávil prázdniny na horách, další pravidelně hrával fotbal s kamarády a jiný převážně odpočíval. Tyto rozdíly jsou přirozené a nemají být důvodem k výčitkám.

Trenér sleduje aktuální únavu, pohybovou jistotu, chuť zapojit se a případné zdravotní obtíže. Pokud se u dítěte objeví bolest nebo výrazná únava, zatížení upraví.

Kvalita prvního lednového tréninku nespočívá v okamžitém dosažení předvánoční výkonnosti. Důležitější je, aby se hráči znovu cítili dobře ve svém týmu, měli dostatek příležitostí ke hře a těšili se na další společné tréninky.

Desatero trenéra pro sváteční klid

Vánoční přestávka může být pro trenéra příležitostí ukázat dětem, že fotbal nemusí být vždy spojený s organizovaným tréninkem, přesně stanoveným úkolem a hodnocením výkonu.

Následujících deset zásad pomůže udržet zdravou rovnováhu mezi sportovním rozvojem a volným časem.

1. Dopřej dětem odpočinek. Přestávka od pravidelného tréninku je přirozenou součástí sportovní sezóny.
2. Nabízej, nenařizuj. Domácí hra má zůstat možností, nikoliv povinností.
3. Podporuj spontánní hru. Fotbal s kamarády nepotřebuje vždy trenéra a připravené cvičení.
4. Respektuj všestrannost. Lyžování, bruslení nebo sáňkování mají v dětském sportovním životě své místo.
5. Přizpůsobuj výzvy dítěti. Obtížnost má odpovídat jeho zkušenostem, možnostem a zájmu.
6. Nech děti rozhodovat. Vlastní pravidla a možnost volby podporují samostatnost.
7. Mysli na bezpečnost. Žádný domácí úkol nestojí za zbytečné riziko.
8. Nedělej z rodičů trenéry. Jejich největším přínosem může být společná hra a podpora.
9. Nekontroluj domácí plnění. Počet splněných výzev nevypovídá o přístupu dítěte k fotbalu.
10. V lednu začni radostí. Návrat k organizovanému tréninku má děti znovu vtáhnout do hry.

Dětský fotbal není pouze součtem absolvovaných tréninků, odehraných utkání a zvládnutých technických dovedností. Důležitou součástí dlouhodobého rozvoje je také prostor pro vlastní rozhodování, rozmanitý pohyb a odpočinek od organizovaných povinností.

Když se dítě po Vánocích vrací na hřiště s chutí znovu si zahrát, nemusí trenér řešit, kolik domácích výzev během prázdnin splnilo. Podstatné je, že se na fotbal těší.

TIP REDAKCE