ROZHOVOR  V seriálu rozhovorů se stránkách webového trenérského portálu www.trenink.com pokoušíme otevřít debatu k tématům, která by měla zajímat trenéry jak v klubech na všech výkonnostních úrovních, tak u různých věkových kategorií.

Dnes na otázky odpovídá Jiří Formánek, trenér který působil jak u mládeže, tak u dospělých od divize po druhou ligu. V současné době je editorem stránek www.trenink.com.

Cílem je pomoci fotbalovým trenérům s přípravou a organizací týmového fotbalového soustředění pro týmy různých věkových kategorií a výkonnostních úrovní. Článek je doplněn o vlastní zkušenosti autora.

Fáze fotbalové sezóny

 

Letní přípravné období (LPO)

Z důvodu relativně krátkého období se obnova a rozvoj kondice řeší herně-kondiční formou, kondice se tedy rozvíjí především ve spojení s míčem. Většina tréninkového procesu je zaměřena na technicko-taktickou část. V tomto období trenéři absolvují se svými týmy krátká soustředění, která trvají cca 2 – 4 dny. Kondiční složka nemá takovou váhu, převažuje herní a taktická složka.

 

Podzimní soutěžní období

Týmy hrají mistrovská a pohárová utkání. Předchozí letní přípravné období slouží k tomu, aby tým udržel optimální sportovní formu. Nedochází k rozvoji, ale pouze k údržbě kondiční složky. Zlepšuje se kvalita herního projevu v důsledku nácviku a herního tréninku. Trenér s týmem pracuje také na zlepšení mentální odolnosti, součástí přípravy je psychická příprava.

 

Zimní přechodné období (meziblok)

Jedná se o období ihned po skončení sezony, případně po velmi krátké týdenní dovolené. Cílem tohoto mezibloku je především regenerovat jak z pohledu tělesna, tak z pohledu psychiky jednotlivých hráčů. Převážně se jedná o aktivní odpočinek, obvykle mimo hřiště ve formě plavání a jiných doplňkových sportů. Součástí mezibloku mohou být i teambuildingové aktivity. Období trvá 2-3 týdny.

Poté následuje dovolená přes Vánoční svátky v délce 10-30 dnů. V tomto období je žádoucí připravit pro hráče individuální tréninkové plány, tak aby nedošlo k poklesu kondice a celkové trénovanosti.

V období zimního mezibloku a následné dovolené se mi osvědčilo připravit pro hráče individuální tréninkové plány zaměřené především na silové schopnosti, které jsou kombinované s kompenzačními cviky. Místo běhu mírnou intenzitou doporučovaných jednou dvakrát do týdne, který je samozřejmě možné také aplikovat, považuji za vhodnější zvolit jiný doplňkový sport (basketbal, lední hokej, squash, florbal, plážový volejbal), který hráče vytrhne z několika měsíčního stereotypu fotbalových tréninků a zápasů.

 

Zimní přípravné období (ZPO)

V tomto období dochází z pohledu objemu intenzity k největšímu zatěžování, které je až extrémní. Trenéři nesmějí zapomínat na regeneraci, která je stejně důležitá jako vlastní trénink!

Na soustředění je nutné regeneraci do každého tréninkového dne, obvykle do večerní části, před spánkem. V případě běžné zimní přípravy by se regenerace v nějaké své aktivní podobně měla v tréninkovém procesu objevit 2-3 týdně, což neplatí pro profesionální týmy, kde trénink a zatížení může být v poměru 1:1.

Zimní příprava, vzhledem k délce trvání téměř deseti týdnu, je především ve své první polovině z velké části věnována kondici. Toto období trvá většinou 8-12 týdnů. V rámci tohoto období se organizují jedno nebo dvě soustředění. V případě varianty dvou soustředění je první zaměřeno na kondici a probíhá po jednom až třech týdnech přípravy, druhé soustředění je organizováno 2-3 týdny před soutěží.

Protože jsou trenéři často limitování finančními prostředky, tak jsem vždy upřednostňoval absolvovat kondiční soustředění v cizím prostředí a u herního je možné 2-3 naplánovat do domácího prostředí s režimem podobným soustředění. Vše záleží na podmínkách a situaci ve které trenér pracuje.

 

Jarní soutěžní období

Týmy pokračují v soutěži, hrají se mistrovská, v některých případech i pohárová utkání. Tým by měl mít po zimní přípravě optimální sportovní formu.

 

Letní přechodné období (meziblok)

Následuje ihned po posledním jarním zápase. Trvá výrazně kratší dobu než zimní meziblok. Období je zaměřeno pouze na regeneraci a fyzický a psychický
odpočinek, poté následuje krátká dovolená.

 

Jaký je cíl soustředění?

Při zahájení přípravy soustředění (letní, zimní) je třeba, aby si trenéři uvědomili s jakým cílem a účelem soustředění připravují. Od vytyčeného cíle se potom odvíjí příprava, organizace a zaměření soustředění.

Mezi cíle soustředění mohou patřit:

Kondiční příprava týmu

V případě zimního kondičního soustředění doporučuji, aby mu předcházely dva až tři týdny tréninkového procesu, tak aby hráči absolvovali 8-12 tréninkových jednotek, případně hráči mají v průběhu dovolené (mezibloku) pro svoji potřebu individuální tréninkové plány. Hráči pak mohou na soustředění absolvovat maximálně možný objem v požadované intenzitě. Absolvovat soustředění přímo po dovolené nepřinese požadovaný efekt, navíc se neúměrně zvyšuje riziko zranění hráčů.

 

Mentální příprava týmu (teambuilding)

Cílem mentální přípravy je stmelení hráčů v mužstvu, individuální mentální rozvoj fotbalistů a rozdělení týmových rolí, vytvoření vazeb v mužstvu.

Hráči během soustředění mají mnohem větší prostor poznat lépe své spoluhráče, stejnou možnost má i realizační tým směrem k hráčům. Toto poznání je důležité jak v případě chování při hře, tak v mimosportovních aktivitách.

 

Herní příprava týmu

Realizační tým má na soustředění mnohem větší prostor připravit několik tréninkových jednotek za sebou. Počet tréninkových jednotek tak může vzrůst na trojnásobek až čtyřnásobek obvyklého týdenního mikrocyklu.

Režim soustředění týmu amatérské nebo výkonnostní úrovně se tak nemusí lišit od profesionálního mužstva. Obvyklý denní režim kondičního soustředění je následující : snídaně, dopolední tréninková jednotka, oběd, osobní volno, odpolední tréninková jednotka, večeře, večerní tréninková jednotka, regenerace a osobní volno.

Při porovnání dorostenců a dospělých na jedné straně a mládežnických týmů na straně druhé doporučuji u týmů přípravek a žáků vynechat nebo velmi zkrátit večerní trénink.

 

Zdraví hráčů

Soustředění, při rozumně připraveném a vyváženém programu, je odrazovým můstkem pro úspěšné zvládnutí soutěžní části bez zbytečných zranění, která mohou ovlivnit celkovou úspěšnost týmu.

 

Nastavení režimu životosprávy

Na soustředění by měli mít hráči nastaven jasný program a stabilní režim. Součástí tohoto režimu je dostatek spánku, kvalitní jídlo a přiměřený odpočinek. Tento režim není u pracujících hráčů obvyklý, stejně jako vysoký objem, který hráč musí zvládnout v průběhu soustředění.

Režim spánku je u hráčů individuální, přesto je v případě této pasivní formy regenerace základní doporučení, aby délka spánku byla o 20-25% delší proti standardnímu režimu. Pokud hráči obvykle spí osm hodin, pak na soustředění by měli spát 10 hodin, třeba i více dle subjektivních pocitů.

Na soustředění je třeba hráčům vyhradit prostor pro svoje osobní potřeby, tak aby hráč nebyl vytížen pouze týmovými povinnostmi. Vhodnou dobou je 1-2 hodiny po obědě a 1 hodina po večerní tréninkové jednotce, částečně se může překrývat s regenerací.

Součástí programu jednotlivých dní soustředění musí obsahovat prostor pro regeneraci.

 

Doporučení pro organizaci soustředění?

• pro kontrolu intenzity zatížení doporučuji trenérům zajistit po dobu konání soustředění minimálně 3-5 sporttesterů.
• osvědčilo se mi neplánovat na víkend po kondičním soustředění přípravné utkání, protože po vysokých tréninkových objemech nemá toto utkání význam a existuje zde vysoké riziko zranění.
• doporučuji týmu po příjezdu stanovit jasná pravidla a režim. Poté je třeba vyžadovat jejich dodržování. Realizační tým musí vyžadovat vedle včasných příchodů na tréninkové jednotky, také dodržování pravidel i v případě ostatních týmových akcí v průběhu dne jako jsou snídaně, obědy, večeře nebo třeba regenerace. 
• doporučuji zaslat do ubytovacího soustředění připravený jídelníček, aby tým první den po třech absolvovaných jednotkách nečekalo k večeři překvapení v podobě segedínského guláše se šesti knedlíky.
• doporučuji trenérům, aby spolu s členy realizačního týmu absolvovali návštěvu ubytovacího zařízení a sportovišť několik týdnů před vlastním soustředěním, tak aby nebylo třeba řešit první dny věci organizačního rázu.
• před soustředěním je třeba prověřit kvalitu ubytování a kvalitu stravování.
• z pohledu stravování doporučuji zařadit po večerní tréninkové jednotce zařadit druhou, lehkou večeři.
• součástí realizačního týmu by měl být i masér, případně fyzioterapeut (rozhovor).

 

Jakou vybrat lokalitu pro soustředění?

• v případě zimního soustředění je třeba, aby v lokalitě vedle hřiště s umělým povrchem byla i hala (tělocvična), posilovna, případně fitness centrum
• součástí ubytovacího soustředění by měly být i prostory pro regeneraci
• přestože někteří odborníci nespecifický trénink v podobě běhu na lyžích zavrhují, tak já se domnívám, že 2-3 tréninkové jednotky na běžkách jsou vytržením ze stereotypu, proto upřednostňuji místa v blízkosti běžeckých stop.

 

TIP REDAKCE