Sdílejte:
Druhým cvičením tohoto týdne, které přináší magazín fotbalových trenérů trenink.com je průpravná hra, kterou na svých stránkách uveřejnil trenérský portál www.flashdrills.com, který nabízí placený přístup do svého archivu, ale některá z cvičení jsou stále volně přístupné. Průpravná hra All-up and all-back game je zaměřená na zlepšení kompaktnosti a soudržnosti mužstva, prolínání řad, zkracování herního prostoru do hloubky a rychlý přesun těžiště hry do hloubky. Průpravnou hru je vhodné zařazovat do hlavní části tréninkové jednotky, případně do její závěrečné ásti. Hra je určena pro kategorii žáků, mladšího dorostu a případně i starší fotbalisty.
Cíl herního cvičení: Cílem této průpravné hry je zlepšení kompaktnosti a soudržnosti mužstva, prolínání řad, zkracování herního prostoru do hloubky a rychlý přesun těžiště hry do hloubky. Hru je možno s úspěchem záměrně užít jako kondiční cvičení.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem je polovina hřiště s velkými brankami a brankáři
- hráči jsou rozdělení do dvou barevně odlišených mužstev 8:8
- na hřišti je vyznačena půlící čára
- branku lze dosáhnout tehdy pokud všichni útočící hráči jsou na útočné polovině
- pokud mužstvo branku obdrží a jeho hráči zůstanou na útočné polovině, tak branka platí za tolik gólu kolik bylo na útočné polovině +1.
Varianty:
- útočící hráči mají omezený počet dotyků (2,3)
- brankář po chycení míče smí pouze vyhazovat
- přihrávka přes půlící čáru musí být maximálně do výše kolen
- počet dotyku (2,3,4) závisí na postavení hráče na útočné nebo obranné části hřiště
- první přihrávka po zisku míče musí směřovat vpřed
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.