Trenérskému portálu trenink.com poskytli poslední rozhovory dva prvoligoví trenéři - trenér Michálek z Plzně a trenér Cipro, který se momentálně pokouší o návrat s Dynamem České Budějovice do nevyšší soutěže.

Dnes portálu trenink.com poskytl rozhovor další reprezentant, v současné době hráč Red Bull Salzburg Vratislav Lokvenc, kterého v Eden-reha ve městečku Donaustauf u Regensburgu, kde prodělává rehabilitaci po operaci předního křížového vazu zpovídal Kamil Turoň a dnes přinášíme druhou závěrečnou část rozhovoru.

V první části rohovoru Vratislav Lokvenc hovořil především o své rehabilitaci po operaci předního křížového vazu a o rozdílech mezi trenéry a tréninkovém procesu v jednotlivých klubech kde ve své profesionální kariéře působil.

Na co třeba, protože trenér Jara si tě vlastně vytáhl z Německa do Rakouska, on klade důraz? Na koordinacie, herní tréninky nebo kondici, zhruba procentuálně jestli by jsi to mohl vyjádřit, jak se čemu tak věnujete? Samozřejmě záleží na různých obdobích, ale když budu brát například hlavní období?

Když to vezmu z toho obecného pohledu, tam si myslím, že z něho vyzařuje klid. Je jako osobnost. Je to velmi chytrý trenér a většinou klade důraz ani ne tak na tréninky jako na zápas.

Tam třeba trenér řekne, vím že jste někdo unavený v pondělí, někdo v úterý, někdo ve středu, trénujte tak, aby jste se nezranili, abyste ale dobře potrénovali, ale v sobotu, v neděli potřebuju stoprocentní výkon a to si myslím, že takové mínění mám i já.

Trénovat člověk musí, ale když trénuje člověk dobře v týdnu, pak prohraje v sobotu, v neděli, tak to nepřinese nic. Lepší je míň trénovat a do zápasu dát 100 % a vyhrát,takový důraz na to klade on.

Jaký je třeba rozdíl v Čechách a v Německu se strečinkem? Jsou někteří trenéři, kteří to u nás stále zatracují, naopak v zahraničí už minimálně 15 let se tyto metody samozřejmě dělají, je jasné, že trenér na úrovni krajského přeboru nemá tolik času na tyto věci, jako trenér v první lize, kde je vlastně hráč denně v tréninkovém cyklu, jaký je rozdíl v této věci?

Myslím si, že to začíná už odmala. Tyto věci by měli dělat už kluci žáci. Když vlastně vezmu v potaz od takových 13-14 let do těch 18-ti by se tomu měli věnovat asi hodně, protože tam je největší nárůst svalové hmoty a růstu takového, takže tam si myslím, že tomu by se asi měli věnovat opravdu hodně, tady v těchto letech a pak si myslím, že to pokračuje dál jako před tréninkem, ale i po tréninku.

Určitě deset minut před tréninkem, deset minut po tréninku by tomu měl člověk věnovat, protože se pak vyhne všelijakým zraněním, nataženým svalům, natrženým svalům a člověk nemůže jen prostě hrát fotbal, musí ten sval také protáhnout, aby byl trošku elastičtější a myslím si, že je to pak znát i na výkonu.

Záleží na každém trenérovi, jestli se tomu věnuje před začátkem tréninku nebo v tréninku, to si myslím, že nehraje takovou roli, ale já si myslím, že asi každý třeba než kopne do balónu, by se měl trošku protáhnout, trošku se proběhnout, trošku zahřát ty svaly a to říkám, co jsem zažil v Německu nebo i v Rakousku, děláme to i na reprezentačních srazech, ve Spartě tomu bylo tak.

Jak probíhá reprezentační trénink?

Reprezentační trénink je úplně o něčem jiném než klubový trénink. Tam se prostě jedná spíše o herní kvalitu, aby se člověk udržel v té kvalitě jako když je ten hráč v klubu a normálně trénuje. Tam se toho moc natrénovat nedá, je to opravdu od všeho něco, ale nic chaotického, jenom nějaká taktika, nějaké taktické pokyny, nějaké signály, strečink a takové, ale říkám, ty tréninky jsou úplně o něčem jiném.

Všechno děláme jako v normálním tréninku v klubu, že prostě začne trénink, rozběhání s Jardou Šilhavým a pak se protáhneme, následuje nějaká koordinace a vždy to trvá 20-25 minut.

Pak opět nějaké běhání a teprve pak přijde nějaký nácvik situací, a teprve potom nějaká střelba nebo něco podobného, ale jak říkám, u každého trenéra je to prostě jiné. V reprezentaci je to přesně tak jak jsem to popsal a na ty srazy se opravdu hodně těším.

Liší se skladbou zimní nebo letní přípravné období v zemích, kde jsi doposud působil?

Příprava se lišila jen v zimních období v Německu, kdy to období tam bylo krátké a tam se začínala liga vždycky koncem ledna, takže tam byl čas na přípravu 14 dnů, 3 týdny maximálně a vlastně hned se hrálo, takže nebyl to žádný driják, jako byl v Čechách nebo teď v Rakousku, a myslím si, že to bylo lepší i pro hráče.

Jakou řečí trenér s hráči ve vašem klubu komunikuje, když se v kabině nachází hned několik národností?

Měl by mluvit takovou řečí, jakou se v té zemi mluví a třeba v Německu a i v Rakousku, ti trenéři mluví německy. Ve Spartě jsem například zažil Sunndermana, který byl Němec a který na počátku komunikoval přes Borovičku, který překládal. Uměl německy a dokonce jsem později zažil, že nám dokonce i v Českých Budějovicích, kde nám před zápasem dal přípravu v češtině, takže říkám, ten trenér se musí naučit takovou řeč, která se mluví v kabině.

Hráči asi samozřejmě taky, že jo?

Hráči, no myslím si, že hráči, by měli mít předpoklad a snahu se učit.

Cítíš na sobě, že jako zahraniční hráč v Rakousku, jsou na tebe kladeny větší nároky než na domácí?

Nemyslím, protože máme v klubu několik cizinců a vždycky jsme tam měli 8 až 10 cizinců a ty požadavky jsou kladeny na každého stejně, takže možná by to bylo jiné, kdybychom tam byli jeden, dva, tak by to asi bylo jiné, ale teď co jsme třeba v evropské unii ,tak se to bere jinak volněji.

Poslední otázka, ještě se sice neloučíš s fotbalovou kariérou, ale určitě tě něco nahlodává, zmínil ses, že máš trenérskou licenci, co budeš dělat, až skončíš s fotbalem, už jsi něco takového plánoval?

Nic takového jsem neplánoval, až skončím, tak teprve pak se rozhodnu. Nedá se nic plánovat, opravdu nevím. Říkám, chtěl bych co nejdéle hrát fotbal, snad to půjde a chtěl bych u toho vydržet co nejdéle.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho sportovních i osobních úspěchů.

{moscomment}