SERIÁL Polovina týdne na stránkách portálu fotbalových trenérů www.trenink.com bude opět patřit nahlédnutí do minulosti. Tentokrát čtyřdílnému seriálu seriálu trenéra Jakuba Havránka, který nabízí našim čtenářům inspiraci pro nácvik střelby.
Název seriálu je Střelecké cvičení nad vápnem. Cílem trenéra je v těchto velmi jendoduchých střeleckých cvičeních pracovat na individuálních herních činnostech jendotlivých hráčů.
Cvičení jsou pro věkovou kategorii starších žáků a hráčů dorostu nebo dospělých.
Střelecké cvičení nad vápnem (1.část)
Cílem dnešního cvičení je nácvik a zdokonalování individuálních herních činností jako je driblink, přihrávání, převzetí míče, střelba. Lze jej využít i jako herně-kondiční cvičení na stimulaci rychlostní vytrvalosti.
Střelecké cvičení nad vápnem (2.část)
Organizačně nenáročné cvičení na střelbu můžete zařadit do průpravné, hlavní nebo závěrečné části tréninkové jednotky. Lze jej využít i jako herně-kondiční cvičení na stimulaci rychlostní vytrvalosti.
Střelecké cvičení nad vápnem (3.část)
Díl zaměřený především na individuální herní činnosti jednotlivých hráčů. Při vyšší intenzitě provádění a menším počtu hráčů lze toto cvičení využít k rozvoji rychlostní vytrvalosti specifickou formou.
Střelecké cvičení nad vápnem (4.část)
Cvičení zcela bez problémů ho zvládnou žákovské týmy a starší věkové kategorie. Organiazčně nenáročné cvičení na střelbu můžete zařadit do průpravné, hlavní nebo závěrečné části tréninkové jednotky.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.