„V posledních letech se stále snažíme více reagovat na neuspokojivou konkurence schopnost českého fotbalu a hledáme nové cesty a systémy, jak zastavit tento propad. Při analyzování všech příčin a aspektů v drtivé většině názorů skončíme u práce s mládeží,“ říká autor reportáže Václav Mrázek.V rámci studia Licence A – trenér mládeže FAČR je mimo jiné jedna z povinností absolvovat stáž v Českém nebo zahraničním profesionálním klubu. Jako studenta zmíněného kurzu, mne tato povinnost přivedla k myšlence pokusit se získat srovnání systému práce s mládeží u nás a jinde.
První část reportáže byla zaměřena na koncepci a strukturu klubu 1. FC Norinberk, druhá část pak na cíle v jednotlivých kategoriích, na spolupráci se školami a na scouting.
Jednotlivé tréninky vždy obsahují kondiční část zaměřenou na dynamiku, sílu a rychlost. Díky standardizovaným cvikům hráči dokonale ovládají techniku jednotlivých cviků a jsou schopni i samy si vést fáze tréninkové jednotky s určeným obsahem.
Využívání centrální metodiky tréninku - kondice
Kondiční metodiku všech týmů pokrývá:
- trenér A-týmu Andreas Beck
- kategorie dorostu Pelegrino Matarazzo
- kategorie žáků Andreas Jank
V tréninkových jednotkách všech kategorií, zvláště pak v úvodní části, se objevují prvky dynamického strečinku a agility.
V kondičních tréninkových jednotkách navíc plynometrie, balanční cvičení (balancestep), kombinace silových, koordinačních a rychlostních cvičení, často za účasti míče.
Běžnou praxí je 30-60 minut v posilovně, poté 60—70 minut na hřišti.
Maximální důraz na správnost technického provedení od nejmladších.
Pro trénink a diagnostiku vytrvalosti je využíván tzv. YOYO test
Probíhají samostatné kondiční tréninky hráčů.
Využívání tzv. REHA = aktivní regenerace a kompenzace – měkká dráha 750 metrů pro aerobní běhání.
Nastavená posloupnost se dobře odráží při pohledu na tréninkové jednotky jednotlivých kategorií. Jednotlivé kategorie využívají stejných nebo podobných, především herních cvičení. V nejmladších je větší poměr průpravných cvičení, která následně navazují na herní cvičení.
Využívání centrální metodiky tréninku – herní dovednosti
V herních činnostech jednotlivce (HČJ) u mladších kategorií je kladen důraz na „kritická místa“ a detail, u starších zjevně osvojeno a používáno
Směrem od nejmladších kategorií ke starším se přímo se přímo úměrně zvyšuje poměr techniky a taktiky.
V tréninkových jednotkách od U14 převažují herní cvičení a průpravné hry nad průpravnými cvičeními, jež jsou využívány především v úvodních částech tréninkových jednotek.
Herní cvičení a průpravné hry jsou zaměřené na kreativitu hry s prostorem a vzájemnou součinnost, rychlost rozhodování společně s technikou (malé formy hry).
V herních cvičeních a průpravných hrách neustále využívání tří skupin (3 barvy), časté zapojování brankářů jako hráčů.
Obrovský důraz na razanci přihrávek = schopnost ovládání míče rychlost hry, dále také na neustálý pohyb hráčů.
Využívání stejných cvičení od U14 až po A tým pouze s rozdílnou úrovní náročnosti a kritérií.
Překvapivá oproti zkušenosti v naší zemi je profesionalita přístupu ke všem aspektům sportovní přípravy a vzdělání už od kategorie starších žáků. Příprava probíhá ve velice přátelské atmosféře už po příchodu do areálu.
Nikdo nikoho do ničeho nenutí, cesta a cíle jsou zřetelné, kdo nechce touto cestou jít, končí.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.