Sdílejte:
"Spolupráce mezi asistentem a trenérem jako jeden z hlavních předpokladů úspěšných sportovních výsledků profesionálního fotbalového mužstva"Podobný pohled na fotbal
Určitě velmi důležitý bod vzájemné spolupráce. Těžko si lze představit dva kolegy, kteří mají zásadně jiný pohled na to jak trénovat, vybírat hráče, hodnotit je, určovat taktiku. Jejich spolupráce může být jen velmi těžko úspěšná. Samozřejmě vzájemná diskuse při řešení jednotlivých problémů je naprosto nutná a prospěšná.
Trenér určuje hlavní směr tréninků, navrhuje a vybírá taktická řešení, vybírá hráče a dobrý asistent musí být schopen pomáhat tato řešení realizovat, doplňovat a diskutovat o jejich vhodnosti, příp. navrhovat i řešení jiná. Zároveň však musí po ukončení vnitřní diskuse tato řešení prosazovat navenek ( k hráčům, členům realizačního týmu, obhajovat před vedením klubu).
Kvalitní mezilidský vztah
Nedomnívám se, že vždy budou spolupracovat nebo úspěšně spolupracují kolegové, kteří mají stejné či podobné vlastnosti, povahu, obecné názory, Přeci jen jde o profesionální spolupráci na určité období a ne vždy to musí být lidé lidově řečeno ze (stejného těsta). Mezi trenéry je někdy velký věkový rozdíl, jiné životní zkušenosti.
Ale určitě jsou věci bez kterých je vzájemná spolupráce velmi složitá:
(1) Vzájemný respekt k práci svého kolegy, respektování ho jako osobnosti i uznání jeho odborných znalostí.
(2) Vzájemná podpora při jednáních s hráči, členy realizačního týmu, vedením klubu, medii atd.
(3) Uznání určitých hodnot se určitě projeví na způsobu vedení mužstva. Může to být diskutabilní otázka, ale je potřeba si uvědomit, že trenéři spolu tráví hodně času (různá soustředění, přípravy atd). V případě, že mají hodně odlišné postoje k životu dojde po určité době k projevům vzájemné netolerance a z toho vyplývá pokles důvěry i ochota ke spolupráci.
Idea společného cíle a způsobu jeho dosažení
Základem je stanovení společného cíle při konkrétním angažmá. Prodiskutovat vlastní postoje a shodnout se na nich. Otevřeně si promluvit o časových horizontech, protože krátkodobý cíl může být stejný, střednědobý podobný, ale dlouhodobý úplně jiný, což souvisí s ambicemi obou trenérů.
Předpokladem úspěchu je pozitivní motivace pro dosažení určitého společného cíle. Cílem je samozřejmě dosáhnout uspokojení určitých vlastních potřeb.
(1) Materiální – Finanční ohodnocení má zásadní vliv pro zabezpečení trenéra. Zároveň je to nesporně ohodnocení jeho práce vedením klubu. Mělo by být závisle na výkonu mužstva , měl by existovat jistý poměr mezi ohodnocením obou trenéru, který odráží podíl zodpovědnosti obou trenérů na výsledcích. Výše odměny může být velmi rozdílná, ale musí uspokojovat a respektovat potřeby obou trenérů.Výše odměny u profesionálního trenéra musí zajistit bezproblémové vystupování na určité spol. úrovni, jinak dochází k jeho degradaci vůči hráčům i společnosti. Dlouhodobě ale nemůže být hlavním motivačním faktorem.
(2) Postavení ve společnosti (ocenění odborné i širší veřejností). Určitě silný motivační impuls pro oba trenéry. Velmi záleží na trenérovi jaký prostor dává svému asistentovi. Oba by měli na začátku angažmá jasně vyjádřit svoje postoje a cíle. Jinak může dojít k nedorozuměním a k narušení vzájemné spolupráce.
(3) Sbírání zkušeností Určitě důležitý motivační faktor pro práci asistenta. Spolupráce se zkušenějším kolegou, jak jedná s hráči, rozvoj jazykových schopností atd. Ale i pro trenéra. Přijímání nových tréninkových metod, vědeckých poznatků, využití technických zařízení a nových pomůcek k tréninku atd.
(4) Seberealizace Měla by být nejdůležitějším cílem trenérské práce. Pocit z toho, že moje práce má smysl, přináší výsledky. Profesně mě posouvá dopředu. Důležitý předpoklad pro velké pracovní nasazení i ochotu pracovat na sobě, dělat něco navíc.
Všechny tyto faktory jsou důležité pro dosažení spol. cíle. Souvisí i s rozdělením kompetencí.
Nicméně pocit seberealizace je z dlouhodobého horizontu klíčový. Dosažení dalších cílů a potřeb je důležité, ale po jejich jistém dosažení a uspokojení dochází k poklesu motivace. Práce trenérů nebo jednoho z nich se stává rutinní, mechanická a v případě , že vlastní uspokojení (seberealizace) dlouhodobě ustoupí jiným cílům (peníze , sláva na to si každý dříve či později zvykne), které nemohou být hlavním motivačním impulsem, trenér ustrne na dosažené pozici.
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.