Autorem knihy s názvem Fotbal a podtitulem trénink budoucích hvězd a portrétem Pavla Nedvědana titulu je čtenářům portálu trenink.com dobře známý PaedDr. Jaromír Votík, který i po odvolání trenéra Michálka působí jako asistent nového trenéra Františka Straky v prvoligové FC Viktorii Plzeň a zároveň vedoucí katedry tělesné a sportovních výchovy Pedagogické fakulty Západočeské univerzity.Přestože tato kniha nepatří k horkým novinkám, vydalo ji již v roce 2003 nakladatelství Grada Publising, tak se domníváme, že tato publikace by neměla ujít pozornosti žádného trenéra a nejen proto, že na ni volně navazuje kniha Fotbalové cvičení a hry na kterou jsme přinesli recenzi na začátku března tohoto roku.
Jako hlavní impuls k vydání této knihy udává autor v úvodu snahu nabídnout čtenářům (tatínkům, dědečkům a snad někdy i maminkám), kteří se chtějí věnovat svým synům, vnukům nebo dcerám, populárně-odbornou formou základní materiály a teoretické minimum pro zasvěcení do tajů fotbalu a fotbalového tréninku svých ratolestí.
Vedle cílové skupiny "laiků" trenérů má kniha posloužit jako doplňující materiál studia licence C. Důraz je kladen na biologicko-psychologické charakteristiky žákovských kategorií a co je pro začínající trenéry velice důležité, tak je zdůrazňován rozdíl v tréninkovém procesu a další odlišnosti v tréninku dětí a dospělých.
V potaz je nutné brát skutečnost, že kniha obsahuje opravdu pouze základní informace a měla by být odrazovým můstkem pro další trenérské vzdělávání čtenářů.
Kniha obsahuje celou řadu kapitol a podkapitol a v této recenzi nemá smysl na všechny jmenovat nebo dokonce popisovat, protože se jedná vskutku o komplexní nahlédnutí do základů trénování. Pokusím se upozornit na zajímavé pasáže této knihy, části které stojí za povšimnutí, stejně jako drobnosti které se ne tak úplně povedly.
Stává se již pomalu pravidlem věc, která byla již v přecházejících několika recenzích pochvalně zmíněna, že autoři zařazují přehled grafických symbolů před první kapitoly, takže čtenáři neznalí se mají hned na začátku možnost se zvyklostmi v trenérské branži seznámit a orientace v grafických znázorněních je pak snažší. Toto zařazení do úvodu knihy tedy opět kvituji.
Po úvodu knihy je zmíněna historie vzniku kopané a její vývoj až do současnosti spolu s přehledem současně platných pravidel. Pro začínající fotbalisty, stejně jako "začínající" rodiče fotbalistů jsou zde i pravidla Minifotbalu, což je forma se kterou se pravděpodobně setkáte nejdříve a jisté rozdílnosti proti pravidlům tu existují.
Po úvodu do pravidel a historie kapitol je zařazena, snad pro představu rodičů a hráčů co všechno musí zvládnout profesionální hráč a přestože většina hráčů nebude mít fotbal jak své zaměstnání, tak představa toho, co všechno musí hráči zvládnout a že vedle vysoce nadprůměrných příjmů je třeba od hráčů vyžadován vskutku profesionální přístup může mít i výchovný charakter.
Upozornit bych chtěl hlavně na kapitolu Děti nejsou malí dospělí, kterou považuji asi za jednu z nejdůležitějších, protože často chválihodná snaha mnohých "tatínku" trénovat své děti nebo i celé mužstvo vede bez základních znalostí specifických zákonitostí tréninku mládeže ke kopírování, v knize použito slovo "miniaturizace", tréninku dospělých což může vést k nežádoucím reakcím dětského organismu, v extrémním případě i jeho poškození! Kapitola na tento fakt upozorňuje a podrobně popisuje rozdíly.
V kapitole Organizace a formy tréninku je například vysvětleno rozdělení na metodicko-organizační formy nebo třeba rozepsán model tréninkové jednotky, stejně jako tréninkové cykly, jejich plánování a nebo třeba také svým způsobem zcela nelogicky zařazenou podkapitolu nazvanou Kompenzační cvičení, které ve zkratce popisuje uvolňovací, protahovací a napínací cvičení.
Dvě velké a stěžejní po sobě následující kapitoly Nácvik a herní trénink, respektive Herní výkon hráče seznamují rodiče i hráče samotné s jednotlivými základními herními činnostmi jednotlivce, která je třeba zvládnout už v ranném věku a třeba i pod dohledem jednoho z rodičů.
Celá kapitola Herní výkon hráče popisuje jednotlivé činnosti, texty jsou doplněny klasickými ilustracemi Zdenky Marvanové a některé činnosti jsou převedeny do praktické polohy v podobě jednoduchých her a cvičení.
V závěru knihy je několik kratších kapitol jako jsou Herní kombinace, Herní systémy a rozestavení hráčů, Standardní situace nebo Hra brankáře, které knize dodávají kompaktnější co se týká obsahové stránky.
Závěr
V knize se velice snadno orientuje podle piktogramů umístěných vedle důležitých odstavců, čtenář se mže snadno orientovat co je konkrétní popisovaný problémy, co je hra nebo cvičení, co je třeba během tréninkového procesu třeba sledovat a na co naopak upozornit.
Vyčítat knize nedostatek praktických ukázek snad ani nejde, některé se v knize objevují, ale především se zásobníkem vyšla kniha již dříve recenzovaná na trenink.com s názvem Fotbalová cvičení a hry.
Jediný nedostatek knihy, který já považuji za důležitý je fakt, že tato kniha vychází a řada textů je přímo totožná s knihou Trenér fotbalu - Licence "C" a Trenér fotbalu - Licence "B", což je však pochopitelné hned ze dvou důvodů. Tím prvním je autor obou, respektive tří knih, kterým je Jaromír Votík. Druhým pak fakt, že kniha si nedělá žádné odborné ambice, ale je vskutku průřezem a teoretickým základem, který by si měl přečíst nejen každý rodič, který chce své dítě něčemu přiučit, ale i ten který mu chce o poločasovém utkání něco poradit a nedostávat se tak do případného rozporu s pokyny trenérů.
Tuto knihu Fotbal - trénink budoucích hvězd si můžete zakoupit na stránkách www.sportfotbal.cz
Knihu k recenzi pro portál trenink.com za nakladatelství Grada Publising laskavě poskytla RNDr. Ivana Kočí
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.