Cílem seriálu článku, který vychází z bakalářské práce autora, je seznámit hráče fotbalu se základy a zásadami pitného režimu, přiblížit jim druhy nápojů, vysvětlit důležité pojmy a říci, kdy je vhodné konzumovat tekutiny pro udržení jejich sportovního výkonu.

"K problematice pitného režimu ve fotbale potřebujeme znát i základní fyziologické aspekty," říká autor článku Lukáš Smetana, který dnes publikuje pátý díl seriálu s názvem Pitný režim ve fotbale. Středeční článek navazuje na část s názvem Pitná voda a Iontové nápoje. 

"Po fyziologické stránce je fotbal sportem skládající se z velmi pestré škály pohybových aktivit. Střídají se v něm vysoce intenzivní sprinterské úseky s momenty o nízké intenzitě jako je chůze a lehké poklusávání," říká autor seriálu.

Alkohol, resp. Etylalkohol, chemicky ethanol (C2 H5 OH) vzniká kvašením cukrů. Řadíme ho mezi látky ovlivňující především látkovou přeměnu a nervový systém. Ethanol  je z kvantitativního hlediska nejslabší psychotropní látkou, neboť zřetelné účinky se objevují až v dávkách kolem 1 g na 1 kg váhy. Účinek na člověka je závislý na množství přijatého ethanolu.

 

Při hladině okolo 0,5 promile je patrné zklidnění, hladina okolo 1,5 promile je provázena narušením svalové koordinace, mezi 1,6 - 2 promile se ethanolová otrava projevuje jako klasická opilost (ebrieta), což je kombinace účinků tlumivých, budivých a dezorganizujících obvyklý způsob chování. Kolem 3-4 promile alkoholu nastupují poruchy vědomí, nad tyto hladiny je reálné nebezpečí smrti, buď z útlumu důležitých center ve středomozku, anebo selháním oběhovým.

Z energetického hlediska je pro nás významné, že ethanol dovede pokrýt až polovinu energetického přívodu potřebného pro tělesnou aktivitu s mírnou svalovou zátěží (Kvapilík, 1985).

Strukturní vzorec ethanolu (http://www.intox.com/t-aboutalcohol.aspx).

Používání alkoholu u sportovců

Výsledky stravovacích průzkumů u sportovců o užívání alkoholu naznačují, že alkohol přispívá ke každodennímu příjmu energie 0 - 5 %. Tyto hodnoty ale mohou být zavádějící z pohledu na obvyklou konzumaci alkoholu u sportovců. Většina sportovců pije alkohol jen příležitostně jednou za týden nebo za měsíc, ale tehdy je jeho konzumace zvýšená. Teorie o vztahu mezi sportem a alkoholem na jedné straně vychází z předpokladu, že sportovci pijí méně, protože mají větší sebevědomí, přísnější životosprávu a větší zájem o vlastní zdraví a výkonnost. Na druhé straně je konzumace alkoholu u sportovců spojena s uvolněním a oslavami a tedy i s vyšší konzumací (Maughan, Burke, 2006).

Vliv akutního požití alkoholu na fyzický výkon

Reakce na konzumaci alkoholu se mezi jednotlivci značně liší a má několik účinků na různé tělesné tkáně. Stanoviska Americké akademie sportovní medicíny z roku 1982 obsahují „Přehled akutních účinků příjmu alkoholu při výkonu a fyzické zátěži." Shrnují, že není významným zdrojem energie při fyzické zátěži a při déletrvající aktivitě může zvýšit riziko hypoglykémie kvůli potlačení tvorby glukózy v játrech. Při cvičení dochází k hypoglykémii a ke kožní vazodilataci a mohou s nimi souviset větší ztráty tepla, které vedou k narušení termoregulace ve chladném počasí. Studiemi bylo prokázáno, že alkohol má nepříznivý vliv na techniku, obratnost, reakční čas, koordinaci očí a rukou, přesnost, rovnováhu a celkové technické provedení. Sportovci mohou mít po požití alkoholu větší pocit sebejistoty, což může v některých případech zlepšit výkon nebo dojem z výkonu (Maughan, Burke, 2006).

Vliv chronické konzumace alkoholu na sportovní výkon

Sportovci konzumující značné množství alkoholu, čelí jak zdravotním, tak i společenským problémům. Mezi problémy, které zhoršují sportovní výkon, patří špatný životní styl (nedostatek spánku a odpočinku) a nedostatečná výživa. Typickým problémem časté konzumace velkého množství alkoholu je nárůst tělesné hmotnosti, neboť alkohol je velmi kalorický (obsahuje 7 kcal nebo 27 kJ/g). S tím nepravidelný příjem stravy a výběr tučných jídel může vést k nadměrnému energetickému příjmu. U týmových sportů je obvyklé, že u hráčů dojde mimo sezónu k navýšení tělesného tuku v důsledku poklesu fyzické zátěže a zvýšeného příjmu alkoholu. Mnoho hráčů pak věnuje podstatnou část předsezónní kondiční přípravy řešení problému s nadváhou a špatnou fyzickou zdatností (Maughan, Burke, 2006).

Úrazy a rizikové chování

Alkohol snižuje zábrany a zhoršuje úsudek. Výsledkem je časté riskantní chování opilých sportovců, kdy vzrůstá pravděpodobnost úrazů bránících sportovci v tréninku nebo účasti na soutěži (Maughan, Burke, 2006).

DOPORUČUJEME

Pivo a sportovní výkon

"V denním tisku nebo v hovorech sportovců se občas objeví názor, že pivo je pro sportovce nejlepší iontový nebo regenerační nápoj. Základem pro zjištění vhodnosti piva pro sportovce je porovnat obsahy nejdůležitějších živin, minerálních látek a vitamínů s doporučeními pro sportovní výživu," říká autor příspěvku Petr Novák