Trenér Michálek předtím u týmu působil v roli hlavního kouče v sezoně 2002/2003, kdy Viktorii už počtvrté ve své kariéře přivedl do nejvyšší soutěže. V závěru jara 2004 byl konzultantem Františka Cipra, který momentálně působí v Dynamu České Budějovice a se kterým přineseme rozhovor v následujících týdnech.
Rozhovor proběhl v Žinkovech, kde hráči absolvovalii soustředění zaměřené na nabírání kondice.
Pane Michálku, mohl byste prosím, trošku rozvést to, co je náplní tohoto soustředění?
Vysloveně kondiční náplň je na začátku přípravného období. Je 5ti-denní a trénujeme v podstatě 3krát denně s tím, že dopoledně se zaměřujeme řekl bych aerobní vytrvalost, toznamená že hráči absolvují více delší běhy v určitých intervalech, kdy se střídají běhy v lese, kolem Žinkovského rybníka s tím, že se sleduje pochopitelně frekvence. S tím, že chceme, aby se tito hráči pohybovali v tepové frekvenci 150 až 170.
Celková metráž těch běhů je tak těch 10 km, někdy pod 10 km. Odpolední tréninky jsou řekl bych přibližně stejné. Tady je krásná velká hala, kde využíváme míč, kdy polovina hráčů má techniku s balónem to znamená např.že polovina si zahraje na zpestření vždycky 4 proti 4 s brankáři + přihrávka + technika s míčem a druhá polovina posiluje. Po takových 45 minutách se obrátí a vymění se tyto úlohy.
Večerní tréninky jsou různé. Večerní trénink je buď zaměřen na koordinaci pohybu, tzn., že je zde hodně obratností.. Hráči absolvovali taky hodinový trénink aerobiku, což bylo velice zajímavé. Takže ty večerní tréninky na koordinaci pohybu, jsou v podstatě přibližně stejné, takže tréninková náplň se nemění. Večerní tréninky trvají 60 minut.
Zhruba s jakou intenzitou to hráči dělají?
Myslím si, že pokud dělají obratnost, tak je to dobře, pokud je tam do toho vložená nějaká zábavná hra, pak je to spíše na nějaké zpestření. Tepová frekvence se při té koordinaci nějak neměří, na tepovou frekvenci se zaměřujeme při dopoledních bězích, kdy jsme na to dva a ti hráči se kontrolují, trénují velice dobře až překvapivě a myslím si, že v Plzni řada tady těch mladých hráčů roste a zase zanedlouho si myslím, že úplně neznámí hráči že skočí do I. ligy.
Jak vypadá takový trénink brankářů? Spolupracují s mužstvem nebo se připravují individuálně s asistentem Čalounem nebo jak to celé asi tak probíhá?
Tak dopolední tréninky si vede trenér, specializovaný trenér brankářů pan Čaloun sám, tam bych řekl, že do toho já nezasahuji, je to hodně o obratnosti, síle a pochopitelně, že do toho přijde i míč, odpolední tréninky absolvují již s námi, večerní taky. Máme tady 3 brankáře, je tady Ticháček, Mucha a Krbeček.
Co bude následovat po tomto kondičním soustředění? Co budete dělat do poloviny února kromě přípravy zápasů, jak budou vypadat asi tréninky a tréninkové jednotky?
Máme to rozdělené asi tak, že do 20. ledna trénujeme pořád hrubou přípravu, tzn. velký objem práce, intenzita není taková. Toho bychom chtěli potom docílit v závěru zimní přípravy, takže po návratu do Plzně se hodně bude měnit prostředí, tzn. budeme chodit běhat do lesa, do okolí Plzně, trénovat na umělé trávě, budeme ještě hodně využívat posilovnu i tunel ve Štruncových sadech, takže hodně zpestření, aby pořád hráči netrénovali na jednom místě, balón tam pochopitelně je, jsou tam i přípravné zápasy. Pořád si myslím, že na výsledcích nejsem zaměřený, jestli vyhrajeme nebo prohrajeme.
Hodně příležitost dostanou hlavně ti hráči, o kterých chceme zjistit, jestli budou mít postupem času na to, aby zde hráli.
Pak odjíždíme na soustředění do Sence za Bratislavou, kde znova hrajeme velice kvalitní utkání s Rožmberkem. Takže tam už se zaměříme, abychom zdokonalovali jak obrannou fázi mužstva, tak útočnou fázi mužstva.
Jste znám tím, že jste vlastně plzeňský patriot a velkou část života jste věnoval mládeži, jste určitě odborník na slovo vzatý v tomto odvětví, mohl byste zhruba specifikovat, jak se liší tyto tréninky od té mládeže až po muže?
Já trénuji od mládežnických až po nejvyšší dorostenecké mužstvo, z něhož byli kluci vlastně pomalu dospělí, 18letí, kdy zátěž se zase tolik neliší, ale pochopitelně, že tam musel dát člověk pozor na určité momenty při posilování, protože tam toho posilování nebylo tolik, jako je tady u těch chlapů, určitě těch tréninků bylo míň v týdnu, zvlášť v zimní přípravě než je třeba u těch chlapů, ale jako tréninky se příliš neliší, tím, že Viktorka Plzeň má vždycky, řekl bych, velice kvalitní dorostenecké mužstvo a teď v současném kádru, který je momentálně tady v Žinkovech, z těch 26 je 14 hráčů, které jsme si vychovali z dorostu.
Takže de facto všechny tyto hráče znáte? Řekněme, co byste poradil trenérům, kteří trénují na nižší úrovni, ať je to od okresního přeboru do kraje, na co by se měli zaměřit, aby popřípadě jak dorostenecké kategorie, tak popřípadě i mužské by mohly někdy dodat talent do vaší třídy, resp. skupiny?
Předem řeknu, že tady tyto trenéry hrozně obdivuji a vážím si jich, protože jejich práce nikdy není v žádném klubu doceněna tak, jak by měla, protože to je vysloveně obětavost, s kterou oni s těmi zvlášť mladýma pracují.
V dnešní době bohužel fotbal spěje k tomu, že je rychlejší, tvrdší, důraznější, takže při výběru talentů pochopitelně záleží na tom, jestli už hráči jsou stavění pro to, aby mohli být rychlostní typy a ty mají velkou šanci uspět ve vrcholovém fotbalu, pokud hráč už v mládeži je pomalejší, tak musí to být pak už tak výjimečný talent, aby uspěl u dospělých a jsou to doopravdy už malé výjimky.
Dneska spíš se uplatní hráč, který je rychlý, bojovný, a může být méně technicky vybavený, ale má daleko větší šanci uspět ve vrcholovém fotbalu, než jak říkám pomalejší hráč, který třeba s tím balónem umí víc.
Máte nebo znáte nějakého takového hráče?
Zrovna teď tady máme jednoho. Vybrali jsme si ho ze Sokolova. Hráč je to rychlý, obětavý, má dobrou odrazovou sílu, takže teď je tady na zkoušku u nás a bude tady 6 neděl a pak se rozhodneme, jestli ho necháme v ligovém kádru nebo ne.
Chtěl bych se ještě zeptat, určitě za vaši trenérskou dráhu jste potkal hráče, kteří s vámi chtěli spolupracovat anebo takoví, kteří šli jakoby proti zdi. Mohl byste někoho jmenovat a být trošku konkrétní, co třeba jste s tím hráčem udělal, když se vám nechtěl podřídit?
Tak já si myslím,že jeden z takových mimořádných byl Dan Šmejkal, který byl doma typem toho pomalejšího fotbalisty, ale prostě nechal se přinutit individuálním způsobem tréninku a dotáhl to tak daleko, až prostě hrál za národní mužstvo a do dneška spolu komunikujeme a přeji mu i věřím do jeho trenérské kariéry všechno nejlepší.
Je jich spousta, na které rád vzpomínám, ale další je teď Milan Barteska, Robert Vágner, kteří oba za mnou přišli teď do Plzně a myslím si, že pro Plzeň dělají velké služby.
Někdo z těch negativních?
Tak pochopitelně, že ti negativní byli, ale tam bych nechtěl nějak jmenovat.. Každý trenér nemůže být oblíbený u všech hráčů nebo nemůže vyhovět všem, ale na ty já rychle zapomínám a pouštím z hlavy.
Jste trenér "pes" nebo spíš diskutujete s hráči?
.../zamyslí se/...Neřekl bych, že jsem "pes", ale snažím se,..... ne snažím, ale myslím si, že u trenéra musí být taková přirozená autorita, pokud si to vynucuje jen křičením a nadávkami a pokutami, tak si myslím, že těžko může jako dlouhodobě uspět, pokud je zase úplně hodný, tak v dnešní době taky nemá šanci, musí se prostě najít něco mezi.
Jak jste třeba v mládežnických kategoriích trestal hráče za jejich disciplínu? V 1. lize je to třeba o tom, že mu snížíte prémie nebo ho nepostavíte do základu, jak jste to řešit v těch dorostencích? Poraďte trenérům, kteří tyto problémy řeší. Třeba jako, že někdo nechodí na tréninky a potom jen přijde a chce hrát?
Myslím si, že takový hráč nemá budoucnost, takže s takovým hráčem je potřeba se rozloučit. Zvlášť u těch mládežnických mužstev prostě ti kluci musí mít ten fotbal rádi, hrát ho pro radost a pak teprve může něčeho dosáhnout. Ty tresty, to je takové až poslední a já jsem známý tím, že ani u ligového mužstva prostě netrestám, někdo má sazebník pokut a takovéto věci, to prostě u mě nikdy neexistuje a pokud dám pokutu, tak to za to stojí a to už jsou výjimečné případy.
Poslední otázka, jenom na takové srovnání, máte zkušenost, že jste trénoval TSV Regen (SRN), řekněme, je to tak na naší úrovni asi divize, jak by jste zavzpomínal na tuto působení a v čem je podle vás ten německý fotbal specifický?
V Německu jsem byl 3,5 roku. Docela se přiznám, že se mi tam líbilo a nebýt toho, že se mi nechtělo cestovat, tak jsem tam byl možná dodneška, protože hráči, i když to byli amatéři, tak si prostě plnili své úkoly fotbalové tak, jak měli bez jakýchkoliv námitek a připomínek. Tam byla tréninková morálka a říkám, znovu strašně rád na to působení v Německu vzpomínám a s některými těmi hráči se vídám dodneška a nikdy nezapomenou, když mám narozeniny, přijet do Plzně. Takže mám jenom ty nejlepší vzpomínky.
Děkuji za rozhovor a přeji zdraví, chuť a úspěchy ve vaší další práci. {moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.