Tento věk je dobou plynulého růstu všech orgánů, krevní oběh, plíce a ostatní vnitřní orgány se mění úměrně s rovnoměrným zvyšováním hmotnosti a výšky těla. Roste i celková odolnost organismu. Vzhledem k ne zcela vyvinuté kostře je třeba věnovat častou pozornost návyku dobrého držení těla.

Lavinovitě přibývá nových vědomostí, rozvíjí se paměť a představivost. Rysy osobnosti nejsou zdaleka ustáleny, děti charakterizuje impulsivnost.

Pro období mezi šestým a desátým rokem života jsou pro hráče zásadní dvě události:
(a) vstup na základní školu, mění se denní a pohybový režim
(b) období zpomalení růstu, jako příprava organismu na pubertu

Vzhledem k neustálému zvyšování provádění základních pohybových cvičení od konce předškolního věku a osvojování pohybových dovedností nejrůznějšího druhu označují mnozí autoři odborné literatury toto období jako nejpříznivější učební léta.

V mladším školním věku lze organismus zdravého dítěte považovat za relativně dokonalý a vyrovnaný systém. Úměrně funkčním možnostem a při odpovídající zátěží lze hráče považovat za zdatné jedince.

Nejsou zde větší rozdíly mezi chlapci a děvčaty, ale vývojové zvláštnosti nevytvářejí vhodné podmínky pro soustředěnější vytrvalostní a silový rozvoj. Pohyb působí dětem radost, není třeba je nutit. Soutěží rady a s vervou. Základem jejich konání je hra.

Z tohoto výše uvedeného konstatování o zdatnosti jedince nelze však vyvodit ako jako závěr skutečnost, že je možné kopírovat tréninkový proces dospělých. Jednostanné a neúměrné tréninkové zatížení vyvolá poměrně rychle negativní změny v organismu mladého jedince.

V mladším školním věku je na vysoké úrovni nervosvalová koordinace, která je však limitovaná psychicky. V období mezi sedmým a osmým rokem nedělá hráčům problém provedení pohybu bez zrakové kontroly.

V období me zi 7-10 rokem je nejintenzivnější rozvoj koordinačních schopností, čím rozumíme především techniku práce s míčem. V druhé polovině tohoto období se díky téměř zastavenému růstu hráči nejlépe učí novým dovednostem. Vše však musí být prováděnou dynamicky, protože jinak hrozí okamžitá ztráta koncentrace.

Důležité je upozornit na nerovnoměrnost vývoje jednotlivých jedinců, kterou je třeba respektovat. Biologicky věk se může od kalendářního lišit +- 2,7 roku což prakticky v extrémním případě znamená rozdíl mezi dvěma hráči téměř 5,5 roku!

V tréninku a soutěžení musí dominovat herní princip, to znamená víceméně příjemné zážitky. Porážky by neměly být důvodem stresujícího postoje trenéra ani rodičů. V tomto věku jsou děti přístupné přejímání názoru druhých, dospělí jsou pro ně autoritou - v tom také spočívá odpovědnost dospělých. Je třeba nezapomínat ani na hygienu, životosprávu a denní řád.

Zásady sportovní přípravy u kategorie 6-10 let:

(1) rychlé střídání různých aktivit
(2) upřednostňování dynamických činností před statickými
(3) omezení na minimum dlouhotrvajících aktivit
(4) respektovat motivační potřebu hráčů
(5) aktivovat tvořivé myšlení ve spojení s konkrétním pohybem
(6) využít napodobovací schopnost

Z hlediska metodicko-organizačních forem se u této věkové kategorie 6-10 let doporučuje následující poměr: 15-20% průpravná cvičení, 5-10% herní cvičení, 70-80% průpravné hry. {moscomment}