Odborníci ze Zdravotnické záchranné služby Podbořany MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka DiS. na stránkách trenérského portálu publikovali již čtyři články Neodkladná resuscitace (oživování) pro laiky, Poranění svalů, Poranění kloubů a naposledy také Termická poranění - poškození chladem. Dnes přicházejí s dalším článkem: Šokové stavy.

Šok je závažná porucha zdravotního stavu, která postihuje zejména oběhový systém. Ten potom není schopen zajistit dodávku kyslíku do tkání a odvádět z nich toxické látky, což vede následně ke kritickému stavu organismu, bezprostřednímu ohrožení života až smrti. Trvá-li šokový stav delší dobu, postižený umírá v důsledku selhání jednotlivých orgánů.

Šokový stav bývá často ještě zhoršen bolestí a také strachem, proto jakmile se vyskytne riziko, že u postiženého nastane šok, tak se osvědčuje jeho uklidnění a pohodlné uložení.
Příčiny šoku

Šok může vyvolat úraz, bodnutí včelou, vosou, nadměrný psychický stres, určité srdeční poruchy, těžké infekční stavy atd.

Rozdělení šokových stavů

Rozeznáváme šok:

(a) hypovolemický (nedostatek cirkulujícího objemu v cévách)
(b) kardiogenní (příčina srdeční)
(c) septicko-toxický (infekce)
(d) anafylaktický (vystupňovaná alergická reakce)
(e) neurogenní (poruchy míchy)

Hypovolemický šok - šok z nedostatku cirkulujících tekutin v cévách. K tomuto šoku dochází například při úrazu při prudkém krvácení z cév, ale i při velkých zlomeninách. Je třeba připomenout, že například při zlomenině pánve je člověk ohrožen ztrátou 4-5 litrů, tedy skoro celého cirkulujícího objemu, při zlomenině stehenní kosti jde o 2 litry krve a podobně. Dále šok hrozí při porodnickém krvácení, při prasklém mimoděložním těhotenství, při zvracení krve u prasklého vředu žaludku či dvanáctníku. Nedostatek tekutin hrozí také při velkých průjmech, zánětech pobřišnice, při popáleninách.

Toto jsou stavy, při kterých se tekutina přesouvá z cév do střev, popálených ploch, do břicha, a tudíž klesá objem krve v cévách a začíná selhávat oběh. Šok z nedostatku tekutin vznikne také při nadměrném pocení, nedostatečném příjmu tekutin (zejména ve vedrech), při onemocnění nadledvinek, při němž dochází k nadměrnému močení.

Kardiogenní šok vzniká z důvodů selhání srdce. Příčinou může být rozsáhlý infarkt myokardu, poruchy srdečního rytmu, onemocnění srdeční svaloviny. Srdce začne selhávat a nedokáže vypudit do cév patřičný objem krve, tudíž opět začne selhávat krevní oběh. Stejný princip selhání se vyskytuje i při plicní embolii, tamponádě perikardu (krev v osrdečníku) či přetlakovém pneumotoraxu (vzduch v dutině hrudní s kolapsem plíce).

Septicko-toxický šok vzniká z důvodů selhání krevního oběhu při závažném infekčním onemocnění (zánět pobřišnice, těžká infekce močového ústrojí, zánět mozkových blan, zánět slinivky břišní). Anafylaktický šok vzniká jako vystupňovaná alergická reakce. Většinou se objeví jako reakce na bodnutí hmyzem - včelou, vosou. Také se může objevit i jako reakce na alergizující potravinu. V důsledku spuštění imunitní reakce organismu dojde k úniku tekutin mimo cévy a tím k poklesu cirkulující tekutiny v krevním řečišti, poklesu tlaku a šoku.

Neurogenní šok provází poranění míchy (otřesy míchy, přerušení míchy, útlak), při něm dojde k přerušení nervového vedení k cévám. Tím se naruší přirozený tonus cév, ty se roztáhnou, čímž se zvětší objem krevního řečiště a poklesne tlak.



Příznaky šoku

Šok je stav, který se vyvíjí. Podle druhu šoku se setkáváme s neklidem, bolestí, postižený člověk je bledý, úzkostný. Má zrychlený puls, někdy nehmatný, studené končetiny, studený pot. Může být i dušný. Někdy se může objevit zvracení. Vzhledem k poklesu tlaku ztrácí i vědomí. Čím déle šokové příznaky trvají, tím horší je prognóza.

První pomoc při šoku

Jako první se snažíme postiženého uklidnit. Pokud krvácí, musíme zastavit krvácení. Pacienta uložíme do tzv. protišokové polohy, to znamená do polohy na zádech se zvednutými dolními končetinami, nebo pokud je v bezvědomí do stabilizované polohy se zvýšenou dolní částí těla. Snažíme se udržet i tepelný komfort postiženého, nepodáváme žádné tekutiny či jídlo, nepodáváme ani léky proti bolesti. Pokud je dotyčný poraněný, bolest tišíme imobilizací, tedy znehybněním postižené části těla. Vždycky přivoláme odbornou pomoc - telefon 155. Čím dříve od vzniku prvních příznaků šoku bude člověk předán do odborné péče, tím větší má šanci na přežití a uzdravení.


Praktická grafická část: První pomoc při šoku



Protišoková poloha - pacienta při vědomí položíme na záda a zdvihneme mu dolní končetiny do výšky asi 30 cm nad podložku, na které leží.



Autotransfúzní poloha - pacienta při vědomí položíme na záda a zdvihneme mu dolní končetiny do pravého úhlu k podložce, na které leží. V případě potřeby lze zdvihnout i horní končetiny.



Pro trenérský portál www.trenink.com tento článek zpracovali:
MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka,DiS.
Zdravotnická záchranná služba Podbořany

{comment}