Průpravná hra Boxed-in je zaměřená na zlepšení hry v křídelním prostoru, uvolnění těchto prostorů pro následný centr a prosazení se útočníků v pokutovém území. Průpravnou hru je vhodné zařazovat do hlavní části tréninkové jednotky. Toto cvičení je určeno pro kategorii starších žáků, mladšího dorostu a případně starší fotbalisty.
Cíl herního cvičení: Zlepšit hru v křídelních prostorech, schopnost odcentrovat z křídelních prostorů a především prosazení se a zakončení útočník v pokutovém území proti soupeři.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem je polovina hřiště s velkou brankou a brankářem
- na polovině jsou v krajích malé branky (2-3 metry)
- hráči jsou rozdělení do dvou barevně odlišených mužstev 8:6+1
- v pokutovém území se pohybují hráči v poměru 3:3
- mimo pokutové území je pak poměr hráčů 5:3
- pět útočících hráčů se kombinační hrou snaží prosadit v křídelních prostorech a následně odcentrovat
- po centru se hra odehrává v pokutovém území 3:3, doku akce neskončí
- další akci začínají útočící hráči rozehrávkou z poloviny hřiště
- pokud míč získají bránící hráči, tak se snaží míč dopravit do malých branek na polovině hřiště
Varianty:
- na polovině hřiště jsou velké branky s brankáři
- útočící nebo bránící hráči mají omezený počet dotyků (2,3)
- brankář po chycení míče smí pouze vyhazovat
- po získání míče obránci se (1,2) z pokutového území mohou zapojit do protiútoku


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.