Komentáře

V letošním roce jsem s trenéry na trenérských licencích začal řešit otázku. Kdo je vlastně úspěšný trenér přípravek? Nebo, jak vedení klubů hodnotí trenéry? Jedná se o otázku, kterou bychom si všichni trenéři, zejména v přípravkách, měli položit před tím, nežli předstoupíme před děti. Důležité je ujasnit si pohled také s rodiči a vedením klubu.

Z mého úhlu pohledu se za úspěšného trenéra může považovat ten, kdo v dětech dokáže vyvolat vášeň, zápal, chuť a děti mu na trénink chodí s nadšením a těší se. Takový trenér pak na tréninku nemá 10 dětí, ale třeba 20.  Dokáže je udržet svým přístupem a nadchnout je. Každý z nás by se měl dokázat do svých svěřenců vcítit a dokázat s nimi komunikovat jazykem, který je pro ně přirozený. 

Tak je to definitivní! Sparta Praha, která v průběhu jarní části právě skončené sezóny, vypadla jak z boje o titul, tak o účast v kvalifikaci v Lize mistrů a zpovzdálí sledovala souboj obrozené Slavie a Plzně, oficiálně potvrdila, že do nové sezóny povede tým italský trenér Andrea Stramaccioni.

Mladý italský trenér, rodák z Říma, jež největší úspěchy dosáhl s juniorkou Interu Milán a vysloužil si tím angažmá u prvního týmu Interu Milán, kde vystřídal Claudia Ranieriho. S týmem ve druhé sezóně však skončil mimo příčky zaručující účast v evropských pohárech, což bylo pro ambiciózní klubové vedení málo a na lavičce skončil.

Image V tomto článku, který na stránkách web magazínu českých a slovesnkých fotbalových trenérů trenink.com aktuálně zařazujeme, by chtěl autor a trenér Jakub Hávránek poukázat na některé faktory týmového herního výkonu ve hře naší fotbalové reprezentace do 20 let v semifinálovém utkání proti výběru Rakouska na mistrovství světa v Kanadě.

Byl bych velice rád, abyste své názory na hru českých mladíků nebo na moje čistě subjektivní názory reagovali v komentářích za článkem, protože jsem si plně vědom, že právě v této velice důležité činnosti trenéra pokulhávám. Každý váš příspěvek určitě obohatí nejen mě, ale zcela určitě širokou odbornou trenérskou veřejnost.

Image To je otázka, na kterou může odpověď být mnohem těžší, než se na první pohled zdá.

V popředí jsou týmy, které jsou favorizovány každý ročník a to hlavně Sparta, u které se domácí úspěch z pohledu vedení a fanoušků bere jako samozřejmost! Jako další tým, s kterým se musí počítat, je obhájce loňského titulu Slovan Liberec, který sezónu začal v domácí soutěži bezchybně a myslím si, že všechny přesvědčil, že v dalším ročníku by mohly být jeho cíle stejné, protože po 3 utkáních vede domácí soutěž před Mladou Boleslavi a Slavii.

Za zmínku stojí vítězství Liberce v minulém kole právě proti Slávistům, a to ještě k tomu na hřišti Pražanů. Řekl bych, že hlavním úspěchem libereckých je skvěle organizovaná obrana a souhra zadních řad s postupným přechodem do útoku. I proto po třech kolech má Slovan skóre 6:0.

Image Neopakovatelné představení předvedli v pařížské aréně Stade de France aktéři finále Champions league - anglický Arsenal a španělská Barcelona. Bohužel "režisér" sudí Hauge byl ve svém světě a ten se totálně do tohoto dění nehodil!

Barcelona tak v jednom týdnu slavila dva tituly, domácí minulý týden a evropský včera. A to nejdůležitější zápas sezóny musela otáčet, neboť dvacet minut před koncem prohrávala 0:1. Španělskými hrdiny se nakonec stali Eto´o a Belletti. Smutným hrdinou pak londýnská brankářská dvojka Almunia, která musela v polovině prvního dějství vystřídat vyloučeného Lehmanna a Arsenal hrála takřka celý zápas o deseti.

Arsenal vstupoval do zápasu s nálepkou nejlepší mančaft v defenzivní činnosti. Vždyť deset utkání v řadě v Lize mistrů neinkasoval.

Image Ve středu se hraje na stadiónu Stade France v Paříži finále nejprestižnější klubové soutěže Champions league. Barcelona oslavila před týdnem další mistrovský titul a chystá se v oslavách pokračovat. Arsenal neslavil nic, protože chystá oslavy až nyní.

Nicméně, pojďme od spekulací, kdo zvítězí ve finále. Pravda je, že se střetne nejlepší defenziva s nejnebezpečnějším útokem této sezóny. Přeloženo do řeči laika - Arsenal versus Ronaldhino a Etoó. A vím o čem mluvím, londýnský klub, včele s brankářem Lehmannem nedostal v Lize mistrů branku v deseti zápasech v řadě!

Image Paříž, 17. květen 2006. Tudy se budou ubírat očí všech fotbalových nadšenců. V městě romantiky se odehraje ve zmiňovaný den finále prestižní klubové soutěže Champions league. Soupeři? Arsenal (poprvé v historii) a Barcelona (poprvé od roku 1994).

Řada fotbalových fajnšmekrů byla lehounce naštvaná na obě semifinále. V odvetách totiž nepadl ani jeden gól a obě postupující mužstva profitovala z prvních zápasů, kdy vyhrála o jednu jedinou branku. V úterý Arsenal hrál "zanďoura", ve středu si na vlastním hřišti Barcelona hlídala hubený náskok, jako oko v hlavě. A nepřidala nic na víc. Vyjma dvou šancí Eto´a a jedné Belletiho.

Image Památná věta Roberta Záruby při finále her v Naganu "Přepište dějiny českého hokeje" se s klidem mohla aplikovat do angličtiny; Re-write history of Arsenal!

Tým z Highbury se poprvé v dějinách klubu probojoval do finále prestižní soutěže Champions league! A stačilo mu k tomu vstřelit ve dvou utkání jeden, jediný gól! Dá se mluvit o štěstí? O fantastické defenzivě? O nemohoucnosti soupeře? To, ať posoudí každý sám.

Faktem je, že anglický klub odehrál dva rozdílné mače. V domácím prostředí se hrálo zcela podle jeho not, ve Španělsku byly rozdány úplně jiné karty. Musím říci, že Villarreal na mě přesto působil týmem, který by si postup zasloužil více. Ano, prohrál jeden zápas a mnozí mohou namítat, že právě o ten jediný gól byl lepší. Jenže…