Cílem seriálu článku, který vychází z bakalářské práce autora, je seznámit hráče fotbalu se základy a zásadami pitného režimu, přiblížit jim druhy nápojů, vysvětlit důležité pojmy a říci, kdy je vhodné konzumovat tekutiny pro udržení jejich sportovního výkonu.
"K problematice pitného režimu ve fotbale potřebujeme znát i základní fyziologické aspekty," říká autor článku Lukáš Smetana, který dnes publikuje osmý díl seriálu. dnešní příspěvek navazuje na díl s názvem Džusy a čaj.
"Po fyziologické stránce je fotbal sportem skládající se z velmi pestré škály pohybových aktivit. Střídají se v něm vysoce intenzivní sprinterské úseky s momenty o nízké intenzitě jako je chůze a lehké poklusávání," říká autor seriálu.
Vitaminy
Vitaminy jsou organické látky, které jsou pro nás životně důležité. Jelikož si je naše tělo nedokáže samo vytvářet (kromě určitého množství vitaminu D a vitaminu K), musíme je přijímat stravou. Proto vitaminy patří k esenciálním stopovým látkám. Vitaminy jako součásti koenzymů umožňují zabezpečovat provozní a energetické procesy látkové výměny. Vzhledem k mnohostrannému využití koenzymů se vitaminy zapojují do různých životně důležitých procesů a funkcí v organismu.
Vitaminy ovlivňují nervový systém, krvetvorbu, výživu kostí, imunitní systém a některé působí jako antioxidanty.
Podle druhu rozpustnosti se vitaminy dělí na rozpustné ve vodě (C, B1s B2; B6, B12, Biotin, kyselina listová, kyselina pantotenová, kyselina nikotinová) a rozpustné v tucích (A, D, E, K) (Konopka, 2004).
Sportovec, který absolvuje těžký a namáhavý trénink, má i vyšší energetickou potřebu. Aby si udržel vyrovnanou energetickou bilanci, musí současně zvýšit i konzumaci vitaminů. Pokud přijímá pestrou stravu, neměl by být ohrožen deficitem vitaminů.
Není však prokázáno, že se zvýšenými dávkami vitaminů se zvýší i výkonnost. Nadměrný příjem vitaminů rozpustných ve vodě je z těla vylučován močí, ale nadměrný příjem vitaminů rozpustných v tucích se hromadí v tělesných tkáních a může být toxický (hlavně vitamin A a D) (Mandelová, Hrnčiříková, 2007).
Hypervitaminóza - nadbytek vitaminů ve stravě
Hypovitamióza - nedostatečný příjem vitamínů ve stravě
Avitaminóza - úplná absence vitaminů (Mandelová, Hrnčiříková, 2007).
Průměrný příjem vitaminů pro nesportující a sportovce s převážně vytrvalostním a převážně silovým typem tréninku (Konopka, 2004).
Tab. Potřeba vitaminů u nesportujících a sportujících osob
Vitaminy rozpustné ve vodě
Řadíme sem tyto vitaminy: vitamin C a vitaminy skupiny B (vitamin B1, B2, B6, B12, niacin, kyselina pantothenová, kyselina listová a biotin). V nápojích se nejčastěji vyskytují vitamin C a vitamin B6 (Pyridoxin), proto se jim budeme věnovat podrobněji.
Vitamin C (kyselina askorbová) neutralizuje volné radikály poškozující buňky a chrání před oxidací vitamin E, který je nejdůležitější v tucích rozpustný antioxidant. Přenáší elektrony u mnoha enzymatických reakcí a podílí se na výstavbě pojivové tkáně (kolagenu). Vitamin C pomáhá při dotváření karnitinu (bílkovinné substance), který je nezbytný pro metabolismus tuků v srdečním svalu a celé svalové soustavě. Napomáhá přijímat ve střevech železo a umožňuje vytváření některých hormonů. Zvyšuje imunitu, brání tělo proti infekcím a preventivně působí proti vzniku rakoviny ničením volných radikálů. Díky své antioxidativní funkci může působit i proti vzniku srdečního infarktu.
Nejbohatšími zdroji vitaminu C (Tab. 7) jsou citrusové plody (pomeranče, grapefruity, citrony, mandarinky), černý rybíz, šípek, rakytník, jahody, paprika, brokolice a zeleninové saláty.
Doporučený denní příjem u nesportovců je přibližně 100 mg, pro sportovce až 500 mg denně, v důsledku ztráty vitaminu C v potu. Sportovci mohou využít faktu, že vitamin C podporuje rychlost adaptace organismu na teplo a nadmořskou výšku (Konopka, 2004).
Nedostatek vitaminu C způsobuje únavu, záněty dásní, opakované infekce, krvácení. Těžký deficit - skorbut (kurděje) má za následek vypadávání zubů, krvácení do kůže, z dásní, svalovou slabost, anémie (Mandelová, Hrnčiříková, 2007).
Tab. 7: Zdroje vitaminu C (Konopka, 2004)
Vitamin B6 (Pyridoxin) je důležitý v metabolismu bílkovin. Při zvýšeném metabolismu bílkovin, např. při vytrvalostní zátěži a silovém tréninku, je nezbytný. Při nedostatku pyridoxinu hrozí poruchy růstu, imunitního systému, metabolismu bílkovin, ztráta svalové hmoty, poškození brzlíku a pohlavních žláz.
Zdroji vitaminu B6 (Tab. 8) je mléko a mléčné výrobky, celozrnné pečivo a celozrnné vločky, ryby, drůbež, játra a avokádo.
Doporučený denní příjem u nesportovců se pohybuje od 1,4 do 1,6 mg denně. U sportovců se dávka zvyšuje na 2 až 12 mg denně (Konopka, 2004).
Tab. 8: Zdroje vitaminu B6 (Konopka, 2004).