Názor že žená patří spíše k plotně, než na fotbalový trávník, tím spíše na trenérskou lavičku velice umě vyvrací asistentka mladšího dorostu FK Litvínov Monika Polákova, držitelka trenérské UEFA "B" licence.

Tato mladá pohledná dáma, šťastně vdaná, matka dvou dětí, s jazykem ostrým až běda, dokáže své fotbalové názory a myšlenky vyjádřit srozumitelnější něž leckterý chlap a především je dokáže obhájit.

Není žádnou feministkou a přestože fotbal staví hodně vysoko a dokáže ho pořádně prožívat, tak rodina je a vždy bude na prvním místě.

Jak a proč se žena jako vy dostane na stránky webového magazínu pro fotbalové trenéry?

Mělo by to být jasné, ale upřesním to. Jsem fotbalová trenérka (asistentka) mladšího dorostu FK Litvínov, která jako ostatní trenéři shánějí nové cvičení pro svůj trénink. A také se chtějí podělit o své znalosti a Zkušenosti.

S ženami v realizačních týmech, především pak u mládežnických týmů, setkáváme především v pozicích masérek nebo vedoucích týmu, ale jako asistentka trenéra je to docela neovyklé?

Dost neobbvyklé,ale stává se to. A doufám, že v budoucnu jich bude ve fotbale více.

Jak jste se vlastně k trénování a fotbalu vůbec dostala? Byla jste aktivní hráčkou?

Byla jsem aktivní hráčkou 5 let. Pak jsem se vdala, otěhotněla, přestěhovala se a když synovi bylo šest začal trénovat v Litvínově a já začala vypomáhat jednomu tatínkovi který trénoval kluky. Po neshodách jsem ukončila výpomoc. V roce 2001 nastoupil do klubu jeden vynikající chlap Petr Perůtka, který přivedl sebou do klubu vynikajícího šéftrenéra Zdeňka Kotalíka. Požádali mne o výpomoc u předpřípravek. A od té doby jsem vedena jako trenérka s licencí "C", v roce 2003 jsem absolvovala školení licence "B".

Fotbal je koníčkem pro ženy celkem neobvyklým, pokud už pak dávají přednost spíše lednímu hokeji o kterém říkají, že je rychlejší, že je více baví. Proč je pro vás fotbal ten nej?

Abych pravdu řekla nebaví mně hokej. Je to rychlejší hra, to je pravda. Víte, že ani sama nevím proč fotbal? Tatínek ho aktivně hrával v mládí za Čechii Praha a já to asi po něm zdědila. Moc ráda bych ho hrála, ale není kde. Je tu fotbalový klub, který má i ženy, ale je to od nás daleko a nestíhala bych rodinu. Pro ženu je rodina na prvním místě.

Tak mě nezbývá než-li trénovat a zahrát si z klukama sranda mač nebo na ukončení sezóny s trenéry. Prostě je to hra plná pohybu, změn, nervů a především jde o kolektiv. Fotbal je hra kde se pořád něco děje a máte kolem sebe plno lidí.

Rodina

Co na to rodina, jak se manžel srovnává s tím, že mu oznámíte odchod na trénnik nebo na zápas?

Museli se s tím vyrovnat. Věděli, že jsem živel a co si dám do hlavy, to se těžko změní. Manžel většinou, když jsem na tréninku tak je v práci, horší jsou zápasi o víkendu. Ale nato si taky zvykl - byť byly občas hádky to nepopírám. . Většinou se věnuje dceři a synovi pokud syn nemá zápas. V tomhle směru to muži mají lehčí než ženy. Ženy musí ještě zvládat chod rodiny a někdy je to fakt moc. Ale na tuto otázku by měl spíš odpovídat manžel a děti.



Když jste se seznámila s manželem, tak už jste se věnovala trénování a bral si vás s tím nebo jste ho tím překvapila až po svatbě?

Manžel neměl ani potuchy, že jednou budu trénovat. A ani já jsem to netušila, prostě jedna kapitola byla uzavřená a že jí otevřu a budu se tomu věnovat po svatbě to bylo překvapení pro oba dva.

Chodí manžel na vaše zápasy? Jaký on má názor na váš koníček? Diskutuje spolu o fotbale?

Nechodí věnuje se dětem. Má tak časově náročnou práci, že mu nezbývá čas ve všední dny moc na děti. Tak využívá víkendy. Povídáme si o fotbale, ale né co se týká tréninků. Většinou diskutujeme o synovi a jeho zápasech. Také o tom proč dál dělat trénování, když má sebedůvěra po incidentu s nějakým hlupákem klesá. Je to takový můj hnací motor a vrba zároveň ...

Vím, že máte syna, věnuje se taky fotbalu?

Věnuje se fotbalu a má ho rád . Jsou tam vidět určitý geny po rodičích. Jen má špatnou vlastnost, která ho brzdí a tou je vztahovačnost. Těžko prožívá křivdu a nespravedlivost, třeba od rozhodčích.Brání každého a kolikrát mu to je na škodu. Jeho emoce se občas promítnou i do hry, již zmiňovaná nesparavedlnost a nebo třeba posměch fanoušku na horší hráče v týmu.

Předpokládám, že jezdíte s mužstvem na soustředění, jezdíte i s rodinou nebo sama?

Jezdím většinou sama, ale nebyl by problém i s rodinou. Většinou manžel nemá dovolenou a děti jsou s babičkama. A pro mne je to lepší, mám klid na přípravu a trénování. Kdybych neměla muže jakého mám, asi bych těžko jezdila sama. Proto si ho vážím a jsem ráda,že ho mám. Vše je o komunikaci, toleranci a samozřejmně o důvěře.

Mužstvo

Jste asistentkou u mladšího dorostu, jak vycházíte s kluky, kteří se nacházejí v takovém tom "telecím" věku?

To by měli posoudit oni. Mám pocit, že mně mají rády. Snažím se s nimi mluvit jako kamarádka. Vědí kde jsou hranice občas ustřelí, ale omluví se. Každý jednou plácne nesmysl, ať dospělý či kluk v pubertě. Mám je ráda a vždy když odcházejí do staršího dorostu (každý trenér v FK Litvínov zůstává u své kategorie) tak mi je smutno a je mi to líto. Když přijde nový kluk, tak je vidět, že mi moc nevěří, ale pak pozná jaká jsem a vše se změní a to je to krásné. Když vidíte, že pro ně něco znamenáte a zastanou se Vás, když se najde nějaký tupec.

Všichni měli z toho strach, jak mně budou brát. Mám skvělého kolegu Petra Dragouna, který mi už od začátku věřil a chtěl mě mít v týmu. Zato mu moc děkuji.


Jako pohlednou mladou dámu si vás kluci určitě předcházejí?

Pohlednou ... (smích)

To je věc názoru. Předcházejí, asi ano. Každé ženě udělá kytka k narozeninám radost. Na každém soustředění jsem dostala bonboniéru a poděkování.

Ano, určitě si mě předcházejí, máte pravdu.

Jak máte s trenérem rozdělené kompetence při řízení tréninkové jednotky?

Většinou se z Petrem domluvíme co se bude dělat na příštím tréninku a co si mám připravit. Většinou dělám kruhový trénink a koordinační cvičení a hlavně strečink, to je má parketa. Vždy si sedneme před tréninkem a domluvíme se.

A v zápase ...

Připravím hřiště na předzápasovou rozcvičku. Při zápase většinou stojím na truhé staraně kde není střídačka, pokud to tedy jde a dávám pokyny na kterých se domluvíme předem. Většinou to bývá upozonění na posouvání, protože praktikuje prostorovou obranu orientovanou na míč.

No a pak po zápase po vyklusání protahuji.

Jak prožíváte zápasy, emoce skrýváte nebo to všechno bez ostychu pustíte ven?

Nedokážu být ticho, sice jsem ryba, ale nejsem vůbec klidná spíš napak. Takže své emoce pouštím ven a to řádně nahlas. A je pravda, že postupem času se stávám klidnější. Na kluky neřvu, spíš je hecuji.

Okolí

Jak vycházíte s kolegy v klubu?

No já doufám že dobře. Byli tu tací co dávali dost najevo, že tam nemám co dělat. Ale ty už tu nejsou. Jsou tu fajn kluci a vím,že když budu mít nějaké problémy, fotbalové starosti tak se mohu kdykoliv obrátit na ně.

Samozřejmně jsou tu tací, kteří uvnitř pořád mají takový ten ženský fotbalový blok, ale nedávají to najevo. Mám tu trenéry, které mám ráda, upřímně a kdykoliv mohou přijít za mnou.

A jak vás berou nebo neberou kolegové na soupeřově lavičce?

No to je horší, ještě se stane , že jsou během zápasu nepříjemní až arogantí. Ale je pravda, že to ustupuje. Každopádně, když mně vidí tak se diví, že dotoho mluvím a po zjištění že jsem trenérka, která má licenci "B", tak se často drží za hlavu. (smích)

To že žena patří především k plotně jste si určitě nesčetněkrát od řady primitivů, má cenu na to vůbec reagovat nebo je nějak přesvědčovat?

Reagovat nemá cenu vůbec, ale já jsem takové povahy, že to nevydržím a řeknu svůj názor. Nedávno se stalo na zápase, že na mě jeden chlap pořvával, že tam nemám co dělat, ale náš hráč mu řekl, ať mluví se mnou slušně. Což bylo moc krásný a uvědomila jsem si, že řešit primitivy nemá cenu. Tak doufám až zase nastane taková situace, tak se jen usměji.

Určitě se chcete věnovat trénování dále, máte nějaký vysněný cíl?

Jediným cílem je vychovávat slušné a kvalitní hráče. A samozřejmně udržet každého hráče. V těchto letech se snadno chytí party, která je odcizuje a já bych chtěla, aby každý kluk věděl, že tudy cesta nevede. Můj sen "cíl" je mít tuto činnost jako zaměstnání a trénovat kvalitně.

trenink.com

Na stránkách trenink.com jste již napsala několik erudovaných komentářů, doufám že v nich budete pokračovat?

Samozřejmně pokud budu mít k tomu co říci, tak to napíšu.

Dočkáme se i nějakého oblíbeného cvičení?

Pokusím se nějaké cvičení vybrat a poslat.

Co na stránkách trenink.com podle vás chybí?

Vaše stránky se mi líbí, ale nedokážu ještě napsat co chybí a nechybí. Nevím jest-li to neumím, ale ulehčilo by kdyby se cvičení dala vitisknout.

Určitě najdete i nějaké klady ...

Třeba to, že se něco takového objevilo a doufám, že to bude pokračovat. Stále se něco učíme a budeme učit. Je dobré, když každý má prostor říci svůj názor, jen mě mrzí, že ještě plno trenérů nedokáže vyjádřit co si myslí a když ano, tak to nenapíšou.

Děkuji za rozhovor.

Také děkuji za rozhovor, možná někteří pochopí i nás trenérky, že nepatříme jen k plotně (smích)

{moscomment}