Mládežnický trenér Petr Nogol, v současné době působí u mladších žáků FC Vsetín, se k trénování dostal, tak jak to je obvyklé - přes syna, kterého přivedl na fotbal a zůstal tam s ním. Postupně si doplnil trenérské vzdělání a v současné době je držitelem licence UEFA B.

V rozhovoru, který je prvním v sérii „Trenéři na střídačku“, jsme se dotkli problémů menších regionálních klubů, filozofii výchovy hráčů v klubu a problémů se kterými se setkávají současní trenéři mládeže, který vedle trénování běžně chodí do práce, třeba ve směnném provozu.  

V současné době působíte jako hlavní trenér věkové kategorie mladších žáků klubu FC Vsetín. Jak jste se dostal trénování mládeže?  

K trénování jsem se dostal tak nějak náhodou. Přivedl jsem svého čtyřletého syna na trénink a zůstal jsem taky. Začínal jsem trénovat v Ratiboři.

 

Jak dlouhou působíte u svého současného týmu? S kolika hráči pracujete a jak často trénujete?

Na Vsetíně jsem od léta loňského roku, tedy od poloviny roku 2017. Začal jsem jako asistent u věkové kategorie U13.  Kategorii U12 vedu jako hlavní trenér od října 2017. V týmu mám 15 hráčů. Trénujeme sedmkrát ve 14 denním cyklu, jeden týden tři tréninky, druhý týden čtyři tréninky.

 

Co se vám u svých daří u svých svěřenců zlepšovat, v jaké oblasti vidíte největší posun kupředu? 

Jde nám především nastavenou filozofii výchovy celého týmu, v těchto kategoriích dbáme především na individuální schopnosti hráčů, řešení soubojových situací jeden na jednoho spojenou se schopností vedení a ovládání míče.

Kde naopak vidíte největší rezervy? Kde je potřeba se zlepšit a proč si myslíte, že zrovna v této oblasti máte problémy? 

Má to přímou vazbu s předchozí otázkou.  Musíme dbát na individuální schopnosti a dovednosti, které se musí naučit co nejdříve, čím jsou hráči starší, tím se vše učí hůř a hůř. Samozřejmě se blíží doba, kdy se zaměříme na kombinace a taktiku.

 

 

Mohl byste z vašeho pohledu popsat obecné problémy současného mládežnického fotbalu?

Podle mě je celkově mládežnický sport a ne jenom fotbal špatně nastavený. Chybí peníze pro mládež a s tím sportovní školy, akademie s profesionálními trenéry. Ale abychom nehodnotili jenom ty nejtalentovanější mládežnické fotbalisty. Podívejme se na vesnice, jak tam ubývají hráči a kde jak chybí trenéři. Málo kde jsou dnes ti obětavci, kteří za “díky” jsou ochotni trénovat. 
 
 

Co vás na spolupráci s fotbalisty nejmladších věkových kategorií nejvíce baví? Co vás na této práci nejvíce naplňuje?

Jednoznačně je to jejich radost ze hry. A když vidíte, jak se zlepšují, tak jsem spokojený taky.

 

Je těžké je z pozice trenéra regionálního klubu skloubit trénování se zaměstnáním, rodinou a dalšími povinnostmi? Co by vám usnadnilo vaši práci?

Tak v mém případě je to momentálně těžké hodně. Pracuji na směny a když mám odpolední, dobu kdy jsem na trénincích si nahrazuji, naštěstí mi v práci vychází vstříc, ale je běžné, že jsem v práci od deseti dopoledne do deseti večer kromě tréninku. 

Usnadnění by bylo mít jen ranní nebo se věnovat trénování profesionálně. Možná kdyby trenéři měli pravidelný příspěvek za trénování od svazu, mohli by vzít i hůř placenou práci a mít jen ranní.

 

Nejmladší věkové kategorie nejsou jen o fotbale. Na co se zaměřujete? Na hřišti i mimo něj?

Samozřejmě, trénování přípravek, žáků vlastně celkově mládeže není jen o samotném výkonu na hřišti, ale o formování hráčů jako osobností. Trenéři by měli mít přehled o prospěchu, chování i dalších zálibách svých svěřenců mimo hřiště.

 

Máte od klubu dostačující materiální a termínové podmínky na svoji práci nebo je co zlepšovat? Co vám nejvíce chybí?

Určitě je pořád co zlepšovat, ale myslím si, že malými krůčky se to pořád daří. Vše je závislé na financích. Momentálně jsou v rekonstrukci staré šatny, a co nevidět se budou stavět nové.

 

Jakou podporu cítíte ze strany rodičů? Pomáhají vám? Jaká je spolupráce? Máte v klubu kodex rodičů? 

Protože jsem u týmu zatím krátce, tak rodiče ještě pořád poznávám, ale myslím si, že spolupráce je dobrá, ať už je to pomoc při zápasech, při přípravě hřiště, zajištění pořadatelské služby nebo pomoc při turnajích.

 

Řešíte s hráči a jejich rodiči pitný režim či stravovací návyky? Máte v této oblasti nastavena týmová nebo klubová pravidla?

Je pravda, že k tomu jsem se ještě neodhodlal. Jediné na čem dbám, je včasná večerka před utkáním.

 

Jste držitelem trenérské licence UEFA B. Co vnímáte pozitivního na trenérském vzdělávání v ČR? Co se vám naopak nelíbí?

Trenérské licence vnímám velmi pozitivně. Určitě alespoň základní licenci C by si měl udělat každý mládežnický trenér. Je škoda, že se nedaří všechny tyto trenéry přesvědčit.

 

Jako pravidelný čtenář portálu www.trenink.com bych chtěl znát vaše oblíbené cvičení, co se vám na něm líbí a proč ho zařazujete do tréninkové jednotky?

Nechci psát jedno dvě cvičení. Hodně se nechávám inspirovat cvičením, kde jsou narážky v pohybu všech hráčů. Naučit hráče po přihrávce nestát, ale naopak znovu si naběhnout.

 

Protože tento rozhovor vznikl v projektu "Trenéři na střídačku", tak mi prozraďte trenéra mládeže, se kterým byste si rád přečetl rozhovor na stránkách www.trenink.com?

Kandidátů je hodně, ale dva kandidáty mám. Tomáš Drábek ze Sokola Jarcová a Ondřej Koňařík ze Zašové, oba dva trenéři mládeže v okrese Vsetín.

 

Děkuji za rozhovor.

 

TIP REDAKCE