Teambuilding aneb cesta k úspěchu skrz budování týmu
- Podrobnosti
- Milan Holub
- Zobrazení: 10522
Holandský fotbalista a trenér Marinus Jacobus Hendricus "Rinus" Michels "vynalezl ofsajdovou past a totální fotbal" se kterým nejprve Ajax Amsterdam a posléze národní tým Holandska získal sympatie a úspěchy na stadiónech celého světa.
Pro svůj autoritativní styl a tvrzení "fotbal je válka" se mu přezdívalo Generál a o tom jak v této válce uspět se s vámi podělí v knize, se kterou Vás zde na www.trenink.com budeme průběžně seznamovat.
Rinus Michels v letech 1947 - 1957 odehrál 257 zápasů za Ajax Amsterdam a 5 utkání za národní tým Nizozemí. Jako trenér se do Ajaxu vrátil v roce 1965 a během šesti let čtyřikrát vyhrál holandskou ligu, třikrát národní pohár a v roce 1971 po triumfu v PMEZ odešel do Barcelony a po té, co v roce 1974 vyhrál Primera Divison, se stal trenérem národního týmu Nizozemí. Později také trénoval v USA a trenérskou kariéru ukončil v roce 1989 v Bayeru Leverkusen
Rinus Michels: Teambuilding aneb cesta k úspěchu skrz budování týmu
Kapitola (1)
V této knize jsem se pokusil shrnout své zkušenosti z let trénování mládežnického, amatérského a profesionálního fotbalu. Všechny tyto úrovně, ať již v jakémkoliv prostředí, mají pro trenéra jednoho společného jmenovatele - potřebu pozitivním způsobem ovlivňovat kvalitu výkonu. K tomu vám pomáhají tři základní prvky: kvalita hráčského kádru, nálada v mužstvu a mechanismy budování týmu.
Samozřejmě, že základním kamenem jsou hráči, se kterými pracujete. Každý z nich je jedinečnou osobností přicházející z jiného sociálního prostředí. Každý z nich touží po privilegovaném zacházení a má svou vlastní představu o své roli v týmu. Fotbal všichni milují, ale každý z nich je jinak ochotný a schopný pracovat pro vítězství týmu. Tito jednotliví nositelé osobních zájmů musí být přetaveni do jednolitého týmu, pro jehož úspěch musí být schopni dát ze sebe to nejlepší v boji se společným nepřítelem a tohoto cíle může dosáhnout pouze jediný člověk - trenér.
Ten má nesnadný úkol. Na jednu stranu musí respektovat osobnosti jednotlivých hráčů a na druhé straně je musí ovládnout tak, aby se dokázali obětovat pro společný cíl - pro vítězství. Tato dvojí role provází trenéra pouhých třistašedesátpět dní v roce a klidně jí můžeme říkat "Team Building" (budování týmu) - nejdůležitější nástroj ke zlepšování kvality výkonu mužstva. Někteří trenéři budují mužstvo intuitivně na základě vlastních zkušeností. Jiní se snaží postupovat podle předem připravené šablony. Budování týmu je, dle mého názoru proces, při kterém se musí postupovat krok za krokem.
Během několika posledních let je pro fotbal na špičkové úrovni charakteristické výrazné zdokonalování týmového bránění a proto, chceme li uspět, musíme klást důraz na individuální a týmové schopnosti při přípravné a útočné fázi hry.
Tuto knihu jsem napsal, abych se podělil o své celoživotní zkušenosti a snad tím pomohl všem těm, kteří chtějí zlepšovat úroveň hry, skrze komplexní a cílené budování týmu.
Kapitola (2)
Mezi video nahrávkami úspěšných zápasů Ajaxu, Barcelony či holandského národního mužstva mám pásek, na kterém je zachyceno jak dirigent Leonard Bernstein pracuje s newyorskou filharmonií. Jeden muzikant lepší než druhý. Světová extratřída. Bernstein jednoho po druhém požádá, aby zahrál kousek ze svého partu. Soustředěně poslouchá, tu a tam souhlasně pokývá hlavou a posléze opatrně volí slova: "Individuálně jste jedineční, ale ke skvělému orchestru je před námi daleká a obtížná cesta."
Fotbaloví trenéři jsou často přirovnáváni k dirigentům. Jediným úkolem dirigenta není vybrat hráče, který svůj part zvládne, ale dirigent stejně jako trenér musí zvolit takového hráče, který bude ladit ze zbytkem souboru a výsledný dojem musí být vyšší než pouhý součet individuálního přínosu jednotlivců. Tak tomu má být u místního pěveckého sboru dobrovolných hasičů stejně tak jako v Realu Madrid.
Fotbalový trenér musí z jedenácti individualit vytvořit tým, který bude usilovat o vrcholný týmový výkon a já si dovolím tvrdit, že práce dirigenta je mnohem snazší. Fotbalový tým je během zápasu pod neustálým tlakem soupeře, který dělá vše, co je v jeho silách, aby se hrálo podle jeho not. Filharmonici sedí na polstrovaných židlích a nic jim nebrání v soustředění na výkon. Fotbalisté? Zapomeňte. Mužstva se střídají v držení míče a žádný z hráčů se nemůže podívat do notového sešitu, aby věděl kudy dál. Během devadesáti minut se nepřetržitě mění kulisy i se zápletkou a vy máte zlomky vteřiny, kdy na vašem rozhodnutí závisí, zda se bude hrát něco veselého a nebo smuteční pochod. Většinou to je tak, že veselka pro jednoho je funusem pro druhého a tak se všichni snaží, aby zrovna u nich bylo veselo.
Kapitola (3)
Nejlepší hráči jsou ti, kteří si se vším děním na hřišti umí rychle a správně poradit a jimi zvolené řešení pomůže týmu k dosažení požadovaného výsledku. Fotbal je natolik komplexní a nepředvídatelný, že není možné dosáhnout absolutní dokonalosti a možná pro onu nepředvídatelnost se jedná o celosvětově nejpopulárnější sport. Pochopitelně, že každý trenér - a tím spíše na té nejvyšší úrovni - o dokonalost usiluje. Kvalita hráčského kádru je tím co mu v tom pomáhá - případně brání. Strastiplnější je rok od roku cesta k bezchybnosti. V poslední době se mnohé změnilo. Stupňuje se tlak obchodních zájmů a s ním i pozornost médií a tak postupně přibývá důvodů, pro které musíte v neděli vyhrát a nebo alespoň neprohrát. Musíte splňovat očekávání představitelů, sponzorů a fanoušků klubu, který vás zaměstnává. Na té nejvyšší úrovni se musíte kvalifikovat do Ligy mistrů a v župní ani v zahrádkářské lize nesmíte sestoupit.
Komerční zájmy jsou nepoměrně silnější u profesionálního fotbalu, ale požadavek úspěchu se stupňuje i u amatérských klubů a tak je každý zápas důležitý. Vítězství nepřináší pouze čest a slávu, ale u předních klubů je s ním spojená účast v lukrativních mezinárodních soutěžích a u všech dalších se od úspěchu odvíjí přízeň či nezájem sponzorů, od čehož se odvíjí rozpočet pro další sezóny.
Lidová zábava je nemilosrdnou válkou o peníze. Všichni hledají způsob jak zvýšit svou úspěšnost. Během několika let se výrazně zlepšila úroveň obranné činnosti všech mužstev a kdo chce vyhrát, na toho jsou kladeny mnohem vyšší nároky v přípravné a útočné fázi hry jednotlivců potažmo celého mužstva. Špičkoví hráči již těžko mohou být lepší, ale mnohého lze dosáhnout skrze zlepšování jejich spolupráce v rámci mužstva a tak je nutné již od přípravky a hlavně pak ve věku přechodu mezi dospělé (18 - 21) u hráčů systematicky pracovat na jejich součinnosti v mužstvu a individuální dovednosti musí být rozvíjeny souběžně s jejich využitím využíváním v taktickém plánu mužstva.
Na nejvyšší úrovni se součinnost týmu stává rozhodujícím faktorem na cestě k úspěchu a právě na tomto poli se nachází nejvíce prostoru ke zlepšování. Pochopitelně, že trenéři se snaží zmapovat všechny faktory ovlivňující konečný výsledek a skrze jejich analýzu najít mechanismy budování týmu a způsoby jak na ně pozitivně působit. Několik posledních let jsem věnoval studiu tohoto fenoménu a snažil jsem se při tom využít všechny znalosti a zkušenosti, které jsem získal za sedmadvacet let trénování ve špičkových klubech. V této knize se s Vámi chci podělit o výsledky tohoto úsilí.
{moscomment}