Zakončení postupného útoku, stejně jako jeho vedení jsme se na www.trenink.com věnovali v cvičeních Zakončení akce středním útočníkem nebo Obíhaná střelba do oblouku, ve kterém si hráči postupným útokem připravuji pozici pro zakončení.
V cvičení Střelba po kombinaci ve čtvercích je do postupného útoku zapojena čtveřice hráčů, kteří kombinují na útočné polovině hrací plochy. Po zakončujících hráčích požadujeme efektivitu v finále útočné akce.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je nácvik postupného útoku středem pole, který je zakončen průnikovou přihrávkou na podhrotového hráče nebo středového záložníka, který se předtím zapojil do kombinaci a akci zakončuje po přijmutí míče a krátkém navedení míče do střelecké pozice.

Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem cvičení je polovina hrací plochy
- na brankové čáře je postavena branka
- před pokutovým územím je vyznačen čtverec
- čtverec má rozměry 25x25 metrů
- na obvodu čtverce je 6 výchozích pozic
- v rozích čtverce a v polovině stran směřujících k brance
- uvnitř středového kruhu je pozice rozehrávajících hráčů
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře (G)
(b) minimálně 6 hráčů do pole (A-F)
- na pozici rozehrávajících hráčů jsou hráči (A), (E) a (F)
- mají k dispozici dostatek míčů
- v pravém dolním rohu čtverce je hráč (B)
- ve středu levé strany čtverce je hráč (C)
- v pravém horním rohu čtverce je hráč (D)
- v brance chytá brankář (G)
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje rozehrávající hráč (A), který přihrává na hráče (B)
- okamžitě po přihrávce vyráží hráč (A) k levému dolnímu rohu čtverce
- hráč (B) prvním dotekem dává příčnou přihrávku na hráče (A)
. po naražení se hráč (B) otáčí a nabíhá k volné metě před sebou
- hráč (A) dává krátkou přihrávku vpřed na hráče (C)
- hráč (A) zůstává na pozici v dolním rohu čtverce
- hráč (C) dává příčnou přihrávku na hráče (B)
. po naražení se hráč (C) otáčí a nabíhá k levému hornímu rohu čtverce
- hráč (B) dává krátkou přihrávku vpřed na hráče (D)
- následně hráč (B) zůstává na pozici v dolním rohu čtverce
- hráč (D) zahrává finální přihrávku na rozběhnutého hráče (C)
- hráč (C) míč přijme, krátce ho navádí směrem k brance a akci zakončuje
- hráč (C) se po zakončení vrací na pozici v levém horním rohu čtverce
- hráč (D), který zahrál finální přihrávku se zařazuje mezi rozehrávající hráče
- další akci na druhou stranu zahajuje hráč (E)
Varianta 1

Varianta 2

Varianta 3

Varianty:
- je možné do větší hloubky postavit 6 výchozích pozic
- útočící hráč (C) akci zakončuje prvním dotekem
- čtverec 6 výchozích pozic je postaven mimo osu hrací plochy
- cvičení zahajuje výhozem/výkopem brankář
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 1x branka
- 6x meta (klobouček)
- 1x kužel
- 8x míč
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE


Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.