Vytrvalostní schopnost (Vytrvalost)
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 23535
Vytrvalostní schopnost, respektive vytrvalostí rozumíme schopnost provádět opakovaně pohybovou činnost submaximální, střední a mírné intenzity bez snížení její efektivity.
Je to souhrn předpokladů provádět požadoavné cvičení:
(a) určitou nižší intenzitou co nejdéle
(b) stanovenou dobu (vzdálenost) co nejvyšší intenzitou
Struktura vytrvalostních schopností podle:
(A) Počtu zapojených svalů:
(a) lokální vytrvalostní schopnost (1/3 svalové hmoty)
(b) globální vytrvalostní schopnost (více jak 1/3 svalové hmoty)
(B) Doby trvání: :
(a) rychlostní: 0-20 s (ATP – CP systém)
(b) krátkodobá: 20 s – 2 min (LA systém)
(c) střednědobá: 2 – 10 min (O2 systém)
(d1) dlouhodobá: 10 – 35 min (glykogen)
(d2) dlouhodobá: 35 – 90 min (glykogen + tuky)
(d3) dlouhodobá: 90 – 6 hod (tuky)
(d4) dlouhodobá: nad 6 hod (bílkoviny)
(C) Vnějšího projevu:
(a) statická vytrvalostní schopnost (výdrž ve shybu)
(b) dynamická vytrvalostní schopnost (sedy-lehy, běh)
(D) Podílu ostatních schopností:
(a) obecná vytrvalost (aerobní kapacita, aerobní výkon)
(b) speciální vytrvalost (herní, plavecká, běžecká, ...)
Biologický základ:
Z biologického hlediska jde při vytrvalostním výkonu o plynulé dodávání kyslíku a energetických zdrojů svalovým buňkám a současný odvod zplodin látkové výměny. To je dáno několika dalšími faktory, které lze ve většině případů ovlivnit, proto je vytrvalostní schopnost poměrně dobře trénovatelná.
(A) Dědičnost:
Poměr rychlých a pomalých svalových vláken
(B) Kardiopulmonární soustava:
Činnost kardiopulmonární soustavy je dobře ovlivnitelná tréninkem a jedná se především o ovlivnění:
(a) dýchacího systému: příjem kyslíku do organismu závisí na minutové ventilaci (dechový objem x dechová frekvence) a využití kyslíku ze vzduchu
(b) oběhového systému: příjem kyslíku do svalových buněk závisí na - minutovém objemu srdečním (srdeční objem x srdeční frekvence)
(c) cévním zásobení ve svalu (počtu kapilár obklopujícím svalové vlákno)
Energetické systémy:
(A) Kreatinfosfátový systém (ATP – CP) - zásoba na 2-20 kontrakcí
(B) Anaerobní glykolýza (LA – systém) - tvorba ATP a laktátu
(C) Aerobní glykolýza (O2 systém) - tvorba ATP, CO2 a H2O
Energetické zásoby:
(A) ATP (fosfagen – přímo ve svalových buňkách): 20 – 30 kJ
(B) Glykogen (svalstvo, játra): 6000 – 7500 kJ
(C) Tuky (podkoží): 200 000 kJ (200 MJ)
(D) Bílkoviny