Dnešní průpravná hra je určena pro deset až šestnáct hráčů, pro věkovou kategorii žáků a věkově starších týmů. .Průpravnou hra Attack, kterou v českém překladu přináší magazín fotbalových trenérů trenink.com, je z obsáhlého archivu trenérského portálu www.and-again.com a jejímž autorem je trenér Jeff Orient.
Průpravná hra je zaměřena především na pohyb hráčů bez míče, změnu těžiště hry, budování týmové hry mužstva (teamwork) a schpnost hráčů prosadit se postupným útokem proti zformované, ale početně oslabené obraně.
Cíl průpravné hry:Cílem této průpravné hry je schopnost útočících hráčů prosadit se proti zformované, ale početně nekompletní obraně pomocí rychlého přenášení těžiště hry, vhodným výběrem místa uvolnit prostor pro zakončení.
Popis průpravné hry:
- hrací plochou je polovina hrací plochy
- na brankové čáře je velké branka s neutrálním brankářem
- tým je rozdělen na tři barevně odlišená družstva po 3 (4,5) - průpravná hra se hraje v počtu 3+3:3+1
- dva ofenzivní týmy útočí proti jednomu defenzivnímu a hráči řeší situace 6:3
- úkolem útočníku je během 3 minut nastřílet co nejvíce branek
- úkolem bránícího týmu odehrát míč mimo hrací plochu
- každá nová akce začína rozehrávkou ze středového kruhu
- po 3 minutách se role týmů mění, jedna z trojic jde bránit a obránci útočí
Varianty:
- poměr hráčů lze změnit na 7:4, 5:3
- bránící hráči mají za úkol po získání míče zašlápnout míč na obvodu hrací plochy
- bránící hráči mají za úkol po získání míče odehrát míč do pole přes středovou čáru
- po zakončení se hned vymění role týmů, obránci jdou útočit a mužstvo které vystřelilo pak bránit


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.