Analýza hry týmů přípravek: O přeborníka České Republiky
- Podrobnosti
- Josef Vrážel
- Zobrazení: 16170
Zúčastnilo se ho 14 vítězů krajských finále ročníků 1996. Účastnici byli rozlosování do dvou skupin, kde hráli utkání každý s každým 1x25 minut. Dále se podle umístění ve skupinách hrály utkání o celkové umístění.
Autor a trenér Josef Vrážel, současně jeden z pořadatelů tohoto turnaje, přináší v dnešním článku na stránkách trenérského portálu trenink.com svůj pohled na rozestavení, styl hry, standardní situace a způsob střídání některých mužstev.
Po dvou dnech litých bojů vykrystalizovalo toto pořadí:
1. FC Tescoma Zlín
2. Sigma Olomouc
3. FC Hlučín
4. FC Vysočina
5. RMSK Šardice
6. FK Náchod-Deštné
7. ABC Bráník
8. SK Jablonec
9. SK Dynamo Č.Budějovice
10. AFK Chrudim
11. SK Roudnice n./L.
12. Český Lev Beroun
13. SK Buldoci K.Vary
14. FK Tachov
Dále byli vyhlášení:
Nejlepší střelec: MASAŘ Tomáš (FC Tescoma Zlín) - 6 branek
Nejlepší brankář: JÍCHA Filip (FC Vysočina)
Nejlepší hráč: BUCHVALDEK Lukáš ( FC Hlučín)
Zajímavostí turnaje, že moravské celky obsadily prvních 5 míst!
Jako pořadatel skupiny v Karolince jsem měl bohužel možnost osobně sledovat hru pouze poloviny účastníků. Mužstva, která se zúčastnila finálového turnaje o mistra republiky disponovala až na malé výjimky kádrem 14-ti hráčů do pole a 2 brankáři.
Zatím co jeden z finalistů Sigma Olomouc přijela s hráči pouze dorazového ročníku 1996, kádr vítěze celého turnaje Tescomy Zlín byl tvořen hráči ročníku 96,97. Hráči zúčastnění na turnaji se fotbalu věnují podle vyjádření jednotlivých trenérů mezi 2-ma až 5-ti roky, což znamená, že s kopanou začínají někteří hráči již v 6-ti letech.
Všechna zúčastněná mužstva trénují 3x týdně, přičemž většina trenérů neřeší plánování ve smyslu dodržování mikrocyklu, mezocyklus a logicky se drží zásady všestrannosti. Zajímavostí je, že u mužstva Sigmy Olomouc 1x týdně působí atletický trenér! Ve většině případů převažuje v tréninkovém procesu využití průpravných her zhruba v rozsahu 40-50% celkového času. Zbytek tréninkového procesu je věnován zhruba rovnoměrně průpravným cvičením a herním cvičením.
Rozestavení:
Většina mužstev praktikovala během turnaje rozestavení 1-3-3-1 (viz. obrázek). U mužstev byla znát zcela zřetelně role středního obránce, středního záložníka a útočníka. Krajní záložníci vydatně podporovali z křídelních prostorů svého útočníka. U nejlepších mužstev bylo i výrazné zapojování krajních obránců do útočné činnosti.
Na vysoké úrovni již bylo členění jak do hloubky tak do šířky hrací plochy. Toto se začalo vytrácet až druhý den turnaje, když hráči i při držení míče začali zmenšovat hřiště, což zřejmě vyplynulo z přibývající únavy.
Styl hry:
Všechna mužstva se jednoznačně pokoušela o útočnou kopanou. Byla radost sledovat, jak mladí hráči v okamžiku zisku míče ihned hledali přímou cestu k brance soupeře. U mnoha hráčů bylo zcela patrné okamžité zrychlení s míčem směrem dopředu. Na vysoké úrovni již byly individuální schopnosti v soubojích 1:1. Až se člověku vkrádá otázka, kde se později tyto schopnosti u starších hráčů vytrácejí a co je toho příčinou?
Co se týče kolektivního pojetí, tak zde již byly mezi jednotlivými mužstvy výraznější rozdíly. Výrazně kultivovaný projev předváděli hráči Sigmy Olomouc. Tito se neustále pokoušeli o kombinační hru založenou na krátkých přihrávkách s minimálním využitím dlouhých přihrávek.
Trenérem byli hráči podporování k fotbalovému řešení i těžkých pozic, kde jiní klidně volili například jednoduché zakopnutí míče. Dodržením rozestavení a neměněním stylu toto mužstvo dokázalo několikrát obrátit nepříznivě se vyvíjející zápas, kde rozhodující úlohu sehrála především kvalita záložníků.
Další výrazné mužstvo turnaje Hlučín se naopak prezentovalo výraznými individualitami na postu středního záložníka a útočníka. Tito hráči v některých zápasech výrazně převyšovali své protivníky. Tito hráči se neustále pokoušeli o přejití svého soupeře v .soubojích 1:1 Střední záložník se často pokoušel o střelbu z větší vzdálenosti. Typická byla pro toto mužstvo kolmá přihrávka mezi obránce soupeře, kdy křídelní hráči využívali svých rychlostních dispozic.
Standardní situace:
Mužstva se často především rohové kopy pokoušela sehrát podle předem nacvičených signálů. Byl možno například zaznamenat typický signál s přeběhnutím míče a jeho přepuštěním pro ze zadu nabíhajícího hráče na střelbu. Velmi často byl využíván signál, kdy hráči sbíhali před branku s následující přihrávkou za jejich záda do uvolněného prostoru na nabíhajícího hráče z druhé vlny.
Taktika střídání:
Zde zřejmě trenéři vycházeli jednak ze síly a vyrovnanosti svých kádrů, tak ze situace vyplývající z vývoje utkání. Pouze u jednoho mužstva jsem zaznamenal důsledné střídání celé sedmičky hráčů. Zbylá mužstva střídala podle situace, kdy u některých trenérů bylo vidět, že stavějí na určité ose hráčů, které střídali jen výjimečně, což se později projevovalo na jejich únavě.
Rozcvičení:
K rozcvičování docházelo pouze před započetím jednotlivých hracích dnů, protože mezi zápasy bylo jen velmi málo prostoru. I zde bylo poznat, u některých mužstev, že trenéři své svěřence vedou na vysoké úrovni. U Sigmy Olomouc již hráč například prováděli protažení naprosto samostatně. V závěru rozcvičení trenér zařadil cvičení na řešení situace 1:1. Mužstvo Hlučína ve velké míře využívalo koordinační cvičení - kotouly, hvězdice atd. Perličkou bylo krásně zvládnuté koordinační cvičení "tleskaná" známé z kazety "Ajax".
Na závěr krátkého rozboru bych chtěl zdůraznit heslo jednoho z trenérů mistrů ČR starších přípravek Stanislava Dostála: "Naší snahou je především to, aby hráči měli radost ze hry". Podrobné výsledky turnaje naleznete v tomto článku.
{comment}