Trenér Ladislav Matras, nový přispivatel portálu fotbalových trenérů trenink.com, patří k mladým ambiciózním trenérům, který v současné době působí jako trenér v klubu AFK Chrudim a zároveň jako vedoucí trenér sportovních fotbalových tříd. Již publikoval dva díly [1] [2] svého cvičení Zakončení pod časově prostorovým tlakem 1:1 . Dnes se díky poznámkám autora podrobněji podíváme na hru anglického velkoklubu Arsenalu FC.

Arsenal FC patří mezi nejuznávanější kluby na světě a to jak na poli ekonomickém, tak na poli sportovním je několik let zařazen mezi giganty fotbalové scény. Obrovský podíl na tomto faktu má několikaletý kouč Arsenalu Arsene Wenger, který za svoji koncepční práci sklidil několik velmi výrazných úspěchů.

Asi většinu fotbalových trenéru zajímá jak pracuje tým, který je plný individualit a na tréninku? Jak se pere o místo například hvězda typu Fabregase? Nebo jakým způsobem trenér na své mužstvo působí během utkání? Měl jsme to štěstí, že jsem si mohl na většinu těchto otázek zodpovědět sám. Zúčastnil jsme se dvoudenní návštěvy turnaje, který Arsenal pořádá vždy před zahájení soutěží," říká trenér Ladislav Matras.

Tento turnaj nese název jako slavný stadion Arsenalu na kterém se turnaj konal tedy "Emirates Cup". Turnaje se zúčastnily týmy Internu Milán, Paris SG,Valencia a domácí Arsenal Londýn. Tudíž jsem měl možnost srovnání hry týmů z předních evropských lig. K prvnímu utkání nastoupily týmy Interu Milán a Valencie a tento zápas měl sice svoji kvalitu,ale přirovnal bych ho spíše k takovému klidu před bouří.

Na hřišti byli hvězdy typu Figa, Ibrahimoviče nebo Morintese, ale co naplat když nedají do hry maximum.

Druhé utkání bylo o poznání živější a všichni asi tušíme proč tomu tak bylo. Tým Arsenalu, který se střetl s Paris SG toto utkání odehrál ve velkém stylu, nic nenasvědčovalo tomu, že jde o přípravné utkání, protože borci v červeném na hřišti nechali něco co se na našich trávnících nevidí. Nechali na hřišti kus sebe.

Od úvodních minut Arsenal diktoval tempo hry, jeho hráči překypovali sebedůvěrou jak ve vlastní síly tak i v síly svého týmu. Organizace hry, vzájemné koučování v různých situacích na hřišti byli prakticky bezchybné.

Celý tým fungoval velice kompaktně a každý z hráčů,kteří byli momentálně na trávníku věděli co přesně dělat k tomu,aby dosáhli svého cíle. Viděl jsme mnohokrát tento tým v televizních přenosech, ale pokud vidí člověk něco takového na vlastní oči je to pro něj nepopsatelný fotbalový zážitek. Nechtěl jsem si z Anglie odvést jen krásné dojmy, ale naopak chtěl jsem se hrou tohoto týmu obohatit a proto jsem snad jako jediný v našlapaném hledišti neměl v ruce hamburger, ale pero s papírem a poctivě si celé utkání rozpracoval.

Základní rozestavení: 4-1-3-2

Je velice variabilní, neustále měnění rytmů a stylů hry. Vzájemné koučování a výměna pozic. Trenér Wenger měl tým jako by na dálkové ovládání. Stačil jeden dotyk a tým změnil rozestavení a sním i styl hry. Vzájemná výměna místa ofenzivních hráčů byla v obrovské rychlosti a každý pohyb jakéhokoliv z hráčů do sebe zapadal jako přesná skládanka.



Styl hry: rychlý protiútok

Také velice variabilní. Neustále měnění stylů hry. Ale každý herní styl v tohoto týmu je prakticky vražedný. Nejvíce mě zaujala hra při postupném útoku. Dlouhé držení míče, rotování hráčů jako by soupeře vždy uspávalo a najednou přišla překvapivá průniková přihrávka při které bylo vždy soupeřovým obráncům pořádně horko.

Obrovským pozitivem je to,že takovou přihrávku v tomto týmu umí dát každý hráč.



V defenzivní činnosti se tým Arsenalu prakticky neprojevil.Pokud se naskytla jen nepatrný náznak šance soupeře s jistotou jakoukoliv situaci vyřešila obranná vozba Toure-Gallas(Senderos)- Fabregas.

Styl hry: postupný útok

Variant postupných útoků předvedl Arsenal několik, ale většinou si byly velmi podobné.

Většina přihrávek šla z prvního doteku a byla provedena v takové rychlosti s milimetrovou přesností, že na ně soupeř neměl šanci prakticky zareagovat(tato akce trvala cca 20 s).

Arsenal prakticky nenakopával dlouhé přihrávky,když už se někdo z hráčů odhodlal k dlouhému míči, šla přihrávka vždy do šířky hřiště



Příští díl seriálu je věnovaný standardním situacím ...

Autor seriálu se měl možnost na utkání Arsenalu podívat díky svému strýci Oldřichovi Čejkovi, patronovi prosetínské kopané a chtěl by mu touto formu za tento nezapomenutelný zážitek poděkovat.



{comment}